Lukáš 8
1 Potom Ježíš chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a všude kázal radostnou zvěst, že Boží království přichází. Doprovázelo ho jeho dvanáct učedníků
Nda dooꞌ sa ma, Yesus no ana dedꞌenun kasanahulu rua nara, reu laoꞌ ndule kota-kota ma kambo-kamboꞌ sia naa. Ana laoꞌ nafadꞌe atahori soꞌal Lamatualain parendan. Naa dadꞌi hara-lii maloleꞌ neu se.
2 a některé ženy, které zbavil démonů a uzdravil z různých nemocí. Byly to: Marie Magdaléna, kterou osvobodil od naprosté posedlosti,
Sia nononggoꞌ naa, hambu inaꞌ ruma tungga boe. Inaꞌ ia ra, ruma parna ramahedꞌi mataꞌ-mataꞌ, ma ruma nitu taoꞌ boe. Te Yesus tao nahaiꞌ basa se ena. Onaꞌ Maria mia kambo Magdala. Feꞌesaꞌan Yesus oi hendi nitu hitu mia e.
3 Jana – žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které je ze svých prostředků podporovaly.
Susana no mama Yohana o tungga boe. Mama Yohana ia, ama Kusa saon. Kusa ia, malangga mana nanalalau sia mane Herodes ume panggat na. Feꞌe hambu inaꞌ hetar mana laoꞌ roo Yesus se. Inaꞌ ia ra tanggon Yesus se doꞌi dꞌala nara.
4 Jednou se okolo Ježíše shromáždilo mnoho lidí ze všech koutů. Vyprávěl jim toto podobenství:
Lao esa, atahori rema mia kamboꞌ hetar fo sangga Yesus. Leleꞌ atahori ra raꞌabꞌue ena, ma Ana dui se nekendandaaꞌ sa nae,
5 „Vyšel rolník na pole, aby rozséval. Jak rozséval, padlo některé zrno na cestu, kde je buď zašlapali lidé, nebo sezobali ptáci.
“Hambu atahori mana ue rae sa neu nggari fini sia osin. Fini ruma tudꞌa sia dalaꞌ. Leleꞌ atahori laoꞌ sia naa, ara tatabꞌu fini ra. Basa ma mbuiꞌ ra rema de bꞌidꞌo-raa hendi basa se.
6 Jiné padlo na skalnatou půdu. Vyklíčilo sice, ale pro nedostatek vláhy uschlo.
Fini ruma tudꞌa sia rae fatuꞌ. Fini ra ranumbu boe, te male hendi se, huu oe mbeiꞌ a.
7 I do trní některé zapadlo, trní je však přerostlo a udusilo.
Fini ruma tudꞌa sia mamana dꞌuri nggaut. De leleꞌ fini ra ranumbu boe, dꞌuri nggaut hapi nisa se.
8 Pouze v připravené půdě se zrno trvale uchytilo a vyhnalo do plných klasů, v jakých bývá i na sto zrnek.“Když dovyprávěl, řekl: „Slyšeli jste – přemýšlejte!“
Te fini ruma fai, tudꞌa sia rae isi maloleꞌ. Ara ranumbu, ma raꞌamoko losa rabꞌoa. Fini naa ra fee baliꞌ buna-bꞌoaꞌ lao natun sa.” Dꞌui basa taꞌo naa, ma Yesus nateꞌe nekendandaaꞌ naa, ma nafadꞌe nae, “Hei mana pasa ndiki mara, ama duꞌa malolole!”
9 Později se ho učedníci ptali, co to podobenství znamená.
Basa ma, Yesus ana dedꞌenu nara ratane nekekendandaaꞌ a sosoan.
10 Ježíš odpověděl: „Bůh vám dopřává, abyste porozuměli jeho záměrům se světem. Ostatním jsou dána podobenství: vidí, a přece mnozí nic nepoznají, slyší, a nakonec většinou nepochopí nic.
Ana nataa nae, “Taꞌo ia! Huu hei tungga tebꞌe-tebꞌeꞌ Lamatualain hihii-nanaun ena, naa de Au ufadꞌe relo-relo fo ama bubꞌuluꞌ, Lamatuaꞌ nae parenda atahori nara taꞌo bee. Te atahori feaꞌ ra nda nau tao-afiꞌ neu Lamatuaꞌ hihii-nanaun sa. Naeni de Au unori se endiꞌ nekendandaaꞌ. Huu Lamatuaꞌ mana ola-ola nara suraꞌ memaꞌ soꞌal atahori ia ra nae, “Ara rita ena, te nda nau rahine sa. Ara rena ena, te nda nau bubꞌuluꞌ sa.”
11 Tomu podobenství je třeba rozumět takto: Zrno je Boží řeč k lidem.
Boe ma Yesus nafadꞌe nekendandaaꞌ naa sosoan, nae “Fini naa, naeni Lamatualain Dedꞌea-oꞌolan.
12 U mnohých se mu daří tak jako zrnu, které padlo na cestu. Ti Boží slovo vyslechnou, a pak přichází ďábel a to, co slyšeli, jim ze srdce sebere, jen aby neuvěřili a nebyli zachráněni.
Fini mana tudꞌa sia dalaꞌ a, naeni atahori mana rena Lamatuaꞌ Dedꞌea oꞌolan, te basa ma nitur malanggan nema rambas nendi Dedꞌea Oꞌolaꞌ ra mia rala nara. No taꞌo naa, ara nda ramahere Lamatuaꞌ, ma nda hambu masodꞌaꞌ sa.
13 U těch druhých se daří slovu jako zrnu, které padlo na skalnatou půdu. Ti Boží slovo vyslechnou, radostně je přijmou, ale nedovolí, aby v jejich životě zapustilo kořeny. Nějakou dobu vydrží věřit, ale když přijdou zkoušky, odpadnou.
Fini mana tudꞌa sia rae fatuꞌ a, naeni atahori mana rena Lamatuaꞌ Dedꞌea-oꞌolan no nemehoꞌot. Te oka nara nda romaꞌ rala reu sa. Ara mulai ramahere, te mete ma hambu sususaꞌ, ara tudꞌa neuꞌ ena.
14 U jiných je to jako se zrnem, které padlo do trní. Ti rozumějí Božímu slovu, ale nedozraje v nich a nepřinese užitek; každodenní starosti, snaha něco vlastnit a honba za požitky je udusí.
Fini mana tudꞌa sia mamana dꞌuri-nggaut naa, naeni atahori mana rena ma simbo Lamatuaꞌ Dedꞌea-oꞌolan. Te nda dooꞌ sa ma, ara liliiꞌ hendi Dedꞌea-oꞌolaꞌ naa ra, huu ara hiiꞌ a sebꞌo-mue ro ue-tatao nara, hata-hetoꞌ mataꞌ-mataꞌ, ma hiiꞌ a rasodꞌa no nemehoꞌotꞌ a. Naa de, nemehere nara, nda naꞌena buna-bꞌoaꞌ saa-saa sa boe.
15 A konečně u některých je to jako se zrnem, které padlo do úrodné půdy. Ti slyší rádi Boží slovo, opatrují je v připraveném srdci a upřímně mu věří. Ti pak přinášejí trvalý užitek.
Te fini mana tudꞌa sia rae isi maloleꞌ naa, naeni atahori rala ndoos no maloleꞌ. Leleꞌ ara rena Lamatualain Dedꞌea-oꞌolan, ara mbedꞌaꞌ malolole sia rala nara. No taꞌo naa, ramahere rakandoo, ma tao dꞌala maloleꞌ naeꞌ.”
16 Nikdo nerozsvěcuje svíci proto, aby ji přikryl nádobou nebo strčil pod postel, ale proto, aby ji postavil na svícen. Jenom tak posvítí na cestu těm, kdo vcházejí.
Basa ma Yesus olaꞌ seluꞌ nae, “Nda hambu atahori rambilaꞌ lambu tiiꞌoek, basa na tatana hura rae neu e sa. Boe ma nda hambu atahori mbedꞌaꞌ lambu nisiꞌ koi a raeꞌ sa. Mete ma tao taꞌo naa, na, atahori nda rita rondan sa ena. Lambu mana naꞌena nggunaꞌ, naeni mana mbedꞌaꞌ sia mamana naruꞌ ata, naa fo rondan fee manggareloꞌ neu atahori mana rala rema.
17 Všechno, co je skryté, bude jednou vyneseno na světlo a vše, co se úzkostlivě tají, vyjde najevo.
Ia naa basa mana maꞌafuniꞌ ra, dei fo nenenitaꞌ. Boe ma basa saa fo atahori nda rahine leleꞌ ia sa, dei fo ara hambu rahine boe.
18 Zamyslete se nad tím, jak nasloucháte Božímu slovu! Kdo je bere vážně, porozumí víc a víc, ale kdo je bere na lehkou váhu, přijde nakonec i o to, co si myslí, že má!“
Dadꞌi hei musi duꞌa malolole dalaꞌ ia ra. Atahori mana nau sangga nahine tebꞌe-tebꞌeꞌ Lamatuaꞌ hihii-nanaun, ana boe nahine. Te atahori fo nda mana taoafiꞌ neu Lamatuaꞌ hihii-nanaun sa ana boe namanggoa.
19 Ježíšova matka a jeho bratři pro něj přišli, ale nemohli se k němu dostat pro nával lidí.
Lao esa, Yesus sebꞌo-mue no atahori hetar. Boe ma maman no odꞌi nara rema rae randaa ro E. Te ara nda bisa deka-deka ro E sa, huu atahori naen seli.
20 Lidé mu oznámili: „Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí ti něco říci.“
Boe ma hambu atahori sa neu nafadꞌe Yesus nae, “Amaꞌ! Mamam no odꞌi mara sia dꞌean. Ara rae randaa ro Amaꞌ.”
21 Ježíš jim odpověděl: „Moje matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a řídí se podle něho.“
Boe ma Ana nataa nae, “Ia! Te taꞌo ia. Mama ngga ma toronoo matetu nggara, naeni atahori mana rena ma tao tungga Lamatualain Dedꞌea-oꞌolan.”
22 Jednoho dne nastoupil Ježíš se svými učedníky na loď a řekl jim: „Přeplavíme se na druhý břeh jezera.“
Lao esa, Yesus noꞌe ana mana tungga nara nae, “Lao teu sae ofaꞌ, fo tisiꞌ dꞌano seriꞌ,” Boe ma ara sae ofaꞌ sa, de ara lao.
23 Cestou usnul. Vtom se na jezero přihnala větrná bouře. Vlny se vysoko zvedaly, loď se plnila vodou a hrozilo, že se potopí.
Leleꞌ ara lao, ma Yesus sungguꞌ. Nda dooꞌ sa ma, sanggu anin losa. Ma ree poꞌa ofaꞌ rala neu, de raeꞌ a molo.
24 Učedníci Ježíše vzbudili a volali: „Pane, Pane, utopíme se!“Ježíš vstal, poručil větru a utišil vlny.
Ana mana tungga nara rita taꞌo naa ma, ara fafae Yesus rae, “Papa! Papa, e! Fela fo tulun dei! Hita taeꞌ a molo mate ia ena!” Boe ma Yesus o fela boe. De Ana ai anin no ree a nae, “Muloeꞌ leo!” Boe ma ree no anin o namalino neuꞌ ena.
25 V nastalém tichu se zeptal učedníků: „Kde zůstala vaše víra?“Byli celí vyděšení a udivení a říkali si mezi sebou: „Kdo to jen může být, že ho i vítr a vlny poslouchají?“
Basa ma Ana bꞌua ana mana tungga nara nae, “Taꞌo bee de hei nda feꞌe mimihere Au sa?” Ara ramatau ma heran. Boe ma esa natane esa nae, “Awii! Yesus ia, seka? Taꞌo bee de Ana bisa parenda ree-anin, fo tungga hihii-nanaun e?”
26 Plavili se dále do gerasenského kraje, který leží na protějším břehu než Galilea.
Nda dooꞌ sa ma, Yesus se losa nusa Gerasa, sia dano Galilea seriꞌ.
27 Sotva Ježíš vystoupil na břeh, přiběhl k němu muž z Gerasy, posedlý démony. Již delší dobu pobíhal nahý, potloukal se bez domova a přespával v prázdných skalních hrobech.
Sia naa, hambu atahori sa nitu ra tao e dooꞌ ena. Ana nda ma umeꞌ sa, de ana leo siaꞌ a rates. Fais-fais na ana laoꞌ neu-nema no maꞌaholan. Huu nitu ra parenda e rakandondooꞌ a. Atahori paꞌa e rasafafali rendiꞌ rante ma kale besiꞌ ena, te ana naꞌetuꞌ hendi se. Boe ma nitu ra akaꞌ raꞌasusuuꞌ e fo nela nisiꞌ mamana rouꞌ. Leleꞌ Yesus se onda mia ofaꞌ ma, atahori muluꞌ naa neu nisiꞌ Yesus. Atahori naa nggasi, ma natudꞌa aon sia Yesus ein. Boe ma Yesus parenda nae, “Woi, nitu! Kalua mia atahori ia!” Boe ma atahori muluꞌ naa nggasi nae, “Woi afiꞌ ngganggu au! Huu au uhine nggo, Yesus, Lamatualain manaseliꞌ a Anan! Afiꞌ tao doidꞌoso au!”
28 Když uviděl Ježíše, zaječel, vrhl se před ním na zem a křičel: „Co ode mne chceš, Ježíši, synu Nejvyššího Boha? Nech mne na pokoji!“
29 Ježíš přikázal démonu, aby toho muže opustil; záchvaty jej totiž týraly už dlouhou dobu. Lidé ho svazovali na rukou řetězy, na nohy mu nasazovali okovy, ale on měl takovou sílu, že všechno zpřetrhal. Pak se skrýval v pustinách.
30 Ježíš se ho zeptal: „Kdo vlastně jsi?“On odpověděl: „Nás je spousta.“Byl totiž posedlý mnoha démony.
Yesus natane e nae, “Naram seka?” Boe ma nitu naa nataa nae, “Legion, huu hai hetar, ona soldꞌadꞌu rifon-rifon.” Ana naꞌo naa, huu nitu hetar leo sia aon rala.
Nitu ra roꞌe rakandooꞌ a mbali Yesus fo afiꞌ fee sira risiꞌ Ndola Doidꞌosoꞌ a, naeni koasa deꞌulakaꞌ ra mamanan. (Abyssos g12)
32 Vybrali si stádo vepřů, které se páslo nedaleko na stráni. Když Ježíš dovolil,
Te deka-deka sia naa, hambu fafi nononggo monaeꞌ esa sosoꞌa rae fo sangga nanaat sia leteꞌ a suun. De nitu ra roꞌe Yesus rae, “Denu hai misiꞌ fafi naa ra rala!” Boe ma Yesus naꞌaheiꞌ.
33 démoni opustili muže a zmocnili se vepřů. Stádo se splašilo a hnalo se po srázu rovnou do jezera, kde utonulo.
Basa ma, nitu ra lao hela touꞌ naa, de risiꞌ fafi naa ra rala. Basa fafi ra ramulu, de relaꞌ mia leteꞌ naa, ma boke risiꞌ dano rala reu. De basa se mate rasamele.
34 Když to viděli pasáci vepřů, utekli a ve městě i na vesnicích vyprávěli, co se stalo.
Mana manea fafi ra rita taꞌo naa ma rela reu dui basaꞌ e ndule kambo-kamboꞌ mana sia naa ra.
35 Lidé se chtěli na vlastní oči přesvědčit a přišli k Ježíši. U jeho nohou seděl onen muž uzdravený a oblečený, Bylo na něm jasně znát, že má zdravý rozum. Nejvíce lidmi otřáslo vyprávění očitých svědků, jakým způsobem byl ten člověk uzdraven.
Rena rala dudꞌuit naa, ma atahori hetar reu risiꞌ mamanaꞌ naa. Ara rae rita mataꞌ saa mana dadꞌiꞌ ena. Losa naa, ma rita atahori nitu dꞌaiꞌ a endoꞌ subꞌa-subꞌa deka Yesus ein. Ana pake bua-baꞌus ena, ma mulun mopo ena. Rita taꞌo naa, ma basa se ramatau
Basa ma atahori mana rita mana dadꞌiꞌ naa ra, dui atahori mana rema feuꞌ ra soꞌal taꞌo bee de atahori muluꞌ naa hai.
37 Zmocnil se jich takový strach, že prosili Ježíše, aby jejich krajinu opustil. A tak vstoupil na loď a plavil se zpět.
Boe ma basa atahori Gerasa mana leo sia mamanaꞌ naa, roꞌe mbali Yesus fo Ana lao hela se, huu basa se ramatau rae mate. Boe ma Yesus se hene ofaꞌ neu, de baliꞌ risiꞌ dano Galilea seriꞌ reu.
38 Muž, kterého Ježíš uzdravil, prosil, aby ho vzal s sebou. Ježíš odmítl a rozloučil se s ním se slovy:
Te atahori faaꞌ ra mana nenemboꞌiꞌ mia nitu ra, akaꞌ noꞌe mbali Yesus nae, “Amaꞌ! Au tungga ꞌo nggo boe!” Te Yesus nataa nae,
39 „Jdi domů a vypravuj, jak veliké věci s tebou Bůh učinil.“Muž poslechl, odešel a všude vyprávěl, jaké dobrodiní mu Ježíš prokázal.
“Taꞌo ia! Malole lenaꞌ baliꞌ misiꞌ bobꞌonggi mara, fo dui se Lamatualain malolen, fo Ana tao fee nggoꞌ a.” Basa ma, atahori naa laoꞌ rereoꞌ kota naa, ma dui neu basa atahori soꞌal Yesus tao nahaiꞌ eni.
40 Na druhém břehu zatím čekal na Ježíšův návrat zástup lidí.
Basa ma Yesus se lao risi dꞌano Galilea seriꞌ. Leleꞌ ara onda mia ofaꞌ, atahori hetar nea-neaꞌ E ena. Ara reu rakarumbu rae soru E.
41 Byl mezi nimi také představený synagogy Jairus. Padl Ježíšovi k nohám a prosil, aby šel k němu,
Sia naa o, hambu atahori esa, naran Yairus. Eni, malangga ume hule-oꞌe sia kota naa. Anan, akaꞌ esaꞌ a; ana fetoꞌ, too sanahulu rua ena. Ana fetoꞌ naa namahedꞌi naeꞌ, de naeꞌ a mate. Leleꞌ Yairus nita Lamatuaꞌ Yesus nema, ana neu sendeꞌ lululanggan sia Yesus matan. Ana noꞌe Yesus neu sia umen, fo tulu-fali ana feton. Leleꞌ Yesus naꞌaheiꞌ boe, ma ara lao risiꞌ Yairus umen. Atahori hetar o rae tungga boe de raote de reu. Naa de ara laoꞌ rakaseseti.
42 že jeho jediná, dvanáctiletá dcerka umírá. Cestou se na Ježíše tlačili lidé ze všech stran.
43 Byla tam i jedna žena, která již dvanáct let trpěla krvácením, a ačkoliv nechala u lékařů již celé své jmění, nikomu se nepodařilo ji uzdravit.
Hambu inaꞌ sa o tungga no se boe. Ana namahedꞌi mboꞌa raaꞌ nda naloeꞌ bꞌatuu sa, doo na too sanahulu rua ena. Ana nabꞌasaꞌ dꞌoin no hata-heton ena, huu bꞌae neu dꞌoter ra. Te nda hambu esa bisa tao nahaiꞌ e sa boe. Hedꞌi na naa, akaꞌ mesu-fela nakandooꞌ a.
44 Ta se zezadu dotkla třásní Ježíšova pláště a hned ucítila, že její nemoc přestala.
De ana neu deka-deka neu Yesus dean. Boe ma ana kois Yesus badꞌun suun. Leleꞌ ana kois basa boe ma, hedꞌi mboꞌa-mboꞌa raa na naloeꞌ neuꞌ ena boe.
45 Ježíš se zeptal: „Kdo se mne to dotkl?“Nikdo se nepřiznával a Petr řekl: „Pane, vždyť je kolem tebe tolik lidí a ti se na tebe tlačí.“
Aboiꞌ ma Yesus nambariiꞌ, de natane nae, “Seka mana kois Au?” Te atahori esa o nda nataa sa boe. De Petrus nae, “Malangga, dei! Te atahori hetar rakaseseti onaꞌ ia! Neꞌo mana ratimba mia dꞌeaꞌ rema.”
46 Ježíš na tom však trval: „Někdo se mne úmyslně dotkl, pocítil jsem, že ze mne vyšla síla.“
Te Yesus olaꞌ no e nae, “Hokoꞌ! Au medꞌa koasa kalua mia Au e. Dadꞌi Au uhine atahori esa sangaja kois Au.”
47 Když žena viděla, že se to nedá tajit, přišla celá rozechvělá k Ježíši a padla na kolena. Přede všemi lidmi mu vyprávěla, proč se ho dotkla a že se v tom okamžiku uzdravila.
Leleꞌ naa inaꞌ a nahine nae eni nda naꞌafuniꞌ nala sa, boe ma namatau seli. Ana nggeꞌe-nggeꞌe, de sendeꞌ lululanggan neu Yesus matan. De ana dui saa manadadꞌi neu e sia basa atahori hetar matan. Boe ma nafadꞌe nae, eni kois Yesus boe ma, eni hai neuꞌ ena.
48 Ježíš jí řekl: „Tvoje víra tě uzdravila. Jdi pokojně domů.“
Boe ma Yesus olaꞌ no e nae, “Feto ngge! Ho hai, huu mumuhere Au. Baliꞌ mo sodꞌa-moleꞌ ena!”
49 Zatímco Ježíš mluvil, přišel kdosi k Jairovi a sděloval mu: „Tvoje dcera zemřela, už Ježíše neobtěžuj.“
Leleꞌ Yesus feꞌe olaꞌ no inaꞌ naa, ma Yairus atahorin esa nema nafadꞌe nae, “Aduu, Amaꞌ, e! Amaꞌ anan nese ena! Ana mate ena, dadꞌi sudꞌi boe neꞌebꞌebꞌenggeꞌ Ama Meser fai.”
50 Ježíš to slyšel a řekl: „Neboj se, jen věř a tvoje dcerka bude zachráněna.“
Te leleꞌ Yesus rena atahori naa dudꞌuin, boe ma Ana olaꞌ no Yairus nae, “Aꞌa! Subꞌa-subꞌaꞌ a! Afiꞌ dꞌuꞌa-dꞌuꞌa! Mumuhere neuꞌ a Lamatualain. Mana fee masodꞌaꞌ neu aꞌa anan.”
51 Když došli k Jairovu domu, vzal s sebou Ježíš dovnitř jen Petra, Jana, Jakuba a rodiče dívenky.
Leleꞌ ara losa Yairus umen, atahori sofe ume ena. Ara nggae ei-ei. Boe ma Yesus ai se nae, “Ama sudꞌi boe nggae fai! Anaꞌ ia nda mate sa. Ana sungguꞌ a!” Te atahori ra mali rapepenggo bafa nara neu E, huu sira rita no mata nara anaꞌ a etu hahaen. Basa ma Yesus noꞌe anaꞌ a ama-ina nara, Petrus, Yohanis, no Yakobis, rala reu ro E. Laen ra Ana denu rahani siaꞌ a dꞌeaꞌ.
52 Tam už nad ní všichni plakali a naříkali. Ježíš řekl: „Neplačte, vždyť neumřela, ale spí.“
53 Hořce se mu vysmáli, protože věděli, že dívka skutečně zemřela. Ježíš všechny poslal ven,
54 vzal ji za ruku a zvolal: „Dítě, vstaň!“
Ara rala reu, boe ma Yesus toꞌu anaꞌ a liman, de noꞌe nae, “Nona, e! Fela leo!”
55 A ona hned začala dýchat a vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu.
Aibꞌoiꞌ ma, anaꞌ naa nasodꞌa baliꞌ, de fela neuꞌ ena. De Yesus denu ana fetoꞌ naa maman nae, “‘Fee anaꞌ ia naa leo!”
56 Rodičů se zmocnil úžas a radost. Ježíš jim však nařídil, aby nikomu nevyprávěli, co se stalo.
Anaꞌ a ina-ama nara heran rala seli. Te Yesus fee nesenedꞌaꞌ neu se, fo afiꞌ dui-bꞌengga dalaꞌ ia neu atahori ra.
