Žalmy 38

1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

Ko e Saame ʻa Tevita, ko e fakamanatu. ‌ʻE Sihova, ʻoua naʻa ke valokiʻi au ʻi ho houhau: pea ʻoua naʻa ke valokiʻi au ʻi ho houhau vela.

2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

He ʻoku tau maʻu ʻiate au hoʻo ngaahi ngahau, pea ʻoku taʻomia fakamamahi au ʻe ho nima.

3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

‌ʻOku ʻikai ha haohaoa ʻi hoku kakano ko e meʻa ʻi ho houhau; pea ʻoku ʻikai ha fiemālie ʻi hoku hui ko e meʻa ʻi heʻeku angahala.

4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

He kuo hake ʻa ʻeku ngaahi hia ʻo ʻufiʻufi hoku ʻulu: ʻo hangē ko e kavenga mamafa ʻoku taʻomia ai au.

5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

‌ʻOku ʻeho hoku ngaahi lavea ʻo fakalielia koeʻuhi ko ʻeku vale.

6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

‌ʻOku ou mamahi; ʻoku ou mapelu ki lalo ʻaupito; ʻoku ou ʻalu mamahi pe ʻi he ʻaho kotoa.

7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

He ʻoku fonu hoku sino ʻi he mahaki kovi: pea ʻoku ʻikai ha moʻui haohaoa ʻi hoku kakano.

8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

‌ʻOku ou vaivai mo mafesi ʻi he mamahi: naʻaku kalanga ko e meʻa ʻi he mamahi ʻo hoku loto.

9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

‌ʻE ʻEiki, ʻoku ʻi ho ʻao ʻeku holi kotoa pē; mo ʻeku ngaahi toʻe ʻoku ʻikai fufū ʻiate koe.

10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

‌ʻOku tatupe hoku mafu, kuo ʻosi ʻeku mālohi: pea ko e maama ʻo hoku mata kuo mole foki ia ʻiate au.

11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

Ko hoku kaumeʻa ʻofa mo hoku ngaahi kāinga ʻoku nau tutuʻu ʻi he mamaʻo mei hoku teʻia; mo hoku kaungāʻapi ʻoku nau tutuʻu ʻi he mamaʻo.

12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

Ko kinautolu foki ʻoku kumi ki heʻeku moʻui ʻoku nau tō ʻae ngaahi tauhele kiate au: ko kinautolu ʻoku kumi ke u kovi ʻoku nau lea ʻaki ʻae ngaahi meʻa kovi, mo nau fakakaukau ki he meʻa kākā ʻi he ʻaho kotoa.

13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

Ka ko au, hangē ko ha tuli, ʻoku ʻikai te u ongoʻi; pea naʻaku hangē ko e tangata ʻoku noa ʻaia ʻoku ʻikai mafaʻa hono ngutu.

14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

Pea naʻaku hangē ko e tangata taʻeongoʻi, pea ʻoku ʻikai ha valoki ʻi hono ngutu.

15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

He ʻoku ou ʻamanaki lelei, ʻE Sihova, kiate koe: te ke ongoʻi, ʻE ʻEiki ko hoku ʻOtua.

16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

He naʻaku pehē, “Fanongo kiate au, telia naʻa nau fiefia kiate au: ʻi he hekea ʻa hoku vaʻe, ʻoku nau hiki hake ʻakinautolu kiate au.”

17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

He ʻoku ou meimei nofo, pea ʻoku tuʻumaʻu pe ʻeku mamahi ʻi hoku ʻao.

18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

He te u fakahā ʻeku hia; pea u mamahi koeʻuhi ko ʻeku angahala.

19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

Ka ʻoku moʻui hoku ngaahi fili, pea ʻoku nau mālohi: pea ʻoku fakaʻaʻau ʻo tokolahi ʻakinautolu ʻoku fehiʻa taʻetotonu kiate au.

20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

Pea ko hoku ngaahi fili foki ʻakinautolu ʻoku totongi kovi ki he lelei; koeʻuhi ʻoku ou muimui ki he lelei.

21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.

‌ʻOua naʻa ke liʻaki au, ʻE Sihova: ʻE hoku ʻOtua, ʻoua naʻa ke mamaʻo ʻiate au.

22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.

Ke ke fakatoʻotoʻo ke tokoni au, ʻE ʻEiki ko hoku fakamoʻui.