< Žalmy 119 >

1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
ALEF Blaženi oni kojih je put neokaljan, koji hode po Zakonu Jahvinu!
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
Blaženi oni koji čuvaju propise njegove, čitavim srcem njega traže;
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
koji ne čine bezakonje, već hode putovima njegovim.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
Naredbe si svoje dao da se brižno čuvaju.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
O, kad bi čvrsti bili putovi moji da tvoja čuvam pravila!
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
Neću se postidjeti tada kad budem pazio na zapovijedi tvoje.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
Slavit ću te u čestitosti srca kad naučim sudove pravde tvoje.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
Tvoja ću pravila čuvati: ne zapusti me nikada!
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
BET Kako će mladić čistim sačuvati put svoj? Čuvajući riječi tvoje.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
Svim srcem svojim tebe tražim; ne daj da zastranim od zapovijedi tvojih.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
U srce pohranih riječ tvoju da protiv tebe ne sagriješim.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
Blagoslovljen si, o Jahve, nauči me svojim pravilima.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
Usnama svojim navješćujem sudove usta tvojih.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
Putu se propisa tvojih radujem više no svemu bogatstvu.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
Razmišljat ću o naredbama tvojim i putove ću tvoje razmatrat'.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
Uživat ću u pravilima tvojim, riječi tvojih neću zaboravit'.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
GIMEL Milostiv budi meni, sluzi svojem, da živim i tvoje riječi čuvam.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
Otvori oči moje da gledam divote tvoga Zakona!
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Ja sam došljak na zemlji, zapovijedi svoje nemoj od mene skrivati!
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
Duša mi gine u svako doba žudeći za tvojim odlukama.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
Oholima ti si zaprijetio: prokleti koji odstupaju od zapovijedi tvojih.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
Uzmi s mene rug i sramotu, jer tvoje ja čuvam propise.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
Pa nek' se sastaju knezovi i proti meni govore, tvoj sluga razmišlja o pravilima tvojim.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
Jer tvoja su svjedočanstva uživanje moje, tvoja su pravila moji savjetnici.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
DALET Moja duša leži u prašini: po riječi svojoj vrati mi život.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
Kazivao sam ti svoje putove i ti si me čuo: pravilima me svojim nauči.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
Pokaži mi put odredaba svojih i o čudesima ću tvojim razmišljat'.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
Suze roni duša moja od žalosti: po riječi svojoj ti me podigni!
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
Daleko me drži od puta zablude i Zakonom me svojim obdari!
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
Put istine ja sam odabrao, pred oči sam stavio odluke tvoje.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
Uz propise tvoje ja čvrsto prianjam, o Jahve, nemoj me postidjeti!
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
Ja kročim putem zapovijedi tvojih jer si mi prosvijetlio srce.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
HE Pokaži mi, Jahve, stazu pravila svojih i ja ću je čuvati do kraja.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
Pouči me da se tvoga držim Zakona i čuvat ću ga svim srcem.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
Uputi me stazom svojih zapovijedi, jer ja u njoj uživam.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
Prikloni mi srce propisima svojim, a ne k pohlepi!
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
Odvrati moje oči da ne vide ništavost, život mi čuvaj na putu svojemu!
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
Ispuni svom sluzi obećanje koje si onima dao što te se boje.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
Ukloni sramotu od koje strahujem, jer divni su tvoji sudovi.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
Evo, čeznem za naredbama tvojim: pravdom me svojom poživi.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
VAU Nek' milost tvoja, o Jahve, dođe na mene i spasenje tvoje po tvom obećanju.
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
Odgovorit ću onima koji me ruže, jer se uzdam u riječ tvoju.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
Od mojih usta ne oduzmi riječ istine, jer se uzdam u sudove tvoje.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
Tvoj ću Zakon čuvati uvijek i dovijeka.
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
Hodit ću putem prostranim, jer naredbe tvoje istražujem.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
Pred kraljevima o tvojim ću propisima govorit' i zbunit' se neću.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
U zapovijedima tvojim moja je naslada jer ih ljubim.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
Prema zapovijedima tvojim ja podižem ruke i o tvojim odredbama razmišljam.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
ZAJIN Spomeni se svoje riječi sluzi svojem kojom si mi dao nadu.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
U nevolji sva mi je utjeha što mi život čuva riječ tvoja.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
Oholice me napadaju žestoko, ali ja od tvog Zakona ne odstupam.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
Sjećam se, o Jahve, davnih sudova tvojih i to me tješi.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
Bijes me hvata zbog grešnika koji tvoj Zakon napuštaju.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
Tvoje su mi naredbe pjesma u zemlji kojom putujem.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
Noću se spominjem, Jahve, imena tvojega i tvoj čuvam Zakon.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
Evo što je želja moja: čuvati tvoje odredbe.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
HET Dio je moj, o Jahve - rekoh - da tvoje čuvam riječi.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
Svim srcem lice tvoje ganuti hoću: smiluj mi se po svom obećanju.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
Promislio sam putove svoje i k tvojem sam svjedočanstvu upravio noge.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
Hitam i ne oklijevam da zapovijedi tvoje čuvam.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
Opletoše me užeta grešnika, ali tvoga Zakona ja ne zaboravljam.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
U ponoći ustajem da te slavim zbog pravednih tvojih odluka.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
Prijatelj sam svima koji te se boje i koji tvoje čuvaju naredbe.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
Dobrote tvoje, Jahve, puna je zemlja; nauči me odredbama svojim.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
TET Učinio si dobro svom sluzi, Jahve, po riječi svojoj.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
Nauči me razumu i znanju, jer u zapovijedi tvoje vjerujem.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
Prije nego bjeh ponižen, lutao sam, ali sada tvoju čuvam riječ.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
Ti si tako dobar i dobrostiv: nauči me pravilima svojim.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
Oholi na me prijevare smišljaju, ali se ja svim srcem držim naredaba tvojih.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
Srce im je poput sala bešćutno, a ja uživam u tvom Zakonu.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
Dobro mi je što sam ponižen da bih tvoja naučio pravila.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Draži mi je zakon usta tvojih no tisuće zlatnika i srebrnika.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
JOD Tvoje me ruke stvoriše i oblikovaše; prosvijetli me da naučim zapovijedi tvoje.
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
Štovatelji tvoji videć' me vesele se, jer se u riječ tvoju ja pouzdah.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
Znadem, o Jahve, da su ti sudovi pravedni i da si me s pravom ponizio.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
Tvoja ljubav nek' mi bude tješiteljicom po obećanju koje si dao sluzi svom.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
Nek' dođe na me milosrđe tvoje da poživim, jer Zakon tvoj moja je naslada.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
Nek' se smetu oholi, jer me tlače nizašto, a ja ću o naredbama tvojim razmišljat'.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
Nek' mi se priklone štovatelji tvoji i koji znaju tvoje zapovijedi.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
Nek' mi srce savršeno bude u tvojim pravilima da ne budem postiđen.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
KAF Duša moja gine za tvojim spasenjem riječ tvoju željno čekam.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
Oči mi čeznu za tvojom besjedom: kad ćeš mi donijeti utjehu?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
Kao mijeh u dimu postadoh, ali pravila tvojih ne zaboravih.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
Koliko dana ima sluga tvoj? Kad ćeš suditi progonitelje moje?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Oholnici mi jame iskopaše: oni ne rade po Zakonu tvojemu.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
Sve zapovijedi tvoje istina su sama: nekriva me gone, pomozi mi.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
Umalo me smrviše u zemlji, ali naredaba tvojih ja ne ostavljam.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
Po svojoj me milosti poživi i čuvat ću svjedočanstvo tvojih usta.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
LAMED Dovijeka, o Jahve, riječ tvoja ostaje, stalna poput nebesa.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
od koljena do koljena tvoja je vjernost; učvrstio si zemlju i ona stoji.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
Po tvojim zakonima stoje zauvijek jer sve tebi služi.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
Da nije tvoj Zakon uživanje moje, propao bih u nevolji svojoj.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
Naredaba tvojih neću zaboravit' dovijeka, jer po njima ti me oživljavaš.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
Tvoj sam, Gospodine: spasi me, jer tvoje ja ištem naredbe.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
Bezbožni vrebaju da me upropaste, ali ja na tvoje pazim propise.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
Svakom savršenstvu vidim granicu, a zapovijed tvoja nema granica.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
MEM O, kako ljubim Zakon tvoj, po cio dan o njemu razmišljam.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Tvoja me zapovijed mudrijim učini od dušmana mojih jer ona je sa mnom vječito.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
Umniji sam od svih svojih učitelja jer razmišljam o svjedočanstvima tvojim.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Razumniji sam i od staraca jer tvoje čuvam naredbe.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
Zla puta klone mi se noge da riječ tvoju sačuvam.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
Od tvojih sudova ne odstupam, jer ti si me poučio.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
Kako su slatke nepcu mom riječi tvoje, od meda su slađe ustima mojim.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
Po tvojim naredbama postajem razuman, stoga mrzim sve putove lažne.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
NUN Tvoja riječ nozi je mojoj svjetiljka i svjetlo mojoj stazi.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
Kunem se i čvrsto odlučujem, i riječ ću održati: pravedne ću tvoje slijedit' odluke.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
U nevolji sam velikoj, Jahve, po riječi me svojoj poživi.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
Prinose usta mojih primi, Jahve, uči me sudovima svojim.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
Život mi je u pogibelji neprestanoj, ali tvog Zakona ja ne zaboravljam.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
Grešnici mi postaviše zamku, ali ne skrećem od tvojih naredaba.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
Svjedočanstva tvoja vječna su mi baština, ona su radost mome srcu.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
Prignuh srce da vrši naredbe tvoje uvijek i do kraja.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
SAMEK Ja mrzim one koji su dvostruka srca, a ljubim Zakon tvoj.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
Ti si moj štit i moj zaklon, u tvoju se riječ ja uzdam.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
Odstupite od mene, zlikovci: držat ću zapovijedi Boga svoga.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
Podrži me po svom obećanju i živjet ću; nemoj da se u svojoj nadi postidim.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
Pomozi mi i spasit ću se, na tvoja ću pravila svagda paziti.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
Ti prezireš one koji odstupaju od pravila tvojih jer je lažna misao njihova.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
K'o hrđu zlotvore zemlje uklanjaš, zato ljubim tvoje propise.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
Moje tijelo dršće od straha pred tobom, sudova tvojih ja se bojim.
121 Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
AJIN Činim što je pravo i pravedno, ne predaj me tlačiteljima mojim.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
Založi se za slugu svojega da me ne satru oholice!
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
Moje oči ginu od čežnje za spasenjem tvojim, za tvojom riječi pravednom.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
Učini sluzi svom po svojoj dobroti i nauči me pravilima svojim.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
Ja sam sluga tvoj: prosvijetli me da upoznam tvoje propise.
126 Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
Čas je, o Jahve, da se javiš: oskvrnuše Zakon tvoj.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
Stoga ljubim zapovijedi tvoje više no zlato, zlato žeženo.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
Zato hodim po odredbama tvojim, mrski su mi svi lažni putovi.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
PE Divna su tvoja svjedočanstva, stoga ih čuva duša moja.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
Objava riječi tvojih prosvjetljuje, bezazlene urazumljuje.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
Otvaram usta svoja zadahtan u žudnji jer čeznem za zapovijedima tvojim.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
Obrati se k meni i milostiv mi budi kao onima koji ljube ime tvoje.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
Korake mi upravljaj po svom obećanju da nikakva opačina ne ovlada mnome.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
Izbavi me od nasilja ljudskog, i naredbe tvoje ja ću čuvati.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
Licem svojim obasjaj slugu svog i nauči me pravilima svojim!
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
Potoci suza potekoše mi iz očiju jer se Zakon tvoj ne čuva.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
SADE Pravedan si, Jahve, i pravi su sudovi tvoji.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
Dao si Zakon pravedan i vjeran veoma.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
Revnost me moja izjeda jer moji tlačitelji zaboravljaju riječi tvoje.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
Tvoje su riječi prokušane veoma, zato ih tvoj sluga ljubi.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
Malen sam i prezren, ali naredaba tvojih ne zaboravljam.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
Pravda je tvoja pravda vječita i Zakon tvoj sama istina.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
Tjeskoba me i nevolja snađe, al' tvoje su zapovijedi uživanje moje.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
Vječna je pravda tvojeg svjedočanstva, prosvijetli me i živjet ću.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
KOF Iz svega srca vapijem, Jahve, usliši me: tvoja ću pravila čuvati.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
K tebi vapijem, spasi me, tvojeg ću se držat' svjedočanstva.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
Pretječem zoru i molim za pomoć, u tvoje se riječi uzdam.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
Oči moje straže noćne pretječu da razmišljam o besjedi tvojoj.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
Po svojoj dobroti, Jahve, glas mi poslušaj, i po svojoj odluci poživi me.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
Primiču se koji me podlo progone, daleko su oni od Zakona tvojega.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
A ti si blizu, Jahve, i vjerne su sve zapovijedi tvoje.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
Odavno znam za tvoje propise da si ih sazdao zasvagda.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
REŠ Pogledaj na nevolju moju, izbavi me, jer Zakona tvog ne zaboravih.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
Parnicu moju brani, po svom obećanju poživi me!
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
Daleko je spasenje od grešnika jer za pravila tvoja ne mare.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
Veliko je, o Jahve, tvoje smilovanje: po odlukama svojim poživi me.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
Mnogi me progone i tlače, od tvojih svjedočanstava ja ne odstupam.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
Otpadnike vidjeh i zgadiše mi se jer tvojih riječi ne čuvaju.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
Gle, naredbe tvoje ljubim, o Jahve: po dobroti svojoj poživi me.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
Srž je riječi tvoje istina, vječan je sud pravde tvoje.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
ŠIN Mogućnici me progone nizašto, al' samo pred tvojim riječima srce mi dršće.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Radujem se besjedama tvojim kao onaj koji se domogao velika plijena.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
Mrzim na laž, grsti mi se ona, a ljubim tvoj Zakon.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
Sedam puta na dan tebe hvalim zbog pravednih sudova tvojih.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
Koji tvoj Zakon ljube, velik mir uživaju, ni o što se oni ne spotiču.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
Pomoć tvoju čekam, o Jahve, tvoje zapovijedi izvršavam.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
Moja duša čuva propise tvoje i ljubi ih veoma.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
Čuvam tvoje naredbe i svjedočanstvo tvoje, jer svi su putovi moji pred tobom.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
TAU Vapaj moj, Jahve, nek' do tebe dopre, po svojoj me riječi prosvijetli.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
Nek' molitva moja dođe pred lice tvoje, po svojoj me riječi izbavi.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
Usne moje nek' zapjevaju pohvalnu pjesmu jer si me naučio pravilima svojim.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
Nek' mi pjeva jezik o riječi tvojoj, jer zapovijedi su tvoje sve pravedne.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
Nek' mi ruka tvoja na pomoć bude jer odabrah tvoje naredbe.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
Jahve, za tvojim spasenjem čeznem, uživam u tvom Zakonu.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
Nek' živi duša moja i neka te hvali, a tvoji sudovi nek' mi na pomoć budu!
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
K'o ovca izgubljena ja zalutah: o, potraži slugu svojega jer zapovijedi tvoje ja ne zaboravih.

< Žalmy 119 >