2 Mojžišova 13

1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

Pea naʻe folofola ʻa Sihova kia Mōsese, ʻo pehē,

2 Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.

“Fakatapui maʻaku ʻae ʻuluaki fānau kotoa pē, ko ia kotoa pē ʻoku fakaava ʻae mānava ʻi he fānau ʻa ʻIsileli, ʻi he tangata mo e manu: ʻoku ʻaʻaku ia.”

3 Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného.

Pea pehē ʻe Mōsese ki he kakai, “Manatu ki he ʻaho ni, ʻa ia, kuo mou haʻu ai mei ʻIsipite, mei he fale fakapōpula: he kuo ʻomi ʻakimoutolu ʻe Sihova mei he potu ni ʻi he nima mālohi: ʻoua naʻa kai ha mā kuo fakalēvani.

4 Dnes vycházíte vy, měsíce Abib.

Kuo mou hao mai he ʻaho ni ʻi he māhina ko ʻApipi.

5 Když tedy uvede tě Hospodin do země Kananejských, Hetejských, Amorejských, Hevejských a Jebuzejských, tak jakž přisáhl otcům tvým, a dá tobě zemi oplývající mlékem a strdí: tedy vykonávati budeš službu tuto v tento měsíc.

Pea ka ʻomi koe ʻe Sihova ki he fonua ʻoe kau Kēnani, mo e kau Heti, mo e kau ʻAmoli, mo e kau Hevi, mo e kau Sepusi, ʻaia naʻa ne fuakava ai ki hoʻo ngaahi tamai ke foaki kiate koe, ʻae fonua mahu tāfea ʻi he huʻahuhu mo e honi, te ke fai ʻae ngāue ni ʻi he māhina ni.

6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.

‌ʻI he ʻaho ʻe fitu te ke kai mā taʻeaihalēvani, pea ʻe fai ʻi hono fitu ʻoe ʻaho ʻae kātoanga kia Sihova.

7 Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých.

‌ʻE kai ʻae mā taʻefakalēvani ʻi he ʻaho ʻe fitu; pea ʻe ʻikai ha mā kuo ʻai ki ai ha lēvani ʻe ʻilo ʻiate koe, pea ʻe ʻikai ʻilo ha lēvani ʻiate koe ʻi hoʻo ngaahi potu kotoa pē.

8 A vypravovati budeš synu svému v ten den, řka: Proto, což mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.

Pea te ke fakahā ki ho foha ʻi he ʻaho ko ia, ʻo pehē, ‘[ʻOku fai ʻeni, ]koeʻuhi ko e meʻa ko ia ʻaia naʻe fai ʻe Sihova kiate au, ʻi heʻeku hao mei ʻIsipite.’

9 A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.

Pea ʻe ʻiate koe ia ko e fakaʻilonga ʻi ho nima, pea ko e meʻa fakamanatu ʻi he vahaʻa ʻo ho mata, koeʻuhi ke ʻi ho ngutu ʻae fono ʻa Sihova: he kuo ʻomi koe ʻe Sihova mei ʻIsipite ʻi he nima mālohi.

10 Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.

Ko ia ke ke tauhi ai ʻae fekau ni ʻi hono faʻahitaʻu tukufakaholo ʻi he taʻu kotoa pē.

11 A když by tě uvedl Hospodin do země Kananejských, tak jakž přisáhl tobě a otcům tvým, a dal by ji tobě:

“Pea ʻe pehē, ʻi he ʻomi koe ʻe Sihova ki he fonua ʻoe kau Kēnani, ʻo hangē ko ʻene fuakava kiate koe mo hoʻo ngaahi tamai, ʻo ne foaki ia kiate koe,

12 Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest.

Te ke vaheʻi maʻa Sihova ʻaia kotoa pē ʻoku fakaava ʻae manāva, pea mo e ʻuluaki fānau kotoa pē ʻoku tupu ʻi he manu ʻoku ke maʻu: ko e manu tangata ʻoku ʻa Sihova ia.

13 Každé pak prvorozené osle vyplatíš hovádkem; pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného člověka mezi syny svými vyplatíš.

Pea ko e ʻuluaki fānau ʻae ʻasi te ke huhuʻi ʻaki ʻae lami: pea kapau ʻe ʻikai te ke huhuʻi ia, te ke fesiʻi hono kia: pea ko e ʻuluaki fānau kotoa pē ʻi hoʻo fānau tangata te ke huhuʻi.

14 A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.

Pea ʻe pehē ʻoka fehuʻi ʻe ho foha kiate koe ʻamui, ʻo pehē, Ko e hā eni? Te ke tala ʻo pehē kiate ia, naʻe ʻomi ʻakimautolu ʻe Sihova mei ʻIsipite, mei he fale fakapōpula ʻi he nima mālohi.

15 Nebo když se byl zatvrdil Farao, a nechtěl nás propustiti, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného z lidí, až do prvorozeného z hovad; i tou příčinou já obětuji Hospodinu všecky samce otvírající život, ale všecko prvorozené z synů svých vyplacuji.

Pea ʻi he ʻikai fie tuku mai ʻakimautolu ʻe Felo, naʻe tāmateʻi ʻe Sihova ʻae ʻuluaki fānau kotoa pē ʻi he fonua ko ʻIsipite, ʻae ʻuluaki fānau ʻae tangata mo e ʻuluaki fānau ʻae manu: ko ia ʻoku ou feilaulau ʻaki ai kia Sihova ʻae fānau tangata kotoa pē, ʻoku fakaava ʻae manāva: ka ko e ʻuluaki tupu kotoa pē ʻo ʻeku fānau ʻoku ou huhuʻi.

16 Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.

Pea ʻe hoko ia ko e fakaʻilonga ki ho nima, mo e meʻa fakamanatu ki ho laʻē: he naʻe ʻomi ʻakimautolu mei ʻIsipite ʻe Sihova ʻi he nima mālohi.”

17 Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta.

Pea ko ʻeni, ʻi he tukuange ʻae kakai ʻe Felo ke nau ʻalu, naʻe ʻikai tataki ʻakinautolu ʻe he ʻOtua ʻi he hala ʻoe fonua ʻoe kau Filisitia, neongo hono ofi ia; he naʻe pehē ʻe he ʻOtua, Telia naʻa fakatomala ʻae kakai ʻi heʻenau mamata ki he tau, pea te nau foki ki ʻIsipite.

18 Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské.

Ka naʻe tataki ʻe he ʻOtua ʻae kakai ke afe ʻi he hala ʻoe toafa ʻoe tahi Kulokula: pea naʻe hiki teuteu tau pe ʻae fānau ʻa ʻIsileli mei he fonua ko ʻIsipite.

19 Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.

Pea naʻe hikitanga ʻe Mōsese ʻae hui ʻo Siosefa ke ʻave: he naʻa ne fakafuakavaʻi totonu ʻae fānau ʻa ʻIsileli, ʻo pehē, ‘Ko e moʻoni ʻe ʻaʻahi ʻae ʻOtua kiate kimoutolu; pea te mou hikitanga hoku hui ʻo ʻave mei heni mo kimoutolu.’

20 Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště.

Pea naʻa nau fononga mei Sukote, ʻonau ʻapitanga, ʻi ʻEtami, ʻi he veʻe toafa.

21 Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.

Pea naʻe hāʻele ʻo muʻomuʻa ʻiate kinautolu ʻa Sihova ʻi he pou ʻao ʻi he ʻaho, ke tataki ʻakinautolu ʻi he hala: pea mo e pou afi ʻi he poʻuli, ke fakamaama kiate kinautolu; ke nau ʻalu ʻaho, mo ʻalu ʻi he poʻuli:

22 Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.

Naʻe ʻikai te ne hiki ʻo ʻave ʻae pou ʻao ʻi he ʻaho, pe ko e pou afi ʻi he poʻuli mei he ʻao ʻoe kakai.