Daniel 2
1 Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.
Pea ʻi hono ua taʻu ʻoe pule ʻa Nepukanesa, naʻe misi ʻa Nepukanesa ʻae ngaahi misi: ʻaia naʻe mamahi ai ʻa hono loto, pea naʻe mahuʻi ʻene mohe meiate ia.
2 I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.
Ko ia naʻe fekau ai ʻe he tuʻi ke ui ʻae kau fiemana, mo e kau ʻasitolōnoma, mo e kau tuki, mo e kau Kalitia, koeʻuhi ke nau fakahā ki he tuʻi ʻa ʻene ngaahi misi. Ko ia naʻa nau haʻu ʻo tuʻu ʻi he ʻao ʻoe tuʻi.
3 Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.
Pea naʻe pehē ʻe he tuʻi kiate kinautolu, Kuo u misi ha misi, pea naʻe mamahi hoku loto ke u ʻiloʻi ʻae misi.
4 I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.
Pea naʻe lea ʻae kau Kalitia ki he tuʻi, ʻi he lea fakaSilia, “ʻE tuʻi ke ke moʻui ʻo taʻengata: tala ki hoʻo kau tamaioʻeiki ʻae misi, pea te mau fakahā hono ʻuhinga.”
5 Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.
Pea naʻe lea ʻae tuʻi ʻo pehē, ki he kau Kalitia; “Kuo mole ʻae meʻa meiate au: kapau ʻe ʻikai te mou fakahā kiate au ʻae misi, mo hono ʻuhinga ʻo ia, ʻe tuʻutuʻu fakaikiiki ʻakimoutolu, pea ʻe ngaohi homou ngaahi fale ko e tuʻunga ʻotoʻota.
6 Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.
Pea kapau te mou fakahā ʻae misi, pea mo hono ʻuhinga ʻo ia, te mou maʻu meiate au ʻae ngaahi meʻa foaki, mo e ngaahi totongi, mo e fakaʻapaʻapa lahi: ko ia te mou fakahā mai ʻae misi, mo hono ʻuhinga ʻo ia kiate au.”
7 Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.
Pea naʻe toe lea ʻakinautolu ʻo pehē, “Ke fakamatala ʻe he tuʻi ʻae misi ki heʻene kau tamaioʻeiki, pea te mau fakahā hono ʻuhinga ʻo ia.”
8 Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.
Pea lea ʻae tuʻi ʻo pehēange, “ʻOku ou ʻilo pau ʻoku mou loto ke fakatuai; koeʻuhi ʻoku mou ʻilo kuo mole ʻae meʻa meiate au.
9 Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.
Pea kapau ʻe ʻikai te mou fakahā kiate au ʻae misi, ʻoku ai ʻae fono pe taha kiate kimoutolu: he kuo mou teuteu ʻae ngaahi lea kākā mo kovi ke lea ʻaki ʻi hoku ʻao, ke ʻoua ke ai ha kuonga kehe; ko ia, fakahā mai ʻae misi, pea te u ʻilo ai ʻoku mou mafai ke fakahā hono ʻuhinga.”
10 Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.
Pea naʻe lea ʻae kau Kalitia ʻi he ʻao ʻoe tuʻi, ʻo pehē, “ʻOku ʻikai ha tangata ʻi māmani ʻe mafai ke fakahā ʻae meʻa ni ʻae tuʻi; ko ia ʻoku teʻeki ai ha tuʻi, pe ha ʻeiki, pe ha pule, kuo fehuʻi ki ha taha fai mana, pe ki ha ʻasitolōnoma, pe ko e Kalitia, ki ha ngaahi meʻa pehē.
11 Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.
Pea ko e meʻa ʻoku tokanga ki ai ʻae tuʻi, ko e meʻa lahi: pea ʻoku ʻikai ha niʻihi kehe ʻe fakahā ia ki he tuʻi, ka ko e ngaahi ʻotua ʻaia ʻoku ʻikai nofo mo e kakano.”
12 Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.
Pea koeʻuhi ko e meʻa ni naʻe houhau ʻae tuʻi, pea mātuʻaki lili, pea ne fekau ke fakaʻauha ʻae kau tangata poto kotoa pē ʻi Papilone.
13 A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.
Pea naʻe fanongonongo ʻae fono ke tāmateʻi ʻae kau tangata poto; pea naʻa nau kumi ʻa Taniela, mo ʻene ngaahi kaumeʻa ke tāmateʻi ʻakinautolu.
14 Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.
Pea naʻe tali fakakaukau poto ʻe Taniela, kia ʻAlioke, ko e ʻeiki ʻoe kau leʻo ʻae tuʻi, ʻaia naʻe ʻalu atu ke tāmateʻi ʻae kau tangata poto ʻo Papilone;
15 A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.
Naʻe lea ia ʻo pehē kia ʻAlioke, ko e ʻeikitau ʻae tuʻi, ko e hā ʻoku vave pehē ai ʻae fono mei he tuʻi? Pea naʻe toki fakahā ʻe ʻAlioke ʻae meʻa kia Taniela.
16 Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.
Pea toki ʻalu atu ai ʻa Taniela ki he tuʻi ʻo ne kole ke ne fakatotoka muʻa, pea te ne fakahā ki he tuʻi ʻa hono ʻuhinga.
17 A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,
Pea naʻe ʻalu ʻa Taniela ki hono fale, pea ne fakahā ʻae meʻa kia Hanania, mo Misaeli, mo ʻAsalia, ʻa ʻene ngaahi kaumeʻa
18 Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.
Koeʻuhi ke nau kole ʻae ngaahi ʻaloʻofa mei he ʻOtua ʻoe langi, koeʻuhi ko e meʻa fufū ni: pea ke ʻoua naʻa ʻauha ʻa Taniela, mo ʻene ngaahi kaumeʻa, fakataha mo e kau tangata poto kehe ʻo Papilone.
19 I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.
Pea naʻe toki fakahā ʻae meʻa fufū kia Taniela ʻi he meʻa hā mai ʻi he pō. Pea naʻe fakafetaʻi ʻa Taniela ki he ʻOtua ʻoe langi.
20 Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.
Naʻe lea ʻa Taniela ʻo pehē, “ʻOku monūʻia ʻae huafa ʻoe ʻOtua, ʻo taʻengata pea taʻengata; he ʻoku ʻoʻona ʻae poto mo e mālohi:
21 A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.
Pea ʻoku ne liliu ʻae ngaahi kuonga, mo e ngaahi faʻahitaʻu: ʻoku ne ʻave ʻae ngaahi tuʻi, pea ʻoku ne fokotuʻu ʻae ngaahi tuʻi: ʻoku ne foaki ʻae poto ki he kau poto, mo e ʻilo kiate kinautolu ʻoku ʻilo loto.
22 On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.
ʻOku ne fakahā ʻae ngaahi meʻa loloto mo fufū: ʻoku ne ʻafioʻi ʻae ngaahi meʻa ʻoku ʻi he poʻuli, pea ʻoku nofo ʻiate ia ʻae maama.
23 Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.
ʻOku ou fakafetaʻi mo fakamālō kiate koe, ʻa koe ko e ʻOtua ʻo ʻeku ngaahi tamai, ʻa koe kuo ke foaki mai kiate au ʻae poto, mo e mālohi, pea kuo ke toki fakahā mai kiate au, ʻaia naʻa mau kole ʻiate koe; he kuo ke fakahā mai kiate kimautolu ʻae meʻa ʻae tuʻi.”
24 A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.
Ko ia naʻe ʻalu ʻa Taniela kia ʻAlioke, ʻaia naʻe fekauʻi ʻe he tuʻi ke fakaʻauha ʻae kau tangata poto ʻo Papilone: pea naʻa ne pehē kiate ia; “ʻOua naʻa ke fakaʻauha ʻae kau tangata poto ʻo Papilone: ka ke ʻave au ki he ʻao ʻoe tuʻi, pea te u fakahā ki he tuʻi hono ʻuhinga.”
25 Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.
Pea naʻe ʻomi fakatoʻotoʻo ʻe ʻAlioke ʻa Taniela, ki he ʻao ʻoe tuʻi, pea naʻe pehē ʻe ia kiate ia, “Kuo u ʻilo ʻae tangata ʻi he kau pōpula ʻo Siuta, ʻaia te ne fakahā ki he tuʻi ʻa hono ʻuhinga.”
26 Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?
Naʻe folofola ange ʻae tuʻi ʻo pehē kia Taniela, ʻaia naʻe hingoa ko Pelitisasa, “ʻOku ke faʻa fai ke fakahā kiate au ʻae misi, ʻaia naʻaku mamata ai mo hono ʻuhinga ʻo ia?”
27 Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.
Pea lea ʻa Taniela ʻi he ʻao ʻoe tuʻi, ʻo pehē, “Ko e meʻa fufū ʻaia kuo ʻeke ʻe he tuʻi, ʻe ʻikai lavaʻi ʻe he kau tangata poto, pe ʻe he kau ʻasitolōnoma, pe ʻe he kau fai mana, pe ʻe he kau kikite, ke fakahā ki he tuʻi.
28 Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:
Ka ʻoku ai ha ʻOtua ʻi he langi, ʻaia ʻoku fakahā ʻae ngaahi meʻa fufū, pea ʻoku ne fakahā ki he tuʻi ko Nepukanesa, ʻaia ʻe hoko ʻi he ngaahi ʻaho ʻamui. Ko ʻeni ia ʻa hoʻo misi, pea mo e ngaahi meʻa hā mai ki ho ʻulu ʻi ho mohenga:
29 Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.
Koeʻuhi ko koe ʻe tuʻi, naʻe tupu hake ʻiate koe ʻae ngaahi fakakaukau ʻi ho mohenga ki he meʻa e hoko ʻamui: pea ko ia ʻoku fakahā ʻae ngaahi meʻa fufū, ʻoku ne fakahā kiate koe ʻae ngaahi meʻa e hoko.
30 Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.
Ka koeʻuhi ko au, ʻoku ʻikai ke fakahā ʻae meʻa fufū ni kiate au, koeʻuhi ko haʻaku poto ʻoku lahi hake ʻi he kakai moʻui kotoa pē, ka koeʻuhi ko kinautolu ʻe fakahā hono ʻuhinga ki he tuʻi, pea koeʻuhi ke ke ʻilo pe ʻe koe, ʻae ngaahi mahalo ʻo ho loto.
31 Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.
“Ko koe, ʻe tuʻi, naʻa ke mamata, pea vakai, ko e fuʻu meʻa fakatātā. Ko e fuʻu meʻa fakatātā ni ʻaia naʻe lelei ʻaupito ʻene ngingila, naʻe tuʻu ʻi ho ʻao, pea naʻe fakamanavahē hono anga.
32 Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,
ko e ʻulu ʻoe meʻa fakatātā ni ko e koula lelei ia, ko hono fatafata mo hono nima, ko e siliva, ko hono kete mo hono tenga, ko e palasa,
33 Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.
Ko hono loto tenga ʻo fai ki hono vaʻe, ko e ukamea, ko hono vaʻe, ko e konga ʻoe ukamea mo e konga ʻoe ʻumea.
34 Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.
Naʻa ke mamata ai pe mo ʻene tā mai ha maka naʻe ʻikai kau ai ha nima, pea ne taaʻi ʻaki ia ʻae vaʻe ʻoe meʻa fakatātā, ʻaia naʻe fefiofi ai ʻae ukamea mo ʻumea, pea naʻe lailai ia ke momo.
35 A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.
“Pea naʻe toki maumauʻi fakataha ʻae ukamea, mo e ʻumea, ʻae palasa, mo e siliva pea mo e koula, pea naʻe hoko ʻo hangē ko e kafukafu ʻi he ngaahi hahaʻanga ʻi he faʻahitaʻu mafana; pea naʻe vilingia ʻi he matangi, pea naʻe ʻikai ke ʻilo ha potu ki ai, pea ko e maka naʻe tā ʻaki ʻae meʻa fakatātā naʻe hoko ia ko e fuʻu moʻunga ʻo ne fakafonu ʻa māmani kotoa pē.
36 Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:
“Ko eni ʻae misi; pea te mau fakahā ʻi he ʻao ʻoe tuʻi ʻa hono ʻuhinga ʻo ia.
37 Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.
Ko koe, ʻe tuʻi, ko e tuʻi koe ʻoe ngaahi tuʻi, he kuo foaki kiate koe ʻe he ʻOtua ʻoe langi ha puleʻanga mo e pule, mo e mālohi mo e nāunau.
38 A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.
Pea ʻi he ngaahi potu kotoa pē ʻoku nofo ai ʻae fānau ʻae tangata, kuo ne tuku ki ho nima ʻae fanga manu kotoa pē ʻoe vao, mo e fanga manupuna kotoa pē ʻoe ʻatā, pea kuo ne fokotuʻu koe ko e pule kiate kinautolu kotoa pē; ko koe ko e ʻulu ni ʻoe koula.
39 Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.
Pea ʻe tupu ki mui ʻiate koe ha puleʻanga kehe, ʻo siʻi hifo ʻiate koe, mo ha puleʻanga kehe, ko hono tolu, ʻoe palasa, ʻaia ʻe fai ʻae pule ʻi māmani kotoa pē.
40 Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.
Pea ko hono fā ʻoe puleʻanga ʻe mālohi ia ʻo hangē ko e ukamea; he koeʻuhi ʻoku maumau mo ikuʻi ʻe he ukamea ʻae ngaahi meʻa kotoa pē: pea hangē ʻoku maumau ʻe he ukamea ʻae ngaahi meʻa ni, te ne laiki mo fakavolu.
41 Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.
Pea koeʻuhi ʻi hoʻo mamata ki he vaʻe mo e ngaahi louhiʻi vaʻe, ko e konga ʻoe ʻumea, mo e konga ʻoe ukamea, ʻe vahevahe ʻae puleʻanga; ka ʻe ʻi ai ʻae mālohi ʻoe ukamea; he koeʻuhi naʻa ke mamata ki he ukamea naʻe fefiofi mo e ʻumea pelepela.
42 Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.
Pea hangē ko e ngaahi louhiʻi vaʻe, naʻe ukamea ha konga pea ʻumea ha konga, ʻe pehē ʻae puleʻanga, ʻe mālohi ha konga pea pelepelengesi ha konga.
43 A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.
Pea hangē naʻa ke mamata ki he ukamea naʻe fefiofi mo e ʻumea pelepela, te nau fefiofi ʻakinautolu mo e hako ʻoe tangata, ka ʻe ʻikai te nau fepikitaki, ʻo hangē ʻoku ʻikai ke fefiofi ʻae ukamea mo e ʻumea
44 Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,
Pea ʻi he ngaahi ʻaho ʻoe ngaahi tuʻi ni ʻe fokotuʻu ʻe he ʻOtua ʻoe langi, ha puleʻanga, ʻaia ʻe ʻikai ʻauha ʻo lauikuonga: pea ʻe ʻikai tuku ʻae puleʻanga ki ha kakai kehe, ka te ne laiki mo fakaʻauha ʻae ngaahi puleʻanga ni kotoa pē, pea ʻe tuʻumaʻu ia ʻo taʻengata.
45 Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.
Pea koeʻuhi naʻa ke mamata, naʻe tā ʻae maka mei he moʻunga taʻekau ai ha nima, pea naʻa ne maumauʻi ʻae ukamea, ʻae palasa, ʻae ʻumea, ʻae siliva, pea mo e koula; kuo fakahā ʻe he ʻOtua lahi ki he tuʻi, ʻaia ʻe hoko ʻamui: pea ʻoku moʻoni ʻae misi, pea ko hono ʻuhinga ʻo ia ʻoku maʻu.”
46 Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.
Pea naʻe tō hifo ʻae tuʻi ko Nepukanesa ki hono fofonga, pea ne hū kia Taniela, pea ne fekau ke nau ʻatu ha feilaulau mo e ngaahi meʻa namu kakala kiate ia.
47 A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.
Naʻe lea ʻae tuʻi kia Taniela, pea ne pehē, “Ko e moʻoni ko homou ʻOtua, ko e ʻOtua ʻoe ngaahi ʻotua, pea mo e ʻEiki ʻoe ngaahi tuʻi, pea ko ia ʻoku fakahā ʻae ngaahi meʻa fufū, koeʻuhi naʻa ke mafai ke fakahā ʻae meʻa fufū ni.”
48 Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.
Pea naʻe ngaohi ʻa Taniela ʻe he tuʻi, ko e tangata lahi, pea ne foaki kiate ia ʻae ngaahi meʻa lahi kehekehe, pea ne fokotuʻu ia ko e pule ki he potu kotoa pē ʻo Papilone, pea ko e ʻuluaki ia ʻi he kau pule ki he kau tangata poto kotoa pē ʻo Papilone.
49 Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.
Pea naʻe kole ʻe Taniela ki he tuʻi pea ne fokotuʻu ʻa Seteleki, mo Mesake, mo ʻApeteniko ke pule ʻi he ngaahi meʻa ʻoe potu ʻo Papilone: ka naʻe nofo ʻa Taniela ʻi he matapā ʻoe tuʻi.
