Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Come la neve non conviene all’estate, né la pioggia al tempo della mèsse, così non conviene la gloria allo stolto.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Come il passero vaga qua e là e la rondine vola, così la maledizione senza motivo, non raggiunge l’effetto.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
La frusta per il cavallo, la briglia per l’asino, e il bastone per il dosso degli stolti.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Non rispondere allo stolto secondo la sua follia, che tu non gli abbia a somigliare.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Rispondi allo stolto secondo la sua follia, perché non abbia a credersi savio.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Chi affida messaggi a uno stolto si taglia i piedi e s’abbevera di pene.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Come le gambe dello zoppo son senza forza, così è una massima in bocca degli stolti.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Chi onora uno stolto fa come chi getta una gemma in un mucchio di sassi.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Una massima in bocca agli stolti è come un ramo spinoso in mano a un ubriaco.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Chi impiega lo stolto e il primo che capita, è come un arciere che ferisce tutti.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Lo stolto che ricade nella sua follia, è come il cane che torna al suo vomito.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Hai tu visto un uomo che si crede savio? C’è più da sperare da uno stolto che da lui.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Il pigro dice: “C’è un leone nella strada, c’è un leone per le vie!”
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Come la porta si volge sui cardini così il pigro sul suo letto.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Il pigro tuffa la mano nel piatto; gli par fatica riportarla alla bocca.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Il pigro si crede più savio di sette uomini che dànno risposte sensate.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Il passante che si riscalda per una contesa che non lo concerne, è come chi afferra un cane per le orecchie.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Come un pazzo che avventa tizzoni, frecce e morte,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
così è colui che inganna il prossimo, e dice: “Ho fatto per ridere!”
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Quando mancan le legna, il fuoco si spegne; e quando non c’è maldicente, cessan le contese.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Come il carbone da la brace, e le legna dànno la fiamma, così l’uomo rissoso accende le liti.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Le parole del maldicente son come ghiottonerie, e penetrano fino nell’intimo delle viscere.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Labbra ardenti e un cuor malvagio son come schiuma d’argento spalmata sopra un vaso di terra.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Chi odia, parla con dissimulazione; ma, dentro, cova la frode.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Quando parla con voce graziosa, non te ne fidare, perché ha sette abominazioni in cuore.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
L’odio suo si nasconde sotto la finzione, ma la sua malvagità si rivelerà nell’assemblea.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Chi scava una fossa vi cadrà, e la pietra torna addosso a chi la rotola.
28 Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
La lingua bugiarda odia quelli che ha ferito, e la bocca lusinghiera produce rovina.
