Príslovia 2

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

Moj sin, če boš sprejel moje besede in moje zapovedi skril s seboj,

2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

tako da boš svoje uho nagnil k modrosti in svoje srce usmeril k razumevanju;

3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

da, če kličeš za spoznanjem in svoj glas dvigaš za razumevanjem,

4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

če jo iščeš kakor srebro in preiskuješ za njo kakor za skritimi zakladi,

5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

potem boš razumel Gospodov strah in našel spoznanje Boga.

6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

Kajti Gospod daje modrost. Iz njegovih ust prihajata spoznanje in razumevanje.

7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

Zdravo modrost shranjuje za pravičnega, on je majhen ščit tem, ki hodijo pošteno.

8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

Čuva steze sodbe in varuje pot svojih svetih.

9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

Potem boš razumel pravičnost, sodbo in nepristranskost, da, vsako dobro stezo.

10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

Kadar v tvoje srce vstopa modrost in je spoznanje prijetno tvoji duši,

11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

te bo varovala preudarnost, razumevanje te bo ohranilo,

12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

da te osvobodi pred potjo zlega človeka. Pred človekom, ki govori kljubovalne stvari,

13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

ki zapušča steze poštenosti, da hodi po poteh teme,

14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

ki se veseli, da počne zlo in se razveseljuje v kljubovalnosti zlobnih,

15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

katerega poti so sprijene, oni pa kljubujejo na svojih stezah.

16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

Da te osvobodi pred tujo žensko, celó pred tujko, ki laska s svojimi besedami,

17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

ki se odpoveduje vodniku svoje mladosti in pozablja zavezo svojega Boga.

18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

Kajti njena hiša se nagiba k smrti in njene steze k mrtvim.

19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

Nihče, ki gre k njej, se ne vrne ponovno niti se ne oprime stezá življenja.

20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

Da boš lahko hodil po poti dobrih ljudi in se držal stezá pravičnih.

21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

Kajti iskreni bodo prebivali v deželi in popolni bodo preostali v njej.

22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.

Toda zlobni bodo iztrebljeni z zemlje in prestopniki bodo izkoreninjeni iz nje.