< Lukáš 2 >

1 V té době nařídil císař Augustus, aby bylo provedeno sčítání lidu v celé římské říši.
Ăm aje vremi dă pă šje su avut Ivan, zapovjed u fost mănată dă la car August să fakă skritura dă stanovništvo ăm ăntragă cara.
2 Byl to první soupis a prováděl ho římský místodržitel v Sýrii Quirinius.
Aje are elši skritura dă stanovništvo kari u fost kănd Kvirinije are vladar dă Sirija.
3 Každý byl povinen dát se zapsat v místě, odkud pocházel jeho rod.
Aša toc ur mers să să prijavalaskă ăm varušu hunđi preci alor u kustat.
4 Tak se vydal na cestu i Josef s Marií, která byla již ve vysokém stupni těhotenství. Putovali z galilejského Nazaretu do judského městečka Betléma, rodiště krále Davida; Josef totiž pocházel z jeho rodu.
Aša Josip dăm mik varuš Nazaret ăm Galileja, u mers ăm varuš Betlehem ăm Judeja hunđi su avut David daje kă jej as re njamu alu kralj David.
5
Josip u mers akulo să să jivaskă dă skritura una ku Marija zaručnica aluj, kari are gărjonă.
6 Sotva tam došli, naplnil se Mariin čas
Šă kum asre dăm Betlehem akulo vreme u vinjit să să ajvi kupilu.
7 a porodila svého prvorozeného syna. Zabalila ho do plenek a položila do jeslí, protože v hostinci bylo plno a jinde než ve chlévě už na ně nezbylo místo.
Je u avut elši fišjor, lu ănvălitălu šă lu pus ăm hištalov daje kă nu are soba păntru jej ăm fugadov.
8 Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád.
Ăm ala lok dă apropi dă Betlehem asre pastirur kari rămănje afară pă otvoreno šă păze stadurlje alor totă nopće.
9 Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli,
Šă dăm turdată su pojavalit anđalu alu Domnuluj! Anđalu u stat ăm nenće alor, šă slava alu Domnuluj lju svitlăzăt pă jej. Šă pastiri u gălbănjit ăm ubraz dă frikă.
10 ale anděl je uklidňoval: „Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé.
Ali anđalu lju zăs: “Nu vă fijă frikă! Ju vjuv să vă aduk Hir fălos, dă mari fălušăjă păntru totă lume.
11 V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha.
Ăm varušu hunđi su avut Kralj David, astăs su avut Spasitelj. Jăl are Krist, Domnu!
12 Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě.“
Asta ăj znak dă pă kari să ăl šćijec: voj vic afla pă kupilu ănvălit ăm hištalov.”
13 Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali:
Atunšje dăm turdată lăngă parće dă anđal u vinjit mulc anđej dăm nor kari hvalale pă Dimizov. Šă jej slavale:
14 „Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!“
“Slava alu Dimizov ăm nor šă pă pămănt putuljală alu eje ominj kari lju izabralit.”
15 Andělé je opustili a pastýři si řekli: „Pojďme do Betléma a přesvědčme se o tom, co nám anděl oznámil.“
Dă pă šje ur fužit anđelji dă la pastir ăm nor, pastiri ur zăs una la alt: “Haj aku am Betlehem, šă să viđenj aje dă šje Domnu nju spus!”
16 Rychle se vydali na cestu a skutečně našli Marii s Josefem i novorozeňátko položené v jeslích.
Aša sur ăngribit ăm Betlehem šă ur aflat pă Marija, šă pă Josip, a kupilu are ăm hištalov.
17 Když je uviděli, začali vyprávět, co jim bylo pověděno o tom dítěti.
Šă kănd pastiri ur văzut pă kupil, jej sur apukatăsă să spujă šje lju fost spus dă la anđej dă kupil.
18 Všichni, kdo je slyšeli, se divili.
Toc eje kari ur auzăt šje pastiri ur spus, jej toc asre ămirac.
19 Marie si to zapamatovala a přemýšlela o tom.
Ali Marija cănje toći vorbilje alor ăm sufljičilje alor šă mult su gănđit dă jelji.
20 Pastýři se vrátili ke svým stádům, radovali se a děkovali Bohu, že našli všechno tak, jak jim anděl oznámil.
Atunšje pastiri ur fužjit la stadurlje alor šă jej dăđe hvală šă slavă lu Dimizov dă kutotu stvarurlje šje ur auzăt šă šje ur văzut, točno kum lju fost najavalit alor.
21 Osmý den dali Marie s Josefem chlapce obřezat. Dostal jméno Ježíš, jak to anděl určil ještě před jeho narozením.
Osma zuva kănd kupilu su avut u fost obrezalit, šă u fost čimat Isus, numilje u dată aluj dă la anđal majnti dă šje Marija u rămas gărjonă.
22 Mojžíšův zákon přikazoval, aby každá žena čtyřicátý den po narození chlapce přinesla oběť do chrámu.
Šă kănd u vinjit vreme alu Marija obred dă čistilală kum are zapovjedălală dă la zakonu alu Mojsije, Marije šă Josip ur dus pă Isus am Jeruzalem să ăl posvetilaskă la Domnu,
kă ăj skris ăm zakonu alu Domnu: “Tot elši fišjor u fi posvetilită la Domnu.”
24 Proto i Marie po této době splnila tuto povinnost. Zároveň s sebou vzali i dítě, aby ho podle jiného Mojžíšova předpisu jako prvorozeného syna zasvětili Bohu.
Jej trăbă isto să adukă žrtvă: “Dovă grlicur ili doj tănjiră puromb,” kum ăj zapovjedalit dă la zakonu alu Domnu anostru.
25 V Jeruzalémě žil zbožný stařec jménem Simeon. Řídil se Božími přikázáními a očekával Mesiáše.
Atunšje are om ăm Jeruzalem šje să čima Šimun. Jăl are pravedan šă svet šă aščipta pă Mesija să izbavalaskă pă Izrael šă Duhu Svănt are ku jăl.
26 Byl veden Duchem svatým, který ho také ujistil, že nezemře dříve, dokud Mesiáše na vlastní oči neuzří.
Šă Duhu Svănt majnti ju spus aluj kă no mori majnti dă šje no viđe pă Mesija alu Domnu anostru.
27 Na pokyn Ducha přišel do chrámu právě ve chvíli, kdy rodiče zasvěcovali Ježíše Bohu.
Aša Duhu Svănt lu dus pă Šimun ăm Hram kănd ur adus roditelji pă kupilu Isus ăm nontru šă să fakă obred kum are običaju dă zakonu alu Mojsije.
28 Simeon vzal dítě do náruče a modlil se:
Šimun lu apukat ăm mănjilješ pă Isus, slavale pă Dimizov, šă u zăs:
29 „Pane, děkuji ti, že jsi splnil svůj slib. Nyní mohu klidně zemřít,
“Aku lasă pă sluga atov să moră ăm putuljală, Domnu, kum tu aj zăs,
30 protože jsem na vlastní oči viděl Spasitele,
kă oči amej ur văzut spasenje ata.
31 kterého dáváš celému světu.
Asta tu aj făkut dă totă lume.
32 Pohanům bude světlem a Izraeli slávou.“
Asta ăj lumina dă ominj šă lji svitlizaskă alu ominj kari nus Židov, slava alu lume dă Izrael!”
33 Josef a Marie se podivili tomu, co Simeon pověděl o dítěti.
Tata šă mama alu Isus asre umpljec ku ămirală dă kutotu šje Šimun u zăs dă jăl.
34 Potom jim požehnal a Marii ještě řekl: „Toto dítě bude příčinou pádu jedněch a vyvýšení druhých v Izraeli. On je znamení z nebe, proti kterému se mnozí postaví a tak prozradí svoje nejvnitřnější smýšlení.
Atunšje Šimun u blagoslovulit pă jej šă u zăs lu Marija: “Dimizov u odredilit pă ala kupil kă păntru jăl mulc Izraelc ur kăđe šă su riđikasă. Jăl ăj odredilit să fijă znaku alu Dimizov, ali mulc lur odbacalilă
35 Tvé vlastní srdce pronikne bolest jako meč.“
aša u vinji pă lumină găndurlje askunšă alu mulc, a maču či ămpunžji ăm duša ata.”
36 Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z rodu Ašerova. Po sedmiletém manželství ovdověla a nyní jí bylo čtyřiaosmdesát let. Nevycházela už vůbec z chrámu a její dny i noci byly naplněny službou Bohu, modlitbami a častými posty.
Are isto aša proročica Ana fată alu Fanuel kari ăj dăm pleme alu Ašer. Ana are tari bătărnă mujeri, je are šapči aj ăm brak
šă aku ăj vădojă, mar hunđiva osamdeset patru aj. Ana nu fužje dăm Hram, nego služule akulo zuva šă nopće ăm post šă ăm aruguminći.
38 V tu chvíli k nim přistoupila i ona a děkovala za to dítě. Všem, kteří v Jeruzalémě vyhlíželi Spasitele, oznamovala, že očekávaný Mesiáš je již zde.
Baš pă aje vremi Ana u vinjit, hvalale pă Dimizov, šă je spunje dă kupilu Isus alu toc kari ašćipta pă Dimizov să otkupilaskă pă Jeruzalem.
39 A tak Josef s Marií splnili, co přikazoval zákon. Později se vrátili do Nazaretu v Galileji.
Dă pă šje ur făkut Josip šă Marije kutotu šje zakonu alu Domnu u šjirut dă la jej, jej ur mers ăm napoj ăm varušu alor Nazaret ăm Galileja.
40 Dítě rostlo, sílilo a bylo velice moudré. Všichni mohli poznat, že ho Bůh miluje.
Kupilu u kriskut šă su ămbălurităsă, are pljin dă mudrost, šă blagoslovurlje alu Dimizov asre ku Isus.
41 Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma slavit velikonoční svátky.
Roditelji alu Isus măržje ăm tot anu ăm Jeruzalem să fijă akulo pă blagdan dă Pasha.
42 Když bylo Ježíšovi dvanáct let, vzali ho poprvé s sebou.
Aša kănd are Isus dvanaest aj dă bătărn jăl una ku jej u mers pă blagdan ka kum stalno măržje.
43 Po slavnosti se všichni vydali na cestu domů, ale Ježíš zůstal bez vědomí rodičů v Jeruzalémě.
Šă kănd u trikut blagdanu jej sur gătatăsă akasă, ali făr dă šćučilje alu roditelji, kupilu Isus u rămas ăm Jeruzalem.
44 Ti ho zpočátku ani nepohřešovali. Domnívali se, že zůstal někde vzadu mezi poutníky, kteří s nimi měli stejnou cestu. Protože se však celý den neukázal, sháněli ho mezi příbuznými a známými.
Jej gănđe kă ăj hunđiva ăm grupă. Jej ur trikut mari kalji totă zuva, kapu sur apukatăsă să ăl koći ăntri njamu šă ăntri hej kari ăl kunošći.
45 Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho tam.
Kum nu lor aflat, jej ur mers ăm napoj ăm Jeruzalem šă ăl koći.
46 Po třech dnech ho objevili v chrámu, jak sedí mezi učiteli zákona, naslouchá jim a hovoří k nim.
Tri zălji dă pă aje jej lor aflat. Isus are ăm Hram, šăđe ăntri učitelji dă zakonu alu Mojsije, punje ureče šă lji ăntriba.
47 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad moudrostí, se kterou odpovídal na otázky.
Toc kari ăl punje ureče asre ămirac la fire aluj, šă la odgovurlje aluj.
48 Rodiče tím byli překvapeni a matka mu vyčítala: „Chlapče, proč nám děláš takové starosti? Otec a já jsme tě hledali celí zoufalí.“
Roditelji aluj isto aša asre tari ămirac kănd lor văzutălă akulo šă mumăsa ju zăs: “Fišjoru amnjov adăšje njaj făkut asta anovă? Tata atov šă ju as renj ăm mari brigur dă činji, păšći tot či kutanj!”
49 Ježíš jim odpověděl: „Proč jste mne hledali? Cožpak nevíte, že musím být tam, kde se jedná o záležitosti mého Otce?“
Isus u ăntors vorba: “Ali adăšje mă kutac? Nu šćijec kă ju aš trăbuji să fjuv ăm kasa alu Tata amnjov?”
50 Ale oni nepochopili, co tím mínil.
Jej nur prišjiput šje gănđe să lji spujă.
51 Ježíš se pak s rodiči vrátil do Nazaretu a poslouchal je. Jeho matka si všechny takové události dobře zapamatovala.
Ali Isus u mers ăm napoj ku roditelji ăm Nazaret, šă jăl lju u pus ureći. Šă mumăsa aluj u cănut kutotu vorbilje ăm sufljituš.
52 S Ježíšovým věkem rostla i jeho moudrost a byl milý Bohu i lidem.
Šă ăm aje vremi Isus u kriskut ăm gănd šă ăm telă šă ku milă dă la Dimizov šă dă la lumi.

< Lukáš 2 >