Římanům 6
1 Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
What are we to say, then? Are we to continue to sin, in order that God’s loving kindness may be multiplied?
2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
Heaven forbid! We became dead to sin, so how can we go on living in it?
3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
Or can it be that you do not know that all of us, who were baptized into union with Christ Jesus, in our baptism shared his death?
4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
Consequently, through sharing his death in our baptism, we were buried with him; so that, just as Christ was raised from the dead by a manifestation of the Father’s power, so we also may live a new life.
5 Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme,
If we have become united with him by the act symbolic of his death, surely we will also become united with him by the act symbolic of his resurrection.
6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
We recognise the truth that our old self was crucified with Christ, in order that the body, the stronghold of sin, might be rendered powerless, so that we should no longer be slaves to sin.
7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
For the man who has so died has been pronounced righteous and released from sin.
8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
And our belief is, that, as we have shared Christ’s death, we will also share his life.
9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
We know, indeed, that Christ, having once risen from the dead, will not die again. Death has power over him no longer.
10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
For the death that he died was a death to sin, once and for all. But the life that he now lives, he lives for God.
11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
So let it be with you – regard yourselves as dead to sin, but as living for God, through union with Christ Jesus.
12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
Therefore do not let sin reign in your mortal bodies and compel you to obey its cravings.
13 Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu.
Do not offer any part of your bodies to sin, in the cause of unrighteousness, but once for all offer yourselves to God (as those who, though once dead, now have life), and devote every part of your bodies to the cause of righteousness.
14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí.
For sin will not lord it over you. You are living under the reign, not of Law, but of love.
15 Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli.
What follows, then? Are we to sin because we are living under the reign of love and not of Law? Heaven forbid!
16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti?
Surely you know that when you offer yourselves as servants, to obey anyone, you are the servants of the person whom you obey, whether the service be a service to sin which leads to death, or a service to duty which leads to righteousness.
17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.
God be thanked that, though you were once servants of sin, yet you learned to give hearty obedience to that form of doctrine under which you were placed.
18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
Set free from the control of sin, you became servants to righteousness.
19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení.
I can but speak as people do because of the weakness of your earthly nature. Once you offered every part of your bodies to the service of impurity, and of wickedness, which leads to further wickedness. Now, in the same way, offer them to the service of righteousness, which leads to holiness.
20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
While you were still servants of sin, you were free as regards righteousness.
21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.
But what were the fruits that you reaped from those things of which you are now ashamed? For the end of such things is death.
22 Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu a podmaněni v službu Bohu, máte užitek váš ku posvěcení, cíl pak život věčný. (aiōnios g166)
But now that you have been set free from the control of sin, and have become servants to God, the fruit that you reap is an ever increasing holiness, and the end eternal life. (aiōnios g166)
