Jób 39
1 Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Do you know at what time the wild goats have given birth among the rocks, or do you observe the deer when they go into labor?
2 Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Have you numbered the months since their conception, and do you know at what time they gave birth?
3 Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
They bend themselves for their offspring, and they give birth, and they emit roars.
4 Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Their young are weaned and go out to feed; they depart and do not return to them.
5 Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Who has set the wild ass free, and who has released his bonds?
6 Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
I have given a house in solitude to him, and his tabernacle is in the salted land.
7 Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
He despises the crowded city; he does not pay attention to the bellow of the tax collector.
8 To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
He looks around the mountains of his pasture, and he searches everywhere for green plants.
9 Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
Will the rhinoceros be willing to serve you, and will he remain in your stall?
10 Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Can you detain the rhinoceros with your harness to plough for you, and will he loosen the soil of the furrows behind you?
11 Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Will you put your faith in his great strength, and delegate your labors to him?
12 Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Will you trust him to return to you the seed, and to gather it on your drying floor?
13 Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
The wing of the ostrich is like the wings of the heron, and of the hawk.
14 A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
When she leaves eggs behind in the earth, will you perhaps warm them in the dust?
15 Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
She forgets that feet may trample them, or that the beasts of the field may shatter them.
16 Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
She is hardened against her young, as if they were not hers; she has labored in vain, with no fear compelling her.
17 Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
For God has deprived her of wisdom; neither has he given her understanding.
18 Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Yet, when the time is right, she raises her wings on high; she ridicules the horse and his rider.
19 Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Will you supply strength to the horse, or envelope his throat with neighing?
20 Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
Will you alarm him as the locusts do? His panic is revealed by the display of his nostrils.
21 Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
He digs at the earth with his hoof; he jumps around boldly; he advances to meet armed men.
22 Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
He despises fear; he does not turn away from the sword.
23 Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
Above him, the quiver rattles, the spear and the shield shake.
24 S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
Seething and raging, he drinks up the earth; neither does he pause when the blast of the trumpet sounds.
25 Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
When he hears the bugle, he says, “Ha!” He smells the battle from a distance, the exhortation of the officers, and the battle cry of the soldiers.
26 Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Does the hawk grow feathers by means of your wisdom, spreading her wings towards the south?
27 Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Will the eagle lift herself up at your command and make her nest in steep places?
28 Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
She dwells among the rocks, and she lingers among broken boulders and inaccessible cliffs.
29 Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
From there, she looks for food, and her eyes catch sight of it from far away.
30 Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
Her young will drink blood, and wherever the carcass will be, she is there immediately.
