< Žalmy 119 >

1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
Beati quelli che sono integri nelle loro vie, che camminano secondo la legge dell’Eterno.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Beati quelli che osservano le sue testimonianze, che lo cercano con tutto il cuore,
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
ed anche non operano iniquità, ma camminano nelle sue vie.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Tu hai ordinato i tuoi precetti perché siano osservati con cura.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
Oh siano le mie vie dirette all’osservanza dei tuoi statuti!
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Allora non sarò svergognato quando considererò tutti i tuoi comandamenti.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Io ti celebrerò con dirittura di cuore, quando avrò imparato i tuoi giusti decreti.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Io osserverò i tuoi statuti, non abbandonarmi del tutto.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
Come renderà il giovane la sua via pura? Col badare ad essa secondo la tua parola.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Io ti ho cercato con tutto il mio cuore; non lasciarmi deviare dai tuoi comandamenti.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
Io ho riposto la tua parola nel mio cuore per non peccare contro di te.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Tu sei benedetto, o Eterno; insegnami i tuoi statuti.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Ho raccontato con le mie labbra tutti i giudizi della tua bocca.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
Io gioisco nella via delle tue testimonianze, come se possedessi tutte le ricchezze.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
Io mediterò sui tuoi precetti e considerò i tuoi sentieri.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
Io mi diletterò nei tuoi statuti, non dimenticherò la tua parola.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
Fa’ del bene al tuo servitore perché io viva ed osservi la tua parola.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Apri gli occhi miei ond’io contempli le maraviglie della tua legge.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Io sono un forestiero sulla terra; non mi nascondere i tuoi comandamenti.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
L’anima mia si strugge dalla brama che ha dei tuoi giudizi in ogni tempo.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Tu sgridi i superbi, i maledetti, che deviano dai tuoi comandamenti.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Togli di sopra a me il vituperio e lo sprezzo, perché io ho osservato le tue testimonianze.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Anche quando i principi siedono e parlano contro di me, il tuo servitore medita i tuoi statuti.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Sì, le tue testimonianze sono il mio diletto e i miei consiglieri.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
L’anima mia è attaccata alla polvere; vivificami secondo la tua parola.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Io ti ho narrato le mie vie, e tu m’hai risposto; insegnami i tuoi statuti.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
Fammi intendere la via dei tuoi precetti, ed io mediterò le tue maraviglie.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
L’anima mia, dal dolore, si strugge in lacrime; rialzami secondo la tua parola.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Tieni lontana da me la via della menzogna, e, nella tua grazia, fammi intender la tua legge.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
Io ho scelto la via della fedeltà, mi son posto i tuoi giudizi dinanzi agli occhi.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Io mi tengo attaccato alle tue testimonianze; o Eterno, non lasciare che io sia confuso.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Io correrò per la via dei tuoi comandamenti, quando m’avrai allargato il cuore.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
Insegnami, o Eterno, la via dei tuoi statuti ed io la seguirò fino alla fine.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Dammi intelletto e osserverò la tua legge; la praticherò con tutto il cuore.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Conducimi per il sentiero dei tuoi comandamenti, poiché io mi diletto in esso.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Inclina il mio cuore alle tue testimonianze e non alla cupidigia.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Distogli gli occhi miei dal contemplare la vanità, e vivificami nelle tue vie.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Mantieni al tuo servitore la tua parola, che inculca il tuo timore.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Rimuovi da me il vituperio ch’io temo, perché i tuoi giudizi son buoni.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Ecco, io bramo i tuoi precetti, vivificami nella tua giustizia.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
Vengano su me le tue benignità, o Eterno, e la tua salvezza, secondo la tua parola.
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
E avrò di che rispondere a chi mi fa vituperio, perché confido nella tua parola.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Non mi toglier del tutto dalla bocca la parola della verità, perché spero nei tuoi giudizi.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Ed io osserverò la tua legge del continuo, in sempiterno.
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
E camminerò con libertà, perché ho cercato i tuoi precetti.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Parlerò delle tue testimonianze davanti ai re e non sarò svergognato.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
E mi diletterò nei tuoi comandamenti, i quali io amo.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
Alzerò le mie mani verso i tuoi comandamenti che amo, e mediterò i tuoi statuti.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
Ricordati della parola detta al tuo servitore; su di essa m’hai fatto sperare.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
Questo è il mio conforto nella mia afflizione; che la tua parola mi vivifica.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
I superbi mi cuopron di scherno, ma io non devìo dalla tua legge.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Io mi ricordo de’ tuoi giudizi antichi, o Eterno, e mi consolo.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Un’ira ardente mi prende a motivo degli empi, che abbandonano la tua legge.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
I tuoi statuti sono i miei cantici, nella casa del mio pellegrinaggio.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Io mi ricordo la notte del tuo nome, o Eterno, e osservo la tua legge.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
Questo bene mi è toccato, di osservare i tuoi precetti.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
L’Eterno è la mia parte; ho promesso d’osservare le tue parole.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
Io ho cercato il tuo favore con tutto il cuore: abbi pietà di me, secondo la tua parola.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Io ho riflettuto alle mie vie e ho rivolto i miei passi verso le tue testimonianze.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Mi sono affrettato, e non ho indugiato ad osservare i tuoi comandamenti.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
I lacci degli empi m’hanno avviluppato, ma io non ho dimenticato la tua legge.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
A mezzanotte io mi levo per celebrarti a motivo dei tuoi giusti giudizi.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Io sono il compagno di tutti quelli che ti temono e di quelli che osservano i tuoi precetti.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
O Eterno, la terra è piena della tua benignità; insegnami i tuoi statuti.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
Tu hai fatto del bene al tuo servitore, o Eterno, secondo la tua parola.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Dammi buon senno e intelligenza, perché ho creduto nei tuoi comandamenti.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Prima che io fossi afflitto, andavo errando; ma ora osservo la tua parola.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Tu sei buono e fai del bene; insegnami i tuoi statuti.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
I superbi hanno ordito menzogne contro a me, ma io osservo i tuoi precetti con tutto il cuore.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Il loro cuore è denso come grasso, ma io mi diletto nella tua legge.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
E’ stato un bene per me l’essere afflitto, ond’io imparassi i tuoi statuti.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
La legge della tua bocca mi val meglio di migliaia di monete d’oro e d’argento.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
Le tue mani m’hanno fatto e formato; dammi intelletto e imparerò i tuoi comandamenti.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Quelli che ti temono mi vedranno e si rallegreranno, perché ho sperato nella tua parola.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Io so, o Eterno, che i tuoi giudizi son giusti, e che nella tua fedeltà m’hai afflitto.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Deh, sia la tua benignità il mio conforto, secondo la tua parola detta al tuo servitore.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Vengan su me le tue compassioni, ond’io viva; perché la tua legge è il mio diletto.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Sian contusi i superbi, perché, mentendo, pervertono la mia causa; ma io medito i tuoi precetti.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Rivolgansi a me quelli che ti temono e quelli che conoscono le tue testimonianze.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Sia il mio cuore integro nei tuoi statuti ond’io non sia confuso.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
L’anima mia vien meno bramando la tua salvezza; io spero nella tua parola.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Gli occhi miei vengon meno bramando la tua parola, mentre dico: Quando mi consolerai?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Poiché io son divenuto come un otre al fumo; ma non dimentico i tuoi statuti.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Quanti sono i giorni del tuo servitore? Quando farai giustizia di quelli che mi perseguitano?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
I superbi mi hanno scavato delle fosse; essi, che non agiscono secondo la tua legge.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Tutti i tuoi comandamenti sono fedeltà; costoro mi perseguitano a torto; soccorrimi!
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Mi hanno fatto quasi sparire dalla terra; ma io non ho abbandonato i tuoi precetti.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Vivificami secondo la tua benignità, ed io osserverò la testimonianza della tua bocca.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
In perpetuo, o Eterno, la tua parola è stabile nei cieli.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
La tua fedeltà dura d’età in età; tu hai fondato la terra ed essa sussiste.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
Tutto sussiste anche oggi secondo i tuoi ordini, perché ogni cosa è al tuo servigio.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Se la tua legge non fosse stata il mio diletto, sarei già perito nella mia afflizione.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Io non dimenticherò mai i tuoi precetti, perché per essi tu mi hai vivificato.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Io son tuo, salvami, perché ho cercato i tuoi precetti.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Gli empi m’hanno aspettato per farmi perire, ma io considero le tue testimonianze.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Io ho veduto che ogni cosa perfetta ha un limite, ma il tuo comandamento ha una estensione infinita.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
Oh, quanto amo la tua legge! è la mia meditazione di tutto il giorno.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
I tuoi comandamenti mi rendon più savio dei miei nemici; perché sono sempre meco.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Io ho più intelletto di tutti i miei maestri, perché le tue testimonianze son la mia meditazione.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Io ho più intelligenza de’ vecchi, perché ho osservato i tuoi precetti.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Io ho trattenuto i miei piedi da ogni sentiero malvagio, per osservare la tua parola.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Io non mi sono distolto dai tuoi giudizi, perché tu m’hai ammaestrato.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
Oh come son dolci le tue parole al mio palato! Son più dolci del miele alla mia bocca.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Mediante i tuoi precetti io divento intelligente; perciò odio ogni sentiero di falsità.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
La tua parola è una lampada al mio piè ed una luce sul mio sentiero.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Io ho giurato, e lo manterrò, d’osservare i tuoi giusti giudizi.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
Io sono sommamente afflitto; o Eterno, vivificami secondo la tua parola.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Deh, o Eterno, gradisci le offerte volontarie della mia bocca, e insegnami i tuoi giudizi.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
La vita mia è del continuo in pericolo ma io non dimentico la tua legge.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Gli empi mi hanno teso dei lacci, ma io non mi sono sviato dai tuoi precetti.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Le tue testimonianze son la mia eredità in perpetuo, perché son la letizia del mio cuore.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Io ho inclinato il mio cuore a praticare i tuoi statuti, in perpetuo, sino alla fine.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
Io odio gli uomini dal cuor doppio, ma amo la tua legge.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Tu sei il mio rifugio ed il mio scudo; io spero nella tua parola.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Dipartitevi da me, o malvagi, ed io osserverò i comandamenti del mio Dio.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Sostienmi secondo la tua parola, ond’io viva, e non rendermi confuso nella mia speranza.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Sii il mio sostegno, e sarò salvo, e terrò del continuo i tuoi statuti dinanzi agli occhi.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Tu disprezzi tutti quelli che deviano dai tuoi statuti, perché la loro frode è falsità.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
Tu togli via come schiuma tutti gli empi dalla terra; perciò amo le tue testimonianze.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
La mia carne rabbrividisce per lo spavento di te, e io temo i tuoi giudizi.
121 Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
Io ho fatto ciò che è diritto e giusto; non abbandonarmi ai miei oppressori.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Da’ sicurtà per il bene del tuo servitore, e non lasciare che i superbi m’opprimano.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Gli occhi miei vengon meno, bramando la tua salvezza e la parola della tua giustizia.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Opera verso il tuo servitore secondo la tua benignità, e insegnami i tuoi statuti.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Io sono tuo servitore; dammi intelletto, perché possa conoscere le tue testimonianze.
126 Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
E’ tempo che l’Eterno operi; essi hanno annullato la tua legge.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Perciò io amo i tuoi comandamenti più dell’oro, più dell’oro finissimo.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Perciò ritengo diritti tutti i tuoi precetti, e odio ogni sentiero di menzogna.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
Le tue testimonianze sono maravigliose; perciò l’anima mia le osserva.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
La dichiarazione delle tue parole illumina; dà intelletto ai semplici.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Io ho aperto la bocca e ho sospirato perché ho bramato i tuoi comandamenti.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Volgiti a me ed abbi pietà di me, com’è giusto che tu faccia a chi ama il tuo nome.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Rafferma i miei passi nella tua parola, e non lasciare che alcuna iniquità mi domini.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Liberami dall’oppressione degli uomini, ed io osserverò i tuoi precetti.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Fa’ risplendere il tuo volto sul tuo servitore, e insegnami i tuoi statuti.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Rivi di lacrime mi scendon giù dagli occhi, perché la tua legge non è osservata.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
Tu sei giusto, o Eterno, e diritti sono i tuoi giudizi.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Tu hai prescritto le tue testimonianze con giustizia e con grande fedeltà.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Il mio zelo mi consuma perché i miei nemici han dimenticato le tue parole.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
La tua parola è pura d’ogni scoria; perciò il tuo servitore l’ama.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Io son piccolo e sprezzato, ma non dimentico i tuoi precetti.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
La tua giustizia è una giustizia eterna, e la tua legge è verità.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Distretta e tribolazione m’hanno còlto, ma i tuoi comandamenti sono il mio diletto.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Le tue testimonianze sono giuste in eterno; dammi intelletto ed io vivrò.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
Io grido con tutto il cuore; rispondimi, o Eterno! Io osserverò i tuoi statuti.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
Io t’invoco; salvami, e osserverò le tue testimonianze.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Io prevengo l’alba e grido; io spero nella tua parola.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Gli occhi miei prevengono lo vigilie della notte, per meditare la tua parola.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Ascolta la mia voce secondo la tua benignità; o Eterno, vivificami secondo la tua giustizia.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Si accostano a me quelli che van dietro alla scelleratezza; essi son lontani dalla tua legge.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
Tu sei vicino, o Eterno, e tutti i tuoi comandamenti son verità.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Da lungo tempo so dalle tue testimonianze che tu le hai stabilite in eterno.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
Considera la mia afflizione, e liberami; perché non ho dimenticato la tua legge.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Difendi tu la mia causa e riscattami; vivificami secondo la tua parola.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
La salvezza è lungi dagli empi, perché non cercano i tuoi statuti.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Le tue compassioni son grandi, o Eterno; vivificami secondo i tuoi giudizi.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
I miei persecutori e i miei avversari son molti, ma io non devìo dalle tue testimonianze.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Io ho veduto gli sleali e ne ho provato orrore; perché non osservano la tua parola.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Vedi come amo i tuoi precetti! O Eterno, vivificami secondo la tua benignità.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
La somma della tua parola è verità; e tutti i giudizi della tua giustizia durano in eterno.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
I principi m’hanno perseguitato senza ragione, ma il mio cuore ha timore delle tue parole.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Io mi rallegro della tua parola, come uno che trova grandi spoglie.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Io odio e abomino la menzogna, ma amo la tua legge.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Io ti lodo sette volte al giorno per i giudizi della tua giustizia.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Gran pace hanno quelli che amano la tua legge, e non c’è nulla che possa farli cadere.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Io ho sperato nella tua salvezza, o Eterno, e ho messo in pratica i tuoi comandamenti.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
L’anima mia ha osservato le tue testimonianze, ed io le amo grandemente.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Io ho osservato i tuoi precetti e le tue testimonianze, perché tutte le mie vie ti stanno dinanzi.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
Giunga il mio grido dinanzi a te, o Eterno; dammi intelletto secondo la tua parola.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Giunga la mia supplicazione in tua presenza; liberami secondo la tua parola.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Le mie labbra esprimeranno la tua lode, perché tu m’insegni i tuoi statuti.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
La mia lingua celebrerà la tua parola, perché tutti i tuoi comandamenti sono giustizia.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
La tua mano mi aiuti, perché ho scelto i tuoi precetti.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Io bramo la tua salvezza, o Eterno, e la tua legge è il mio diletto.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
L’anima mia viva, ed essa ti loderà; e mi soccorrano i tuoi giudizi.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
Io vo errando come pecora smarrita; cerca il tuo servitore, perché io non dimentico i tuoi comandamenti.

< Žalmy 119 >