< Salme 122 >

1 (Sang til Festrejserne. Af David.) Jeg frydede mig, da de sagde til mig: "Vi drager til HERRENs Hus!"
Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
2 Så står vore Fødder da i dine Porte, Jerusalem,
A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
3 Jerusalem bygget som Staden, hvor Folket samles;
Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
4 thi did op drager Stammerne, HERRENs Stammer en Vedtægt for Israel om at prise HERRENs Navn.
Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
5 Thi der står Dommersæder, Sæder for Davids Hus.
Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
6 Bed om Jerusalems Fred! Ro finde de, der elsker dig!
Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
7 Der råde Fred på din Mur, Tryghed i dine Borge!
Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
8 For Brødres og Frænders Skyld vil jeg ønske dig Fred,
Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
9 for Herren vor Guds hus's skyld vil jeg søge dit bedste.
Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

< Salme 122 >