Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Ein Psalm Davids, da er floh vor seinem Sohn Absalom. Ach, HERR, wie ist meiner Feinde so viel, und setzen sich so viele wider mich!
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Viele sagen von meiner Seele: Sie hat keine Hilfe bei Gott. (Sela)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Aber du, HERR, bist der Schild für mich, und der mich zu Ehren setzet und mein Haupt aufrichtet.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Ich rufe an mit meiner Stimme den HERRN, so erhöret er mich von seinem heiligen Berge. (Sela)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Ich liege und schlafe und erwache; denn der HERR hält mich.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Ich fürchte mich nicht vor viel Hunderttausenden, die sich umher wider mich legen.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Auf HERR, und hilf mir, mein Gott; denn du schlägst alle meine Feinde auf den Backen und zerschmetterst der Gottlosen Zähne.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
