Matouš 5
1 Když Ježíš uviděl zástupy lidí, vystoupil se svými učedníky na návrší, posadil se v jejich středu
A kad on vidje narod, pope se na goru, i sjede, i pristupiše mu uèenici njegovi.
2 a učil je:
I otvorivši usta svoja uèaše ih govoreæi:
3 „Kteří lidé jsou skutečně šťastni? Šťastni jsou pokorní, nenamyšlení, vždyť těm patří Boží království.
Blago siromašnima duhom, jer je njihovo carstvo nebesko;
4 Šťastni jsou ti, kteří pláčou v zármutku, vždyť Bůh je potěší.
Blago onima koji plaèu, jer æe se utješiti;
5 Šťastni jsou ti, kteří pro sebe nic nevymáhají, vždyť jim Bůh dá celou zemi.
Blago krotkima, jer æe naslijediti zemlju;
6 Šťastni jsou ti, kteří touží po tom, co je správné, jako žízniví po vodě, vždyť jejich žízeň bude utišena.
Blago gladnima i žednima pravde, jer æe se nasititi;
7 Šťastni jsou milosrdní, vždyť Bůh k nim bude také milosrdný.
Blago milostivima, jer æe biti pomilovani;
8 Šťastni jsou ti, kteří si zachovali čistý pohled naživot, vždyť oni uvidí Boha.
Blago onima koji su èistoga srca, jer æe Boga vidjeti;
9 Šťastni jsou ti, kteří působí pokoj, vždyť k těm se Bůh bude hlásit jako ke svým dětem.
Blago onima koji mir grade, jer æe se sinovi Božiji nazvati;
10 Šťastni jsou ti, kteří mají těžkosti proto, že poslouchají Boha; jim se otevírá Boží svět.
Blago prognanima pravde radi, jer je njihovo carstvo nebesko.
11 Šťastni jste, když vámi kvůli mně pohrdají, pronásledují vás a vymýšlejí si na vás pomluvy.
Blago vama ako vas uzasramote i usprogone i reku na vas svakojake rðave rijeèi lažuæi, mene radi.
12 Máte důvod k radosti a dokonce i k veselí, neboť co vás čeká v nebi, mnohonásobně převýší vaše utrpení. Ostatně takhle zacházeli s Božími lidmi vždycky.
Radujte se i veselite se, jer je velika plata vaša na nebesima, jer su tako progonili proroke prije vas.
13 Vy jste sůl země. Když už sůl by měla ztratit svoji chuť, čím se bude solit? Sůl bez chuti se nehodí k ničemu a může být jen vyhozena a zašlapána.
Vi ste so zemlji; ako so obljutavi, èim æe se osoliti? Ona veæ neæe biti ni za što, osim da se prospe napolje i da je ljudi pogaze.
14 Vy jste světlo světa. Město postavené na hoře je odevšad vidět.
Vi ste vidjelo svijetu; ne može se grad sakriti kad na gori stoji.
15 Také svíčku nerozsvěcujete proto, abyste ji schovali, ale stavíte ji na svícen, aby svítila každému v domě.
Niti se užiže svijeæa i meæe pod sud nego na svijeænjak, te svijetli svima koji su u kuæi.
16 Tak ať svítí vaše světlo všem lidem; ať za vašimi dobrými činy vidí Boha a jeho chválí.
Tako da se svijetli vaše vidjelo pred ljudima, da vide vaša dobra djela, i slave oca vašega koji je na nebesima.
17 Nemyslete si, že jsem přišel proto, abych zrušil, co bylo přikázáno a předpověděno ve Starém zákoně. Naopak, přišel jsem, abych to všechno uskutečnil a dovršil.
Ne mislite da sam ja došao da pokvarim zakon ili proroke: nijesam došao da pokvarim, nego da ispunim.
18 Ujišťuji vás, že dokud trvá nebe a země, ani písmenko nebo čárka z toho, co Bůh přikázal, neztratí svou platnost, dokud se nenaplní.
Jer vam zaista kažem: dokle nebo i zemlja stoji, neæe nestati ni najmanjega slovca ili jedne title iz zakona dok se sve ne izvrši.
19 A proto každý, kdo by nebral vážně i to nejmenší přikázání a vedl by tak lidi, bude poslední v Božím království. Ale ten, kdo se Božími příkazy řídí a učí tak druhé, bude velký v nebeském království.
Ako ko pokvari jednu od ovijeh najmanjijeh zapovijesti i nauèi tako ljude, najmanji nazvaæe se u carstvu nebeskome; a ko izvrši i nauèi, taj æe se veliki nazvati u carstvu nebeskome.
20 Pamatujte si: chcete-li vejít do nebeského království, musí vám jít o víc než jen o formální plnění příkazů a zákazů, jako to činí učitelé zákona a farizejové.
Jer vam kažem da ako ne bude veæa pravda vaša nego književnika i fariseja, neæete uæi u carstvo nebesko.
21 V Desateru stojí psáno: Nezabiješ. Proto kdo zabil, musí před soud.
Èuli ste kako je kazano starima: ne ubij; jer ko ubije, biæe kriv sudu.
22 Ale já vám říkám, že bude souzen každý, kdo se hněvá na svého bližního. Pohrdání člověkem je zločin, a kdo svolává na druhého Boží trest, sám mu propadne. (Geenna g1067)
A ja vam kažem da æe svaki koji se gnjevi na brata svojega ni za što, biti kriv sudu; a ako li ko reèe bratu svojemu: raka! biæe kriv skupštini; a ko reèe: budalo! biæe kriv paklu ognjenom. (Geenna g1067)
23 Dáváš-li do pořádku svůj vztah k Bohu a uvědomíš si, že máš s někým nesrovnalost,
Zato dakle ako prineseš dar svoj k oltaru, i ondje se opomeneš da brat tvoj ima nešto na te,
24 odstraň ji a smiř se s ním. Teprve potom předstup před Boha. Nejsi-li ochoten ke smíru s druhým člověkem, bude na tebe žalovat tvůj hněv před Bohem a neunikneš odsouzení. Je to tak, jako když tě věřitel vede k soudci. Nedomluvíš-li se s ním cestou, půjdeš do vězení a celý dluh si odpykáš.
Ostavi ondje dar svoj pred oltarom, i idi prije te se pomiri s bratom svojijem, pa onda doði i prinesi dar svoj.
Miri se sa suparnikom svojijem brzo, dok si na putu s njim, da te suparnik ne preda sudiji, a sudija da te ne preda sluzi i u tamnicu da te ne vrgnu.
Zaista ti kažem: neæeš iziæi odande dok ne daš do pošljednjega dinara.
27 Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.
Èuli ste kako je kazano starima: ne èini preljube.
28 Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.
A ja vam kažem da svaki koji pogleda na ženu sa željom, veæ je uèinio preljubu u srcu svojemu.
29 Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život. (Geenna g1067)
A ako te oko tvoje desno sablažnjava, iskopaj ga i baci od sebe: jer ti je bolje da pogine jedan od udova tvojijeh negoli sve tijelo tvoje da bude baèeno u pakao. (Geenna g1067)
I ako te desna ruka tvoja sablažnjava, otsijeci je i baci od sebe: jer ti je bolje da pogine jedan od udova tvojijeh negoli sve tijelo tvoje da bude baèeno u pakao. (Geenna g1067)
31 Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.
Tako je kazano: ako ko pusti ženu svoju, da joj da knjigu raspusnu.
32 Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.
A ja vam kažem da svaki koji pusti ženu svoju, osim za preljubu, navodi je te èini preljubu; i koji puštenicu uzme preljubu èini.
33 A další přikázání: Nepřísahej křivě, ale splň své přísahy jako dané Pánu Bohu!
Još ste èuli kako je kazano starima: ne kuni se krivo, a ispuni što si se Gospodu zakleo.
34 Já vám však říkám: Nepřísahejte vůbec; neberte si za svědka nebe, protože je Božím trůnem;
A ja vam kažem: ne kunite se nikako: ni nebom, jer je prijestol Božij;
35 nedovolávejte se ničeho na zemi, protože je jeho podnoží. Nepřísahejte ani při posvátném Jeruzalému, protože je městem velikého Krále.
Ni zemljom, jer je podnožje nogama njegovijem; ni Jerusalimom, jer je grad velikoga cara.
36 Nepřísahejte ani při své hlavě, protože není ve vaší moci, aby vám rostly bílé nebo černé vlasy.
Ni glavom svojom ne kuni se, jer ne možeš ni dlake jedne bijele ili crne uèiniti.
37 Říkejte prostě ano, nebo ne. To stačí. Když zdůrazňujete svoje slova přísahou, dokazujete, že nemluvíte vždycky pravdu a každá lež pochází od zlého.
Dakle neka bude vaša rijeè: da, da; ne, ne; a što je više od ovoga, oda zla je.
38 Je také psáno: Oko za oko, zub za zub.
Èuli ste da je kazano: oko za oko, i zub za zub.
39 Já vám říkám, abyste neodpláceli zlým za zlé. Naopak, uhodí-li tě někdo přes pravou tvář, nastav mu i levou.
A ja vam kažem da se ne branite oda zla, nego ako te ko udari po desnome tvom obrazu, obrni mu i drugi;
40 A když by se s tebou chtěl někdo soudit a vzít ti šaty, dej mu i kabát;
I koji hoæe da se sudi s tobom i košulju tvoju da uzme, podaj mu i haljinu.
41 jestliže tě někdo nutí, abys s ním šel kus cesty, jdi s ním dvakrát tak daleko.
I ako te potjera ko jedan sahat, idi s njime dva.
42 Dej tomu, kdo tě prosí, a neodmítej toho, kdo si chce od tebe vypůjčit.
Koji ište u tebe, podaj mu; i koji hoæe da mu uzajmiš, ne odreci mu.
43 A dále bylo řečeno: Miluj přítele a měj v nenávisti svého nepřítele!
Èuli ste da je kazano: ljubi bližnjega svojega, i mrzi na neprijatelja svojega.
44 Ale já vám říkám: milujte své nepřátele, modlete se za ty, kteří vás pronásledují. Tak budete dělat čest svému Otci v nebi. On dovoluje, aby slunce svítilo na zlé i dobré, a déšť sesílá na ty, kdo ho ctí, i na ty, kdo jím pohrdají.
A ja vam kažem: ljubite neprijatelje svoje, blagosiljajte one koji vas kunu, èinite dobro onima koji na vas mrze i molite se Bogu za one koji vas gone;
Da budete sinovi oca svojega koji je na nebesima; jer on zapovijeda svome suncu, te obasjava i zle i dobre, i daje dažd pravednima i nepravednima.
46 Jakou máte zásluhu, když projevujete lásku těm, kteří vám ji oplácejí? Copak to nedokážou i sobci?
Jer ako ljubite one koji vas ljube, kakovu platu imate? Ne èine li to i carinici?
47 A chováte-li se přátelsky jen ke svým blízkým, co děláte zvláštního? Na to ještě nemusíte věřit v Boha.
I ako Boga nazivate samo svojoj braæi, šta odviše èinite? Ne èine li tako i neznabošci?
48 Nevymlouvejte se na hranice svých možností, ale buďte tak dokonalí v lásce, jako je váš nebeský Otec.
Budite vi dakle savršeni, kao što je savršen otac vaš nebeski.
