Lukáš 1
1 Vážený Teofile! Mnozí přede mnou se snažili pravdivě vylíčit život a dílo Ježíše Krista na základě spolehlivých zpráv jeho žáků a jiných očitých svědků.
Ker so že mnogi vzeli v roko, da po vrsti uredijo izjavo o teh stvareh, ki se najbolj gotovo verjamejo med nami,
celo kakor so nam jih izročili [tisti], ki so bili od začetka priče in služabniki besede,
3 Nyní jsem se tedy rozhodl i já důkladně přezkoumat, utřídit a sepsat veškeré dostupné zprávy. Vznikl tento spisek, který ti věnuji,
se je tudi meni zdelo dobro, od samega začetka imeti popolno razumevanje o vseh stvareh, da tebi, nadvse odlični Teófil, napišem po vrsti,
4 abys nabyl jistoty, že to, o čem ses již leccos dověděl, je pravda.
da lahko spoznaš zanesljivost o teh besedah, o katerih si bil poučen.
5 Začnu tím, co se přihodilo židovskému knězi Zachariášovi, který žil v době vlády judského krále Heroda. Zachariáš byl členem jedné ze čtyřiadvaceti kněžských skupin, jejichž povinností bylo dvakrát do roka, vždy po celý týden, přisluhovat při bohoslužbách v jeruzalémském chrámu. Jeho manželka Alžběta pocházela z kněžského rodu Árónova.
V dneh Heroda, judejskega kralja, je bil nek duhovnik, imenovan Zaharija, iz Abíjeve skupine, in njegova žena je bila izmed Aronovih hčera in njeno ime je bilo Elizabeta.
6 Oba byli upřímně zbožní a řídili se svědomitě všemi Božími příkazy a předpisy.
Oba sta bila pravična pred Bogom in sta brez krivde živela po vseh Gospodovih zapovedih in odredbah.
7 Byli to již starší lidé a zůstali bezdětní, protože Alžběta byla neplodná.
Ker je bila Elizabeta jalova nista imela nobenega otroka in oba sta bila zelo zvrhana v letih.
8 Jednoho dne šel Zachariáš do chrámu, aby tam splnil svoji kněžskou povinnost.
In pripetilo se je, medtem ko je pred Bogom opravljal duhovniško službo, po vrstnem redu svoje skupine,
9 Tentokrát byl vylosován, aby vstoupil do svatyně a tam na oltáři pálil kadidlo.
glede na navado duhovniške službe, je bil na njem žreb, da zažge kadilo, ko je odšel v Gospodov tempelj.
10 Zatím se venku shromáždění lidé modlili, jak bylo v té hodině zvykem.
Celotna množica ljudi pa je ob času zažiganja kadila zunaj molila.
11 Tu se knězi po pravé straně oltáře ukázala postava.
In prikazal se mu je Gospodov angel, stoječ na desni strani kadilnega oltarja.
12 Zachariáš se vyděsil.
Ko pa ga je Zaharija zagledal, se je vznemiril in strah ga je spreletel.
13 Boží posel ho však uklidňoval: „Neboj se, Zachariáši! Přišel jsem ti oznámit, že Bůh vyslyšel tvé modlitby. Tvoje manželka porodí syna, kterému dáte jméno Jan (Bůh je milostivý).
Toda angel mu je rekel: »Ne boj se, Zaharija, kajti tvoja molitev je uslišana in tvoja žena Elizabeta ti bo rodila sina in ti boš klical njegovo ime Janez.
14 Přinese ti mnoho radosti a mnozí budou vděčni, že se narodil.
Imel boš radost in veselje in mnogi se bodo veselili ob njegovem rojstvu.
15 Stane se jedním z velkých Božích mužů. Nedotkne se nikdy vína ani opojného nápoje. Duch svatý ho naplní hned od narození.
Kajti velik bo v Gospodovih očeh in ne bo pil niti vina niti močne pijače in celó od maternice svoje matere bo izpolnjen s Svetim Duhom.
16 Mnohé z židů přivede zpět k Bohu, jejich skutečnému Pánu.
In mnoge izmed Izraelovih otrok bo obrnil h Gospodu, njihovemu Bogu.
17 Svou duchovní mocí a horlivostí bude připomínat proroka Elijáše. Smíří otce se syny a vzpurným otevře oči pro pravdu. Jako královský posel připraví lidi na příchod Božího vládce.“
Pred njim bo šel z Elijevim duhom in močjo, da obrne srca očetov k otrokom in neposlušne k modrosti pravičnih; da pripravi ljudstvo, pripravljeno za Gospoda.«
18 Zachariáš namítl: „Jak tomu mohu věřit? Vždyť jsem už starý a moje žena také není mladá.“
Zaharija je angelu rekel: »Po čem bom to spoznal? Kajti starec sem in moja žena je zelo zvrhana v letih.«
19 Anděl ho pokáral: „Já jsem Gabriel a přijímám rozkazy přímo od Boha. On sám mě poslal, abych ti vyřídil tyto radostné zprávy.
Angel mu odgovori in reče: »Jaz sem Gabriel, ki stojim v prisotnosti Boga in poslan sem, da ti govorim in da ti pokažem te vesele novice.
20 Protože jsi však neuvěřil, budeš němý, dokud se má slova ve svůj čas nesplní.“
Glej, ker nisi verjel mojim besedam, ki se bodo uresničile ob njihovem pravem času, boš postal nem in ne boš mogel govoriti do dne, ko se bodo te besede izpolnile.«
21 Lidé zatím venku čekali na Zachariáše a už jim bylo divné, že tak dlouho nejde.
In ljudje so čakali na Zaharija in se čudili, da se je tako dolgo mudil v templju.
22 Když se konečně objevil, nemohl promluvit. Posunky jim dal najevo, že měl ve svatyni vidění.
Ko pa je prišel ven, jim ni mogel spregovoriti, in zaznali so, da je videl v templju videnje, kajti dajal jim je znamenja, ostal pa je brez besed.
23 Když skončil týden jeho chrámové služby, vrátil se domů.
Pripetilo se je, kakor hitro so bili dnevi njegovega služenja dovršeni, da se je odpravil k svoji lastni hiši.
24 Brzy na to Alžběta otěhotněla, ale tajila to před veřejností až do pátého měsíce.
Po teh dneh je njegova žena Elizabeta spočela in se pet mesecev skrivala, rekoč:
25 Radovala se: „Bůh se nade mnou slitoval a sejmul ze mne pohrdání a neúctu lidí.“
»Tako je Gospod ravnal z menoj v dneh, v katerih je pogledal name, da odvzame mojo grajo izmed ljudi.«
26 Asi půl roku po Zachariášově vidění poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského městečka Nazaretu
V šestem mesecu pa je bil od Boga poslan angel Gabriel v galilejsko mesto, imenovano Nazaret,
27 k dívce jménem Marie. Byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu.
k devici, zaročeni z možem, katerega ime je bilo Jožef, iz Davidove hiše; in devici je bilo ime Marija.
28 Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“
Angel je vstopil k njej in rekel: »Pozdravljena, ti, ki si zelo spoštovana, Gospod je s teboj, blagoslovljena si med ženskami.«
29 Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl.
Ko pa ga je zagledala, je bila ob njegovem govoru zaskrbljena in v svojih mislih preudarjala, kakšne vrste pozdrav naj bi to bil.
30 Posel pokračoval. „Neboj se, Marie. Bůh ti chce nevídaně požehnat.
Angel ji je rekel: »Ne boj se, Marija, kajti pri Bogu si našla naklonjenost.
31 Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje).
Glej, v svoji maternici boš spočela in rodila sina in njegovo ime boš klicala JEZUS.
32 Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván ‚Syn Nejvyššího‘.
Velik bo in imenovan bo Sin Najvišjega; in Gospod Bog mu bo dal prestol njegovega očeta Davida
33 Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí.“ (aiōn g165)
in nad Jakobovo hišo bo vladal večno in njegovemu kraljestvu ne bo konca.« (aiōn g165)
34 Marie namítla: „Jak se mi může narodit dítě? Vždyť nežiji s mužem!“
Potem je Marija rekla angelu: »Kako se bo to zgodilo, glede na to, da ne poznam moškega?«
35 Anděl jí řekl: „Sám Stvořitel na tobě projeví svou moc. Duch svatý to způsobí, a tak tvé dítě bude svatý Boží Syn. U Boha není nic nemožného.
Angel je odgovoril in ji rekel: »Sveti Duh bo prišel nadte in moč Najvišjega te bo obsenčila, zato bo tudi ta sveta oseba, ki bo rojena od tebe, imenovana Božji Sin.
36 Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
Glej, tvoja sestrična Elizabeta je prav tako v svoji visoki starosti spočela sina, in to je šesti mesec z njo, ki je bila imenovana jalova.
Kajti z Bogom nič ne bo nemogoče.«
38 Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“Pak anděl odešel.
Marija je rekla: »Glej, Gospodova pomočnica; naj se mi zgodi glede na tvojo besedo.« In angel je odšel od nje.
39 Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
Marija je v tistih dneh vstala in z naglico odšla v hribovito deželo, v Judovo mesto
40 Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
in vstopila v Zaharijevo hišo ter pozdravila Elizabeto.
In pripetilo se je, ko je Elizabeta zaslišala Marijin pozdrav, da je dete poskočilo v njeni maternici in Elizabeta je bila izpolnjena s Svetim Duhom
42 a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
in zaklicala z močnim glasom ter rekla: »Blagoslovljena si ti med ženskami in blagoslovljen je sad tvoje maternice.
43 Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
Od kod je meni to, da bi prišla k meni mati mojega Gospoda?
44 Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
Kajti glej, brž ko je glas tvojega pozdrava zazvenel v mojih ušesih, je dete v moji maternici od radosti poskočilo.
45 Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
Blagoslovljena je tista, ki je verovala, kajti izpolnile se bodo te besede, ki so ji bile povedane od Gospoda.«
46 Nato se Marie začala modlit: „Celým srdcem chválím Pána
Marija je rekla: »Moja duša poveličuje Gospoda
47 a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
in moj duh se veseli v Bogu, mojem Odrešeniku.
48 Mne, nepatrné, si povšiml. Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínat pro velké věci, které mi Bůh prokázal. Je mocný a svatý,
Kajti ozrl se je na nizek stan svoje pomočnice, kajti glej, odslej me bodo vsi rodovi imenovali blagoslovljeno.
Kajti tisti, ki je mogočen, mi je storil velike stvari in sveto je njegovo ime.
50 ale neustále se slitovává nad těmi, kteří ho ctí v kterékoliv době.
In njegovo usmiljenje je od roda do roda nad tistimi, ki se ga bojijo.
51 Vztahuje svoji mocnou ruku, aby mařil plány pyšných,
S svojim laktom je pokazal moč, ponosne je razgnal v domišljiji njihovih src.
52 aby sesazoval mocné z trůnů, pozvedal ponížené,
Mogočne je odstranil z njihovih prestolov in povišal te z nizkim položajem.
53 sytil hladové dobrými věcmi a bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
Lačne je napolnil z dobrinami, bogate pa je odpustil prazne.
54 Ujímá se svého lidu, Izraele, protože slíbil našim otcům,
Pomagal je svojemu služabniku Izraelu, v spomin na svoje usmiljenje,
kakor je govoril našim očetom, Abrahamu in njegovemu semenu na veke.« (aiōn g165)
56 Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
Marija je z njo ostala približno tri mesece in se vrnila v svojo lastno hišo.
57 Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
Torej prišel je Elizabetin polni čas, ko naj bi rodila; in rodila je sina.
58 Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
Njeni sosedje in njeni sorodniki so slišali, kako je Gospod nad njo izkazal veliko usmiljenje in veselili so se z njo.
59 Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
Pripetilo pa se je, da so na osmi dan prišli, da obrežejo otroka in poimenovali so ga Zaharija, po imenu njegovega očeta.
60 Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
Njegova mati pa je odgovorila in rekla: »Ne tako, temveč se bo imenoval Janez.«
61 Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
Oni pa so ji rekli: »Nikogar v tvojem sorodstvu ni, ki je poimenovan s tem imenom.«
62 Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
In naredili so znamenja njegovemu očetu, kako bi ga on imenoval.
63 Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
In prosil je za pisalno deščico ter napisal, rekoč: »Njegovo ime je Janez.« In vsi so se čudili.
64 A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
In njegova usta so se takoj odprla in njegov jezik se je sprostil in spregovoril je ter hvalil Boga.
65 Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
In strah je prišel na vse, ki so prebivali naokoli njih; in vse te besede so se razglasile naokoli po vsej judejski hriboviti deželi.
66 Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
In vsi, ki so jih slišali, so si jih položili v svoja srca, rekoč: »Kakšne vrste otrok bo to!« In Gospodova roka je bila z njim.
67 Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
In njegov oče Zaharija je bil izpolnjen s Svetim Duhom in prerokoval, rekoč:
68 „Chvála Pánu, Bohu Izraele, že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
»Blagoslovljen bodi Gospod, Izraelov Bog; kajti obiskal je in odkupil svoje ljudi
69 Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
in za nas je dvignil rog rešitve duš v hiši svojega služabnika Davida,
kakor je govoril po ustih svojih svetih prerokov, ki so bili, odkar je svet nastal, (aiōn g165)
71 Ten nás vytrhne z rukou nepřátel a všech, kteří nás nenávidí.
da bi bili mi lahko rešeni pred našimi sovražniki in iz roke vseh, ki nas sovražijo,
72 Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcům a ke své smlouvě s nimi.
da opravi usmiljenje, obljubljeno našim očetom in se spomni svoje svete zaveze,
73 Vždyť se zavázal Abrahamovi, že jednou budeme sloužit Bohu po celý život, zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni. A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího. Připravíš cestu Božímu Synu: Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránit a odpustit jim všechna provinění. V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky. Slunce spásy již vychází,
prisege, s katero je prisegel našemu očetu Abrahamu,
da nam bo zagotovil, da mu bomo osvobojeni iz roke svojih sovražnikov, lahko služili brez strahu,
v svetosti in pravičnosti pred njim, vse dni našega življenja.
Ti pa, otrok, boš imenovan prerok Najvišjega, kajti šel boš pred Gospodov obraz, da pripraviš njegove poti,
da daš njegovim ljudem spoznanje o rešitvi duš z odpuščanjem njihovih grehov,
po nežnem usmiljenju našega Boga; po katerem nas je obiskalo svitanje od zgoraj,
79 aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti, a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“
da da svetlobo tem, ki sedijo v temi in v smrtni senci, da vodi naša stopala na pot miru.«
80 Chlapec Jan se dobře rozvíjel tělesně i duševně. Později odešel na poušť, kde žil v ústraní až do chvíle, kdy vystoupil se svým poselstvím před veřejností.
Otrok pa je rasel in se krepil v duhu in bil je v puščavah do dneva njegove pojavitve Izraelu.
