Matouš 27
1 Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.
Ko je prišlo jutro, so se vsi visoki duhovniki in starešine izmed ljudstva posvetovali zoper Jezusa, da ga usmrtijo.
2 Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
In ko so ga zvezali, so ga odvedli proč ter ga izročili voditelju Ponciju Pilatu.
3 Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady:
Potem se je Juda, ki ga je izdal, ko je videl, da je bil obsojen, pokesal in trideset koščkov srebra prinesel nazaj k visokim duhovnikom in starešinam,
4 „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“
rekoč: »Grešil sem, ker sem izdal nedolžno kri.« Oni pa so rekli: »Kaj je to nam? Ti glej na to.«
5 Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.
In srebrne koščke je vrgel v tempelj in odšel ter samega sebe obesil.
6 Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“
Visoki duhovniki pa so vzeli koščke srebra in rekli: »Ni zakonito, da jih damo v zakladnico, ker so cena krvi.«
7 Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě.
In posvetovali so se ter z njimi kupili lončarjevo njivo, da bi v njej pokopavali tujce.
8 A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.
Zatorej je bilo to polje do današnjega dne imenovano Njiva krvi.
9 Tím se splnilo staré proroctví: „Vzali třicet stříbrňáků – náhradu za život otroka, na kterou ho Izrael ocenil,
Tedaj je bilo izpolnjeno to, kar je bilo rečeno po preroku Jeremiju, rekoč: ›In vzeli so trideset koščkov srebra, ceno tistega, ki je bil ocenjen, ki so ga Izraelovi otroci ocenili,
10 a dali je podle Božího rozkazu za hrnčířovo pole.“
in dali so jih za lončarjevo njivo, kakor mi je določil Gospod.‹
11 Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“„Když tomu tak říkáš, budiž, “odpověděl mu Ježíš.
In Jezus je stal pred voditeljem in voditelj ga je vprašal, rekoč: »Ali si ti judovski Kralj?« Jezus mu je rekel: »Ti praviš.«
12 K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.
In ko je bil obtožen od visokih duhovnikov in starešin, ni ničesar odgovoril.
13 „Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ptal se Pilát.
Tedaj mu je Pilat rekel: »Ali ne slišiš, koliko besed pričajo zoper tebe?«
14 Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.
Pa mu ni odgovoril niti na eno besedo, tako, da se je voditelj silno čudil.
15 Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu.
Torej, na ta praznik je imel voditelj navado množici izpustiti jetnika, ki bi ga hotela.
16 Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš.
In takrat so imeli opaznega jetnika, imenovanega Baraba.
17 Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“
Ko so bili torej zbrani skupaj, jim je Pilat rekel: »Katerega hočete, da vam izpustim? Baraba ali Jezusa, ki se imenuje Kristus?«
18 Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.
Kajti vedel je, da so mu ga izročili zaradi zavisti.
19 V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
Ko se je usedel na sodni stol, je njegova žena poslala k njemu, rekoč: »Nič ne imej s tem pravičnim človekom, kajti danes sem v sanjah zaradi njega trpela mnoge stvari.«
20 Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.
Toda visoki duhovniki in starešine so pregovorili množico, da bi zahtevali Baraba in uničili Jezusa.
21 Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“
Voditelj je odgovoril in jim rekel: »Katerega od teh dveh hočete, da vam izpustim?« Rekli so: »Baraba.«
22 „A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“
Pilat jim reče: »Kaj naj potem storim z Jezusom, ki se imenuje Kristus?« Vsi so mu rekli: »Križan naj bo.«
23 Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“
In voditelj jim je rekel: »Zakaj, kakšno zlo je storil?« Vendar so še bolj kričali, rekoč: »Križan naj bo.«
24 Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“
Ko je Pilat videl, da niti malo ne more prevladati, temveč da je bil toliko bolj storjen nemir, je vzel vodo in svoje roke umil pred množico, rekoč: »Nedolžen sem pri krvi te pravične osebe; vi glejte na to.«
25 Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“
Potem so vsi ljudje odgovorili in rekli: »Njegova kri bodi na nas in na naših otrocih.«
26 Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
Tedaj jim je izpustil Baraba in ko je Jezusa prebičal, ga je izročil, da bi bil križan.
27 Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.
Tedaj so voditeljevi vojaki Jezusa vzeli v skupno dvorano in k njemu zbrali vso četo vojakov.
28 Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.
In ga slekli ter mu oblekli škrlatno svečano oblačilo.
29 Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“
In ko so spletli krono iz trnja, so jo dali na njegovo glavo in trst v njegovo desnico; in poklekovali so pred njim ter ga zasmehovali, rekoč: »Pozdravljen, judovski Kralj!«
30 Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.
In pljuvali so vanj in vzeli trst ter ga udarjali po glavi.
31 Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
Potem pa, ko so ga zasmehovali, so z njega slekli svečano oblačilo in nanj nadeli njegova lastna oblačila ter ga odpeljali proč, da ga križajo.
32 Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.
In ko so prišli ven, so našli človeka iz Cirene, Simona po imenu; njega so prisilili, da je nesel njegov križ.
33 Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.
In ko so prišli na kraj, imenovan Golgota, ki se mu reče ›kraj lobanje, ‹
34 Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.
so mu dali piti kisa, pomešanega z žolčem; in ko je le-tega pokusil, ni hotel piti.
35 Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“
Oni pa so ga križali in metaje žreb razdelili njegove obleke, da bi se lahko izpolnilo, kar je bilo rečeno po preroku: ›Moje obleke so si delili med seboj in za mojo suknjo so metali žrebe.‹
36 Pak se posadili a drželi stráž.
In sedeli so ter ga tam stražili;
37 Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“
in nad njegovo glavo so namestili njegovo napisano obtožbo: TA JE JEZUS, JUDOVSKI KRALJ.
38 Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.
Takrat sta bila tam z njim križana dva tatova, eden na desni roki, drugi pa na levi.
39 Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali
Tisti pa, ki so hodili mimo, so ga zasramovali in zmajevali s svojimi glavami
40 a vysmívali: „Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“
ter govorili: »Ti, ki podiraš tempelj in ga zgradiš v treh dneh, reši samega sebe. Če si Božji Sin, pridi s križa dol.«
41 K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti.
Podobno so ga zasmehovali tudi visoki duhovniki s pisarji in starešinami ter govorili:
»Rešil je druge; samega sebe ne more rešiti. Če je on Izraelov Kralj, naj sedaj pride dol s križa in mu bomo verjeli.
43 Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“
Zaupal je v Boga; naj ga sedaj osvobodi, če ga hoče imeti, kajti rekel je: ›Jaz sem Božji Sin.‹«
44 Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.
Prav tako sta ga sramotila tudi tatova, ki sta bila križana z njim.
45 V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin.
Od šeste ure je bila torej tema po vsej deželi do devete ure.
46 Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
Okoli devete ure pa je Jezus z močnim glasom zaklical, rekoč: »Elí, Elí, láma sabahtáni?« kar se reče: »Moj Bog, moj Bog, zakaj si me zapustil?«
47 Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše.
Ko so nekateri izmed teh, ki so tam stali, to slišali, so rekli: »Ta človek kliče Elija.«
48 Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům.
In eden izmed njih je nemudoma stekel in vzel gobo ter jo napojil s kisom in jo nataknil na trst ter mu dal piti.
49 Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“
Ostali so rekli: »Pústi, naj vidimo, če bo prišel Elija, da ga reši.«
50 Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.
Ko je Jezus z močnim glasom ponovno zavpil, je odposlal duha.
51 V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly
In glej, tempeljsko zagrinjalo se je raztrgalo na dvoje od vrha do tal; in zemlja se je stresla in skale so se razklale;
52 a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.
in grobovi so se odprli; in mnogo teles svetih, ki so spali, je vstalo
in po njegovem vstajenju so prišli iz grobov in odšli v sveto mesto in se mnogim prikazali.
54 Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“
Torej, ko so stotnik in ti, ki so bili z njim, ki so stražili Jezusa, videli potres in te stvari, ki so se zgodile, so se silno bali, rekoč: »Resnično, ta je bil Božji Sin.«
55 Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky.
Tam je bilo mnogo žensk, ki so zrle od daleč, ki so Jezusu sledile iz Galileje ter mu stregle,
56 Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.
med katerimi je bila Marija Magdalena in Marija, Jakobova in Jožefova mati ter mati Zebedejevih otrok.
57 Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků.
Ko je prišel večer, je tja prišel bogataš iz Arimateje, imenovan Jožef, ki je bil tudi sam Jezusov učenec.
58 Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl.
Odšel je k Pilatu in prosil za Jezusovo telo. Tedaj je Pilat ukazal, naj bo telo izročeno.
59 Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna
Ko je Jožef vzel telo, ga je ovil v čisto laneno oblačilo
60 a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel.
in ga položil v svojo novo grobnico, ki jo je izklesal v skalo, in k vratom mavzoleja zavalil velik kamen ter odšel.
61 Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.
In tam sta bili Marija Magdalena in druga Marija, ki sta sedeli nasproti mavzoleju.
62 Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi
Torej naslednji dan, ki je sledil dnevu priprave, so visoki duhovniki in farizeji skupaj prišli k Pilatu,
63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘
rekoč: »Gospod, spominjamo se, da je ta slepar, medtem ko je bil še živ, rekel: ›Po treh dneh bom ponovno vstal.‹
64 Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“
Ukaži torej, da bo mavzolej zavarovan do tretjega dne, da ne pridejo ponoči njegovi učenci ter ga skrivaj odnesejo in rečejo ljudem: ›Obujen je od mrtvih; ‹ tako bo zadnja prevara hujša kakor prva.«
65 „Dobře, “řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“
Pilat jim je rekel: »Imate stražo; pojdite svojo pot, naredite to tako varno kakor lahko.«
66 Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.
Tako so šli in zapečatili kamen ter postavili stražo in mavzolej naredili varen.
