Matouš 23
1 Ježíš oslovil shromážděné lidi a učedníky:
Da talte Jesus til Skarerne og til sine Disciple og sagde:
2 „Učitelé a farizejové jsou tu od toho, aby vám vykládali Mojžíšův zákon.
„Paa Mose Stol sidde de skriftkloge og Farisæerne.
3 Poslouchejte všechny jejich příkazy. Avšak neřiďte se příkladem jejich života, protože oni jen mluví, ale v životě to neuplatňují.
Gører og holder derfor alt, hvad de sige eder; men gører ikke efter deres Gerninger; thi de sige det vel, men gøre det ikke.
4 Vkládají na vás těžká břemena svých požadavků, ale svoje vlastní ústupky dovedou omluvit.
Men de binde svare Byrder, vanskelige at bære, og lægge dem paa Menneskenes Skuldre; men selv ville de ikke bevæge dem med en Finger.
5 Všechno, co dělají, je jen na efekt. Aby vypadali svatě, pořizují si nápadné odznaky své zbožnosti,
Men de gøre alle deres Gerninger for at beskues af Menneskene; thi de gøre deres Bederemme brede og Kvasterne paa deres Klæder store.
6 rádi sedávají na čestných místech na hostinách a mají vyhrazená místa při bohoslužbách.
Og de ville gerne sidde øverst til Bords ved Maaltiderne og paa de fornemste Pladser i Synagogerne
7 Jak mají rádi, když je lidé zdraví na veřejných místech a když je oslovují ‚Mistře‘!
og lade sig hilse paa Torvene og kaldes Rabbi af Menneskene.
8 Ale vy se tak titulovat nedávejte, protože jenom jeden je váš Mistr a vy všichni jste navzájem bratři.
Men I skulle ikke lade eder kalde Rabbi; thi een er eders Mester, men I ere alle Brødre.
9 A nikomu z lidí nedávejte titul Otec, protože máte jediného Otce, a ten je v nebi.
Og I skulle ikke kalde nogen paa Jorden eders Fader; thi een er eders Fader, han, som er i Himlene.
10 Ani se nepovažujte za svrchovanou autoritu, protože tou je jedině Kristus.
Ej heller skulle I lade eder kalde Vejledere; thi een er eders Vejleder, Kristus.
11 Největší mezi vámi je ten, kdo všem slouží.
Men den største iblandt eder skal være eders Tjener.
12 Kdo má o sobě příliš dobré mínění, bude zklamán a snížen. Pokorní však budou povýšeni.
Men den, som ophøjer sig selv, skal fornedres, og den, som fornedrer sig selv, skal ophøjes.
13 Běda vám, učitelé zákona a farizejové, pokrytci! Zavíráte lidem vstup do Božího království. Sami do něho nevcházíte a těm, kteří by tam chtěli vejít, bráníte.
Men ve eder, I skriftkloge og Farisæere, I Hyklere! thi I tillukke Himmeriges Rige for Menneskene; thi I gaa ikke derind, og dem, som ville gaa ind, tillade I det ikke.
14 Pod pláštíkem dlouhých a okázalých modliteb jste schopni vymámit peníze i od vdov. Těžko vám bude na soudu!
[Ve eder, I skriftkloge og Farisæere, I Hyklere! thi I opæde Enkers Huse og bede paa Skrømt længe; derfor skulle I faa des haardere Dom.]
15 Běda vám, pokrytci! Kraj světa projdete, abyste obrátili jednoho člověka na víru, ale sotva uvěří, zavalíte ho svými předpisy. Jestliže ho předtím čekalo zatracení, vaším přičiněním ho čeká dvojnásob. (Geenna g1067)
Ve eder, I skriftkloge og Farisæere, I Hyklere! thi I drage om til Vands og til Lands for at vinde en eneste Tilhænger; og naar han er bleven det, gøre I ham til et Helvedes Barn, dobbelt saa slemt, som I selv ere. (Geenna g1067)
16 Běda vám! Chcete vést druhé a sami nevidíte na krok. Stanovili jste: přísaha na chrám nezavazuje, ale teprve přísaha na chrámové zlato platí.
Ve eder, I blinde Vejledere! I, som sige: Den, som sværger ved Templet, det er intet; men den, som sværger ved Guldet i Templet, han er forpligtet.
17 Není to nesmysl? Co je víc? To zlato nebo chrám, který mu dodává posvátnost?
I Daarer og blinde! hvilket er da størst? Guldet eller Templet, som helliger Guldet?
18 A další váš vynález: přísaha na obětní oltář nic neznamená, zatímco přísaha na oběť se musí plnit. Jak jste na to mohli přijít?
Fremdeles: Den, som sværger ved Alteret, det er intet; men den, som sværger ved Gaven derpaa, han er forpligtet.
19 Co je víc? Oběť nebo oltář? Teprve položením na oltář se oběť stává obětí.
I Daarer og blinde! hvilket er da størst? Gaven eller Alteret, som helliger Gaven?
20 Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá i při všem, co na něm leží.
Derfor, den, som sværger ved Alteret, sværger ved det og ved alt det, som er derpaa.
21 Ať tedy přísaháte na chrám, na nebe nebo na Boží trůn, přísaháte ve skutečnosti na Boha, který tomu všemu dává smysl.
Og den, som sværger ved Templet, sværger ved det og ved ham, som bor deri.
Og den, som sværger ved Himmelen, sværger ved Guds Trone og ved ham, som sidder paa den.
23 Běda vám, vykladači zákona a farizejové, pokrytci. Do chrámu dáváte desetinu i z úrody máty, kopru a kmínu, ale nedbáte na to, co Bůh považuje za důležité: abyste jednali podle jeho práva, milosrdně a s vírou. Odvádějte desátky, ale nezanedbávejte to nejdůležitější!
Ve eder, I skriftkloge og Farisæere, I Hyklere! thi I give Tiende af Mynte og Dild og Kommen og have forsømt de Ting i Loven, der have større Vægt, Retten og Barmhjertigheden og Troskaben. Disse Ting burde man gøre og ikke forsømme hine.
24 Slepí vůdcové! Dáváte si pozor, abyste nespolkli komára, ale zhltnete velblouda!
I blinde Vejledere, I, som si Myggen af, men nedsluge Kamelen!
25 Běda vám, pokrytci! Omýváte nádobí na povrchu a vnitřek plníte tím, co jste ve své chamtivosti nahrabali.
Ve eder, I skriftkloge og Farisæere, I Hyklere! thi I rense det udvendige af Bægeret og Fadet, men indvendigt ere de fulde af Rov og Umættelighed.
26 Slepý farizeji, vyčisti nejdříve vnitřek nádoby, jedině tak bude opravdu čistá.
Du blinde Farisæer! rens først det indvendige af Bægeret og Fadet, for at ogsaa det udvendige af dem kan blive rent.
27 Běda vám, vy pokrytci! Podobáte se ozdobeným hrobům: zevnějšek je pěkný, ale uvnitř jsou jen kosti mrtvých a práchnivina.
Ve eder, I skriftkloge og Farisæere, I Hyklere! thi I ere ligesom kalkede Grave, der jo synes dejlige udvendigt, men indvendigt ere fulde af døde Ben og al Urenhed.
28 Zdáte se být svatí, ale v nitru jste samá přetvářka.
Saaledes synes ogsaa I vel udvortes retfærdige for Menneskene; men indvortes ere I fulde af Hykleri og Lovløshed.
29 Běda vám, vy neviňátka! Stavíte náhrobky prorokům, které zabili vaši předkové, zdobíte hroby mučedníků
Ve eder, I skriftkloge og Farisæere, I Hyklere! thi I bygge Profeternes Grave og pryde de retfærdiges Gravsteder og sige:
30 a říkáte: ‚Kdybychom my žili v době našich otců, nejednali bychom tak!‘
Havde vi været til i vore Fædres Dage, da havde vi ikke været delagtige med dem i Profeternes Blod.
31 Nic si nenamlouvejte, jste pravými potomky těch, kteří zabíjeli proroky.
Altsaa give I eder selv det Vidnesbyrd, at I ere Sønner af dem, som have ihjelslaaet Profeterne.
32 Jděte v jejich šlépějích a dovršte jejich dílo!
Saa gører da ogsaa I eders Fædres Maal fuldt!
33 Vy si myslíte, že ujdete ohni Božího soudu? Jako jedovatí hadi číháte na proroky, pravé učitele a vykladače Písma, kteří k vám přicházejí z mého pověření. Budete je bičovat ve svých synagogách a pronásledovat od města k městu, některé z nich zavraždíte, jiné ukřižujete. (Geenna g1067)
I Slanger! I Øgleunger! hvorledes kunne I undfly Helvedes Dom? (Geenna g1067)
Derfor se, jeg sender til eder Profeter og vise og skriftkloge; nogle af dem skulle I slaa ihjel og korsfæste, og nogle af dem skulle I hudstryge i eders Synagoger og forfølge fra Stad til Stad,
35 Na vás padne vina za všechnu prolitou krev nevinných, počínaje od Ábela až po posledního mučedníka pro Boží věc, kterého připravíte o život.
for at alt det retfærdige Blod skal komme over eder, som er udgydt paa Jorden, fra den retfærdige Abels Blod indtil Sakarias's, Barakias's Søns, Blod, hvem I sloge ihjel imellem Templet og Alteret.
36 Skutečně vám říkám, že to všechno padne na hlavu této generace.
Sandelig, siger jeg eder, alt dette skal komme over denne Slægt.
37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, město, které zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni! Jak často jsem toužil shromáždit vás, jako kvočna ukrývá svá kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.
Jerusalem! Jerusalem! som ihjelslaar Profeterne og stener dem, som ere sendte til dig, hvor ofte vilde jeg samle dine Børn, ligesom en Høne samler sine Kyllinger under Vingerne! Og I vilde ikke.
38 Proto nyní odcházím z vašeho chrámu
Se, eders Hus lades eder øde!
39 a se mnou odchází vaše naděje. Teprve až se vrátím, pochopíte a vyznáte: ‚Požehnaný, který přichází ve jménu Božím!‘“
Thi jeg siger eder: I skulle ingenlunde se mig fra nu af, indtil I sige: Velsignet være den, som kommer, i Herrens Navn!‟
