Príslovia 13

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

Ein weiser Sohn gehorcht des Vaters Zucht, aber ein Spötter hört kein Schelten.

2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

Von seines Mundes Frucht genießt einer Gutes; aber der Treulosen Verlangen ist Gewaltthat.

3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

Wer seinen Mund hütet, der bewahrt sein Leben; wer seine Lippen aufreißt, dem droht Einsturz.

4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

Es läßt sich gelüsten, jedoch vergeblich, die Seele des Faulen, aber der Fleißigen Seele wird reich gelabt.

5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

Der Fromme haßt falsches Wesen, aber der Gottlose handelt schandbar und schimpflich.

6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

Die Gerechtigkeit behütet unsträflichen Wandel, aber die Gottlosigkeit bringt die Sünder zu Fall.

7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

Mancher stellt sich reich und hat gar nichts; mancher stellt sich arm und hat doch großes Gut.

8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

Lösegeld für eines Mannes Leben ist sein Reichtum, aber der Arme bekommt keine Drohung zu hören.

9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

Das Licht der Frommen scheint fröhlich, aber der Gottlosen Leuchte erlischt.

10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

Durch Übermut richtet man nichts als Zank an, aber bei denen, die sich raten lassen, ist Weisheit.

11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

Erhastetes Vermögen mindert sich, wer aber händeweis sammelt, der vermehrt.

12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

Lang hingezogenes Harren macht das Herz krank, aber ein Baum des Lebens ist der erfüllte Wunsch.

13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

Wer das Wort verachtet, muß ihm dafür haften, wer aber Scheu vor dem Gebot hat, empfängt seinen Lohn.

14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

Des Weisen Lehre ist ein Born des Lebens, daß man die Fallstricke des Todes meide.

15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

Feine Klugheit schafft Gunst, aber der Treulosen Weg führt zu ihrem eigenen Verderben.

16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

Der Kluge thut alles mit Verstand, ein Thor aber kramt Narrheit aus.

17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

Ein gottloser Gesandter stürzt in Unglück, aber ein treuer Bote bringt Heilung.

18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

Armut und Schande erlangt, wer Zucht in den Wind schlägt; wer aber Rüge beachtet, wird geehrt.

19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

Befriedigtes Verlangen ist der Seele süß, aber das Böse zu meiden, ist für die Thoren ein Greuel.

20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

Gehe mit Weisen um, so wirst du weise; wer es aber mit den Thoren hält, dem ergeht's übel.

21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

Die Sünder verfolgt Unglück, aber die Frommen erreicht Glück.

22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

Der Gute vererbt seine Habe auf Kindeskinder, aber des Sünders Vermögen ist dem Frommen vorbehalten.

23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

Speise in Fülle bringt der Neubruch der Armen, aber mancher wird durch seine Ungerechtigkeit hinweggerafft.

24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

Wer seiner Rute schont, der haßt seinen Sohn; wer ihn aber lieb hat, ist auf Züchtigung bedacht.

25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.

Der Fromme hat zu essen, bis er satt wird, aber der Gottlosen Bauch muß Mangel leiden.