Pieseò 6
1 Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou.
Whither is your kinsman gone, you beautiful among women? whither has your kinsman turned aside? [tell us], and we will seek him with you.
2 Milý můj sstoupil do zahrady své, k záhonkům věci vonných, aby pásl v zahradách, a aby zbíral lilium.
My kinsman is gone down to his garden, to the beds of spice, to feed [his flock] in the gardens, and to gather lilies.
3 Já jsem milého mého, a milý můj jest můj, kterýž pase mezi lilium.
I am my kinsman's, and my kinsman is mine, who feeds among the lilies.
4 Krásná jsi, přítelkyně má, jako Tersa, pěkná jako Jeruzalém, hrozná jako vojsko s praporci.
You are fair, my companion, as Pleasure, beautiful as Jerusalem, terrible as [armies] set in array.
5 Odvrať oči své od patření na mne, nebo ony mne posilují. Vlasy tvé jsou jako stáda koz, kteréž vídati v Galád.
Turn away your eyes from before me, for they have ravished me: your hair is as flocks of goats which have appeared from Galaad.
6 Zubové tvoji jsou podobní stádu ovcí, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Your teeth are as flocks of shorn [sheep], that have gone up from the washing, all of them bearing twins, and there is none barren among them: your lips are as a thread of scarlet, and your speech is comely.
7 Jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Your cheek is like the rind of a pomegranate, [being seen] without your veil.
8 Šedesáte jest královen, a osmdesáte ženin, a mladic bez počtu;
There are sixty queens, and eighty concubines, and maidens without number.
9 Jediná jest však má holubice, má upřímá, jedinká při matce své, nepoškvrněná při své rodičce. Spatřivše ji dcery, blahoslavily ji, královny a ženiny chválily ji, řkouce:
My dove, my perfect one is one; she is the [only] one of her mother; she is the choice of her that bore her. The daughters saw her, and the queens will pronounce her blessed, yes, and the concubines, and they will praise her.
10 Která jest to, kterouž viděti jako dennici, krásná jako měsíc, čistá jako slunce, hrozná jako vojsko s praporci?
Who is this that looks forth as the morning, fair as the moon, choice as the sun, terrible as [armies] set in array?
11 Do zahrady vypravené sstoupila jsem, abych spatřila ovoce údolí, abych viděla, kvete-li vinný kmen, a pučí-li se jabloně zrnaté.
I went down to the garden of nuts, to look at the fruits of the valley, to see if the vine flowered, [if] the pomegranates blossomed.
12 Nezvěděla jsem, a žádost má ponukla mne na vůz přednějších z lidu mého.
There I will give you my breasts: my soul knew [it] not: it made me as the chariots of Aminadab.
13 Navrať se, navrať, ó Sulamitská, navrať se, navrať, ať na tě patříme. Co uzříte na Sulamitské? Jako zástup vojenský.
Return, return, O Sunamite; return, return, and we will look at you. What will you see in the Sunamite? She comes as bands of armies.
