Žalmy 83

1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

Ein Lied, ein Psalm Asaphs. Gott sei dir nicht stille, schweige nicht, raste nicht, o Gott!

2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

Denn siehe, Deine Feinde toben; und das Haupt erheben, die Dich hassen.

3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

Wider Dein Volk handeln sie insgeheim mit Arglist, und ratschlagen wider die, so Du verdeckst.

4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

Sie sagen: Kommt, wir schaffen sie weg, daß sie keine Völkerschaft mehr sind, und des Namens Israels nicht mehr gedacht werde.

5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

Denn sie ratschlagen miteinander im Herzen und schließen wider Dich einen Bund,

6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

Die Zelte Edoms und die Ismaeliter, Moab und die Hagriter,

7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

Gebal und Ammon und Amalek, Philistäa mit denen, die in Tyrus wohnen;

8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)

Auch Assur hängt ihnen an, ein Arm sind sie den Söhnen Lots. (Selah)

9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

Tue ihnen, wie Midjan, wie dem Sisera, wie Jabin im Bachtal Kischon.

10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

Sie wurden in Endor vernichtet, wurden zum Dünger auf dem Boden.

11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

Mache ihre Edlen wie Oreb und wie Seeb, und wie Sebach und wie Zalmunna, alle ihre Gesalbten;

12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

Sie, die da sagen: Lasset uns einnehmen für uns Gottes Wohnplätze.

13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

Mache sie, mein Gott, wie Wirbelstaub, wie Spreu vor dem Winde;

14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

Wie Feuer den Wald verbrennt, und wie die Flamme, die Berge entflammt,

15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

So setze ihnen nach mit Deinem Wetter, und mit Deinem Sturmwind mache sie bestürzt.

16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

Fülle ihr Gesicht mit Unehre, und lasse sie, Jehovah, Deinen Namen suchen.

17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

Lasse sie beschämt und bestürzt werden fort und fort, und lasse sie erröten und vergehen.

18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

Und sie sollen erkennen, daß Du, Dein Name, Jehovah, allein der Allerhöchste bist auf der ganzen Erde.