Žalmy 36

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

A prevaricação do ímpio diz no intimo do seu coração: Não há temor de Deus perante os seus olhos.

2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

Porque em seus olhos se lisongeia, até que a sua iniquidade se descubra ser detestável.

3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

As palavras da sua boca são malícia e engano: deixou de entender e de fazer o bem.

4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

Projeta a malícia na sua cama; põe-se no caminho que não é bom: não aborrece o mal

5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

A tua misericórdia, Senhor, está nos céus, e a tua fidelidade chega até às mais excelsas nuvens.

6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.

A tua justiça é como as grandes montanhas; os teus juízos são um grande abismo; Senhor, tu conservas os homens e os animais.

7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

Quão preciosa é, ó Deus, a tua benignidade, pelo que os filhos dos homens se abrigam à sombra das tuas asas.

8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

Eles se fartarão da gordura da tua casa, e os farás beber da corrente das tuas delícias;

9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

Porque em ti está o manancial da vida; na tua luz veremos a luz.

10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

Estende a tua benignidade sobre os que te conhecem, e a tua justiça sobre os retos de coração.

11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.

Não venha sobre mim o pé dos soberbos, e não me mova a mão dos ímpios.

12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.

Ali caem os que obram a iniquidade; cairão, e não se poderão levantar.