Príslovia 11

1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.

La fausse balance est une abomination à l'Eternel; mais le poids juste lui plaît.

2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

L'orgueil est-il venu? aussi est venue l'ignominie; mais la sagesse est avec ceux qui sont modestes.

3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

L'intégrité des hommes droits les conduit; mais la perversité des perfides les détruit.

4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.

Les richesses ne serviront de rien au jour de l'indignation; mais la justice garantira de la mort.

5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.

La justice de l'homme intègre dresse sa voie; mais le méchant tombera par sa méchanceté.

6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.

La justice des hommes droits les délivrera; mais les perfides seront pris dans [leur] méchanceté.

7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.

Quand l'homme méchant meurt, [son] attente périt; et l'espérance des hommes violents périra.

8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.

Le juste est délivré de la détresse; mais le méchant entre en sa place.

9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.

Celui qui se contrefait de sa bouche corrompt son prochain; mais les justes [en] sont délivrés par la science.

10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

La ville s'égaye du bien des justes, et [il y a] chant de triomphe quand les méchants périssent.

11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.

La ville est élevée par la bénédiction des hommes droits, mais elle est renversée par la bouche des méchants.

12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

Celui qui méprise son prochain, est dépourvu de sens; mais l'homme prudent se tait.

13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.

Celui qui va rapportant, révèle le secret; mais celui qui est de cœur fidèle, cèle la chose.

14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

Le peuple tombe par faute de prudence, mais la délivrance est dans la multitude de gens de conseil.

15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

Celui qui cautionne pour un étranger, ne peut manquer d'avoir du mal, mais celui qui hait ceux qui frappent [en la main], est assuré.

16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

La femme gracieuse obtient de l'honneur, et les hommes robustes obtiennent les richesses.

17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.

L'homme doux fait du bien à soi-même; mais le cruel trouble sa chair.

18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.

Le méchant fait une œuvre qui le trompe; mais la récompense est assurée à celui qui sème la justice.

19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.

Ainsi la justice tend à la vie, et celui qui poursuit le mal tend à sa mort.

20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.

Ceux qui sont dépravés de cœur, sont en abomination à l'Eternel; mais ceux qui sont intègres dans leurs voies, lui sont agréables.

21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.

De main en main le méchant ne demeurera point impuni; mais la race des justes sera délivrée.

22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.

Une belle femme se détournant de la raison, est [comme] une bague d'or au museau d'une truie.

23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.

Le souhait des justes n'est que bien; [mais] l'attente des méchants n'est qu'indignation.

24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.

Tel répand, qui sera augmenté davantage; et tel resserre outre mesure, qui n'en aura que disette.

25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.

La personne qui bénit, sera engraissée; et celui qui arrose abondamment, regorgera lui-même.

26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.

Le peuple maudira celui qui retient le froment; mais la bénédiction [sera] sur la tête de celui qui le débite.

27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.

Celui qui procure soigneusement le bien, acquiert de la faveur; mais le mal arrivera à celui qui le recherche.

28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.

Celui qui se fie en ses richesses, tombera; mais les justes reverdiront comme la feuille.

29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.

Celui qui ne gouverne pas sa maison par ordre, aura le vent pour héritage; et le fou sera serviteur du sage de cœur.

30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.

Le fruit du juste est un arbre de vie; et celui qui gagne les âmes [est] sage.

31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?

Voici, le juste reçoit en la terre sa rétribution, combien plus le méchant et le pécheur [la recevront-ils?]