< Žalmy 48 >

1 Píseň žalmu synů Chóre. Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
He waiata, he himene ma nga tama a Koraha. He nui a Ihowa, kia nui hoki te whakamoemiti ki a ia i te pa o to tatou Atua, i te maunga o tona tapu.
2 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
Ataahua ana te tairanga o Maunga Hiona, ko ta te ao katoa e koa ai: kei te taha ki te raki te pa o te Kingi nui.
3 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
E matauria ana te Atua i roto i ona whare papai hei piringa.
4 Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
Na, huihui tahi mai ana nga kingi haere tahi atu ana ratou.
5 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
I kite ratou, miharo iho: raruraru ana, hohoro tonu atu.
6 Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
Pa ana te wehi ki a ratou i reira, te mamae, ano he wahine e whanau ana.
7 Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
E wahia ana e koe nga kaipuke o Tarahihi ki te marangai.
8 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
Rite tonu ki ta matou i rongo ai, ta matou i kite ai i roto i te pa o Ihowa o nga mano, i te pa o to tatou Atua: ma te Atua e whakapumau ake ake. (Hera)
9 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
I whakaaroaro matou ki tou atawhai, e te Atua, i waenganui o tou temepara.
10 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
E te Atua, rite tahi ki tou ingoa te whakamoemiti mou, tae noa atu ki nga pito o te whenua: ki tonu tou matau i te tika.
11 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
Kia hari a Maunga Hiona, kia koa nga tamahine a Hura i au whakaritenga.
12 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
Taiawhiotia a Hiona, haere, a kopiko noa mai: taua ona pourewa.
13 Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,
Maharatia ona pekerangi, tirohia ona whare papai; hei korerotanga ma koutou ki enei ake whakatupuranga.
14 Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.
Ko tenei Atua hoki te Atua mo tatou ake ake: ko ia hei kaiarahi i a tatou a mate noa.

< Žalmy 48 >