Izaiáš 29

1 Běda Arieli, Arieli městu, v kterémž bydlil David. Přidejte rok po roku, nechať zařezují beránky.

Ko e malaʻia ki ʻAliela, ki ʻAliela, ʻae kolo naʻe nofo ai ʻa Tevita! Fakalahi ʻae tau ki he tau; tuku ke nau tāmateʻi ʻae ngaahi feilaulau.

2 Však předce ssoužím Ariele. I nastane žalost a zámutek, nebo mi bude jako Ariel.

Ka te u fakamamahiʻi ʻa ʻAliela, pea ʻe ʻi ai ʻae ongosia mo e mamahi: pea ʻe pehē ia kiate au ʻo hangē ko e potu ʻoe feilaulauʻanga.

3 Položím se zajisté vůkol proti tobě vojensky, a ssoužím tě bez lítosti, a vzdělám proti tobě šance.

Pea te u takatakai koe pea kāpui koe ʻaki ʻae moʻunga, pea te u langa ʻae ngaahi kolo kiate koe.

4 Tehdy sníženo jsuc, z země mluviti budeš, a z prachu šeptati bude řeč tvá; bude, pravím, jako hadače z země hlas tvůj, a z prachu řeč tvá siptěti.

Pea ʻe fakavaivaiʻi koe, pea te ke lea mei he kelekele, pea ʻe māʻulalo ho leʻo mei he efu, pea ʻe tatau ho leʻo mo ha taha ʻoku ʻiate ia ha laumālie kovi, mei he kelekele, pea ʻe fafana ho leʻo mei he efu.

5 Nebo jako prášku drobného bude množství nepřátel tvých, a jako plev létajících množství ukrutníků, a stane se to hned v okamžení.

Pea ko e tokolahi ʻo hoʻo kau muli te nau hangē ko e efuefu momo iiki, pea mo e tokolahi ʻoe kakai fakamanavahē te nau hangē ko e kafukafu ʻoku mole atu: ʻio, ʻe hoko fakafokifā ia ʻi he kemo pe taha.

6 Od Hospodina zástupů navštíveno bude hromem a země třesením, a zvukem velikým, vichřicí a bouří a plamenem ohně sžírajícího.

‌ʻE ʻaʻahi kiate koe ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau ʻaki ʻae mana, pea mo e mofuike, mo e longoaʻa lahi, ʻaki ʻae matangi lahi mo e afā, pea mo e ulo ʻoe afi fakaʻauha.

7 I budeť jako zdání vidění nočního množství všech národů bojujících proti Arieli, a všech válčících proti němu a pevnostem jeho, a ssužujících jej.

Pea ko e tokolahi ʻoe ngaahi puleʻanga kotoa pē ʻoku tauʻi ʻa ʻAliela, ʻio, ko kinautolu kotoa pē ʻoku tauʻi ia mo ʻene kolo, pea ʻoku fakamamahiʻi ia, te nau hangē ko ha misi, pe ko e meʻa hā mai ʻi he pō.

8 Bude, pravím, jako když se lačnému ve snách zdá, an jí, ale když procítí, prázdný jest život jeho; a jako když se žíznivému ve snách zdá, an pije, a když procítí, žíznivým zůstává, a duše jeho vždy žádá: tak bude množství všech národů, bojujících proti hoře Sion.

‌ʻO hangē ko e misi ʻae tangata fiekaia, pea vakai, ʻoku hangē ʻoku ne kai; pea ʻoka ʻā ia, ʻoku ngaongao hono laumālie: pe hangē ko e misi ʻa ha tangata fieinu, pea vakai, hangē ʻoku inu ia; ka ʻoku ne ʻaa, pea vakai, ʻoku vaivai ia, pea ʻoku ne holi: ʻe pehē pe ʻae tokolahi ʻoe ngaahi puleʻanga kotoa pē, ʻoku tauʻi ʻae moʻunga ko Saione.

9 Jak zpozdilí jste, ješto byste se měli užasnouti; rozkoš provodíte, ješto byste měli na pomoc volati. Zpili se, ale ne vínem; potácejí se, ale ne od nápoje opojného.

Mou tatali, pea ofo; mou kalanga, pea tangi: ʻoku nau konā, kae ʻikai ʻi he uaine; ʻoku nau tasipa, kae ʻikai ʻi he inu mālohi.

10 Nebo naplnil vás Hospodin duchem chropotu, a zavřel oči vaše; proroků i knížat vašich nejopatrnějších oči zastřel.

He kuo lilingi ʻe Sihova kiate kimoutolu ʻae laumālie ʻoe mohe maʻu, pea kuo tāpuni homou mata: kuo ne fakapulou ʻae kau palōfita mo hoʻomou kau pule mo e kau kikite.

11 Protož jest vám všeliké vidění podobné slovům knihy zapečetěné, kterouž dadí-li tomu, kterýž zná písmo, řkouce: Èti ji medle, i řekne: Nemohu, nebo zapečetěná jest.

Pea ko e meʻa hā mai kotoa pē kuo hoko kiate kimoutolu ʻo tatau mo e ngaahi lea ʻo ha tohi kuo tāpuni, ʻoku ʻange ʻe ha tangata ki ha tokotaha ʻoku poto, ʻo pehē, “ʻOku ou kole kiate koe, ke ke lau ʻae meʻa ni,” pea ʻoku ne pehē, “ʻOku ʻikai te u faʻa fai ia he kuo maʻu ia;”

12 Pakli dadí knihu tomu, kterýž nezná písma, řkouce: Èti ji medle, tedy dí: Neznám písma.

Pea ʻoku ʻatu ʻae tohi kiate ia ʻoku ʻikai poto, ʻo pehē, ʻOku ou kole kiate koe, ke ke lau ʻae meʻa ni: pea ʻoku ne pehē, “ʻOku ʻikai te u poto.”

13 Nebo praví Pán: Proto že lid tento přibližuje se ústy svými, a rty svými ctí mne, srdce pak své vzdaluje a bázeň jejich, již se mne bojí, jest z přikázaní lidských pošlá:

Ko ia ne pehē ai ʻe Sihova, ko e meʻa ʻi he ʻunuʻunu mai ʻae kakai ni kiate au ʻaki honau ngutu, pea fakaʻapaʻapa kiate au ʻaki honau loungutu, ka kuo mamaʻo honau loto ʻiate au, pea ko ʻenau manavahē kiate au ʻoku tupu ia mei he ngaahi fekau ʻae tangata pe:

14 Z té příčiny, aj, já také divně zajdu s lidem tímto, divně, pravím, a zázračně. I zahyne moudrost moudrých jeho, a opatrnost opatrných jeho vymizí.

Ko ia, vakai, te u fai leva ha ngāue fakaofo ki he kakai ni, ʻio, ʻae ngāue fakaofo mo lahi: he ko e poto ʻo ʻenau kau tangata poto ʻe ʻauha ia, pea ko e ʻilo ʻo ʻenau kau tangata fakamākukanga ʻe fufū ia.

15 Běda těm, kteříž hluboko před Hospodinem skrývají radu, jejichž každý skutek děje se v temnostech, a říkají: Kdo nás vidí? A kdo nás šetří?

‌ʻE malaʻia ʻakinautolu ʻoku ʻahiʻahi lahi ke fufūnaki honau loto meia Sihova, pea ʻoku fai ʻi he poʻuli ʻenau ngaahi ngāue, pea ʻoku nau pehē, “Ko hai ʻoku mamata kiate kitautolu? Pea ko hai ʻoku ne ʻiloʻi ʻakitautolu?”

16 Převrácená myšlení vaše zdali nejsou podobná hlině hrnčířově? Zdali říká dílo o dělníku svém: Neučinil mne? A účinek říká-liž o učiniteli svém: Nerozuměl?

Ko e moʻoni ko hoʻomou fulifulihi ʻae ngaahi meʻa ʻe tatau mo e ʻumea ʻoe tangata ngaohi ipu: he ʻe lea pehē koā ʻae meʻa kuo ngaohi kiate ia naʻa ne fakatufungaʻi, naʻe ʻikai te ne ngaohi au? Pe, ʻe pehē ʻae meʻa kuo ngaohi kiate ia naʻe ngaohi ia, naʻe ʻikai haʻane ʻilo?

17 Zdaliž po maličkém a kratičkém času neobrátí se Libán v pole, a pole za les nebude počteno?

‌ʻIkai ʻoku toetoe siʻi pea ʻe liliu ʻa Lepanoni ke hoko ko e ngoue fua moʻui, pea ko e ngoue fua ʻe tatau ia mo e vao ʻakau?

18 I uslyší v ten den hluší slova knihy, a z mrákoty a tmy oči slepých prohlédnou.

Pea ʻi he ʻaho ko ia ʻe fanongo ʻae tuli ki he ngaahi lea ʻoe tohi, pea ʻe mamata ʻae mata ʻoe kui mei he kakapu, pea mei he poʻuli.

19 Ale tiší rozveselí se náramně v Hospodinu, a chudí lidé v Svatém Izraelském plésati budou,

Pea ʻe ʻāsili ai ʻae fiefia ʻae angavaivai ʻia Sihova, pea ko e masiva ʻi he kakai te nau fiefia ʻi he tokotaha māʻoniʻoni ʻo ʻIsileli.

20 Kdyžto přestane ukrutník, a zahyne posměvač, a všickni, kteříž jsou pilni marnosti, vypléněni budou,

He kuo mole ʻae tokotaha naʻe fakamālohi, pea kuo ʻauha mo e tangata manuki, pea kuo tuʻusi ke motu ʻakinautolu ʻoku lama ke fai kovi.

21 Kteříž obviňují z hříchu člověka pro slovo, a na toho, kterýž je tresce, v bráně lécejí, a pro nic utiskují spravedlivého.

‌ʻOku nau fakahalaia ha tangata ʻi he kupuʻi lea, pea ʻoku nau tau ʻae tauhele kiate ia ʻoku valoki ʻi he matapā, pea fakaafe ʻae angatonu ʻi he meʻa taʻeʻaonga.

22 Protož takto dí o domu Jákobovu Hospodin, kterýž vykoupil Abrahama: Nebudeť již zahanben Jákob, aniž více tvář jeho zbledne.

Ko ia ʻoku pehē ai ʻe Sihova, ʻaia naʻa ne huhuʻi ʻa ʻEpalahame, ki he fale ʻo Sēkope, ʻe ʻikai mā ʻa Sēkope, pea ʻe ʻikai liliu ʻo tea hono mata.

23 Nebo když uzří syny své, dílo rukou mých u prostřed sebe, an posvěcují jména mého, tedy posvěcovati budou Svatého Jákobova, a k bázni Boha Izraelského sloužiti,

Ka ʻi heʻene mamata ki heʻene fānau, ko e ngāue ʻa hoku nima, ʻi he lotolotonga ʻo ia, te nau fakaʻapaʻapa ki hoku huafa, pea fakaʻapaʻapa ki he tokotaha māʻoniʻoni ʻo Sēkope, pea manavahē ki he ʻOtua ʻo ʻIsileli.

24 Aby bloudící duchem nabyli rozumnosti, a reptáci naučili se umění.

Pea ko kinautolu foki naʻe hala ʻi he laumālie te nau hoko ʻo ʻilo, pea ko kinautolu naʻe lāunga te nau maʻu ʻae akonaki.