Žalmy 34

1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.

Ein Psalm Davids, da er seine Gebärde verstellte vor Abimelech, als der ihn von sich trieb und er wegging. Ich will den HERRN loben allezeit; sein Lob soll immerdar in meinem Munde sein.

2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.

Meine Seele soll sich rühmen des HERRN, daß es die Elenden hören und sich freuen.

3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.

Preiset mit mir den HERRN und laßt uns miteinander seinen Namen erhöhen.

4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.

Da ich den HERRN suchte, antwortete er mir und errettete mich aus aller meiner Furcht.

5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:

Welche auf ihn sehen, die werden erquickt, und ihr Angesicht wird nicht zu Schanden.

6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.

Da dieser Elende rief, hörte der HERR und half ihm aus allen seinen Nöten.

7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.

Der Engel des HERRN lagert sich um die her, so ihn fürchten, und hilft ihnen aus.

8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.

Schmecket und sehet, wie freundlich der HERR ist. Wohl dem, der auf ihn traut!

9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.

Fürchtet den HERRN, ihr seine Heiligen! denn die ihn fürchten, haben keinen Mangel.

10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.

Reiche müssen darben und hungern; aber die den HERRN suchen, haben keinen Mangel an irgend einem Gut.

11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.

Kommt her, Kinder, höret mir zu; ich will euch die Furcht des HERRN lehren:

12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?

Wer ist, der Leben begehrt und gerne gute Tage hätte?

13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.

Behüte deine Zunge vor Bösem und deine Lippen, daß sie nicht Trug reden.

14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.

Laß vom Bösen und tue Gutes; suche Frieden und jage ihm nach.

15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:

Die Augen des HERRN merken auf die Gerechten und seine Ohren auf ihr Schreien;

16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.

das Antlitz aber des HERRN steht gegen die, so Böses tun, daß er ihr Gedächtnis ausrotte von der Erde.

17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.

Wenn die Gerechten schreien, so hört der HERR und errettet sie aus all ihrer Not.

18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.

Der HERR ist nahe bei denen, die zerbrochnes Herzens sind, und hilft denen, die ein zerschlagen Gemüt haben.

19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.

Der Gerechte muß viel Leiden; aber der HERR hilft ihm aus dem allem.

20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.

Er bewahrt ihm alle seine Gebeine, daß deren nicht eins zerbrochen wird.

21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.

Den Gottlosen wird das Unglück töten; und die den Gerechten hassen, werden Schuld haben.

22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.

Der HERR erlöst die Seele seiner Knechte; und alle, die auf ihn trauen, werden keine Schuld haben.