Salme 105
1 Pris Herren, påkald hans navn, gør hans Gerninger kendte blandt Folkeslag!
Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
2 Syng og spil til hans Pris, tal om alle hans Undere;
Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
3 ros jer af hans hellige Navn, eders Hjerte glæde sig, I, som søger HERREN;
Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
4 spørg efter HERREN og hans magt, søg bestandig hans Åsyn;
Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
5 kom i Hu de Undere, han gjorde, hans Tegn og hans Munds Domme,
Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
6 I, hans Tjener Abrahams Sæd, hans udvalgte, Jakobs Sønner!
Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
7 Han, HERREN, er vor Gud, hans Domme når ud over Jorden;
Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
8 han ihukommer for evigt sin Pagt, i tusind Slægter sit Tilsagn,
Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
9 Pagten, han slutted med Abraham, Eden, han tilsvor Isak;
Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
10 han holdt den i Hævd som Ret for Jakob, en evig Pagt for Israel,
Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
11 idet han sagde: "Dig giver jeg Kana'ans Land som eders Arvelod."
Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
12 Da de kun var en liden Hob, kun få og fremmede der,
Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
13 og vandrede fra Folk til Folk, fra et Rige til et andet,
Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
14 tillod han ingen at volde dem Men, men tugted for deres Skyld Konger
Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
15 "Rør ikke mine Salvede, gør ikke mine Profeter ondt!"
Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
16 Hungersnød kaldte han frem over Landet, hver Brødets Støttestav brød han;
Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
17 han sendte forud for dem en Mand, Josef solgtes som Træl;
Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
18 de tvang hans Fødder med Lænker, han kom i Lænker af Jern,
Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
19 indtil hans Ord blev opfyldt; ved HERRENs Ord stod han Prøven igennem.
Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20 På Kongens Bud blev han fri, Folkenes Hersker lod ham løs:
Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21 han tog ham til Herre for sit Hus, til Hersker over alt sit Gods;
Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22 han styred hans Øverster efter sin Vilje og viste hans Ældste til Rette.
Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23 Og Israel kom til Ægypten, Jakob boede som Gæst i Kamiternes Land.
Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24 Han lod sit Folk blive såre frugtbart og stærkere end dets Fjender;
Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25 han vendte deres Sind til Had mod sit Folk og til Træskhed imod sine Tjenere.
Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26 Da sendte han Moses, sin Tjener, og Aron, sin udvalgte Mand;
I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27 han gjorde sine Tegn i Ægypten og Undere i Kamiternes Land;
Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28 han sendte Mørke, så blev det mørkt, men de ænsede ikke hans Ord;
Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29 han gjorde deres Vande til Blod og slog deres Fisk ihjel;
Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30 af Frøer vrimlede Landet, selv i Kongens Sale var de;
Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31 han talede, så kom der Bremser og Myg i alt deres Land;
Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32 han sendte dem Hagl for Regn og luende Ild i Landet;
Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33 han slog både Vinstok og Figen og splintrede Træerne i deres Land;
Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34 han talede, så kom der Græshopper, Springere uden Tal,
Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35 de åd alt Græs i Landet, de åd deres Jords Afgrøde;
I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36 alt førstefødt i Landet slog han, Førstegrøden af al deres Kraft;
Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37 han førte dem ud med Sølv og Guld, ikke een i hans Stammer snubled
Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
38 Ægypterne glæded sig, da de drog bort, thi de var grebet af Rædsel for dem.
Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
39 Han bredte en Sky som Skjul og Ild til at lyse i Natten;
Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
40 de krævede, han bragte Vagtler, med Himmelbrød mættede han dem;
K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
41 han åbnede Klippen, og Vand strømmede ud, det løb som en Flod i Ørkenen.
Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
42 Thi han kom sit hellige Ord i Hu til Abraham, sin Tjener;
Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
43 han lod sit Folk drage ud med Fryd, sine udvalgte under Jubel;
Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
44 han gav dem Folkenes Lande, de fik Folkeslags Gods i Eje.
A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
45 Derfor skulde de holde hans Bud og efterkomme hans Love. Halleluja!
Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
