Římanům 2
1 Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče, každý potupující. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což tupíš.
Therefore you have nothing to say in your own defence, whoever you are who set yourself up as a judge. In judging others you condemn yourself, for you who set yourself up as a judge do the very same things.
2 Vímeť zajisté, že soud Boží jest podlé pravdy proti těm, kteříž takové věci činí.
And we know that God’s judgment falls unerringly on those who do them.
3 Zdali se domníváš, ó člověče, kterýž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího?
You who judge those that do such things and yet are yourself guilty of them – do you suppose that you of all people will escape God’s judgment?
4 Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede?
Or do you think lightly of his abundant kindness, patience, and forbearance, not realising that his kindness is meant to lead you to repentance?
5 Ale podlé tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sám sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího.
Hard-hearted and impenitent as you are, you are storing up for yourself wrath on the day of wrath, when God’s justice as a judge will be revealed;
6 Kterýž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho,
for he will give to everyone what their actions deserve.
7 Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, (aiōnios g166)
To those who, by perseverance in doing good, aim at glory, honour, and all that is imperishable, he will give immortal life; (aiōnios g166)
8 Těm pak, kteříž jsou svárliví, a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem,
while as to those who are factious, and disobedient to truth but obedient to evil, wrath and anger, distress and despair,
9 Trápením a úzkostí, každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, i Řeka.
will fall on every human being who persists in wrongdoing – on the Jew first, but also on the Greek.
10 Ale sláva a čest a pokoj každému, kdo činí dobré, i Židu předně, i Řeku.
But there will be glory, honour, and peace for everyone who does right – for the Jew first, but also for the Greek,
11 Neboť není přijímání osob u Boha.
since God shows no partiality.
12 Kteřížkoli zajisté bez zákona hřešili, bez zákona i zahynou; a kteřížkoli pod zákonem hřešili, skrze zákon odsouzeni budou.
All who, when they sin, are without Law will also perish without Law; while all who, when they sin, are under Law, will be judged as being under Law.
13 (Nebo ne ti, kteříž slyší zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé zákona spravedlivi budou.
It is not those who hear the words of a Law that are righteous before God, but it is those who obey it that will be pronounced righteous.
14 Nebo když pohané zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje zákon, takoví zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou,
When Gentiles, who have no Law, do instinctively what the Law requires, they, though they have no Law, are a Law to themselves;
15 Jako ti, kteříž ukazují dílo zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, aneb také vymlouvají.)
for they show the demands of the Law written on their hearts; their consciences corroborating it, while in their thoughts they argue either in self-accusation or, it may be, in self-defence –
16 V ten den, když souditi bude Bůh tajné věci lidské, podlé evangelium mého skrze Jezukrista.
on the day when God passes judgment on people’s inmost lives, as the good news that I tell declares that he will do through Christ Jesus.
17 Aj, ty sloveš Žid, a zpoléháš na zákon, a chlubíš se Bohem,
But, perhaps, you bear the name of “Jew,” and are relying on Law, and boast of belonging to God, and understand his will,
18 A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší, naučen jsa z zákona,
and, having been carefully instructed from the Law, have learned to appreciate the finer moral distinctions.
19 A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě,
Perhaps you are confident that you are a guide to the blind, a light to those who are in the dark, an instructor of the unintelligent,
20 Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v zákoně.
and a teacher of the childish, because in the Law you possess the outline of all knowledge and truth.
21 Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, kradeš?
Why, then, you teacher of others, don’t you teach yourself? Do you preach against stealing, and yet steal?
22 Pravě: Nezcizoložíš, cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš?
Do you forbid adultery, and yet commit adultery? Do you loathe idols, and yet plunder temples?
23 Zákonem se chlubě, přestupováním zákona Bohu neúctu činíš?
Boasting, as you do, of your Law, do you dishonour God by breaking the Law?
24 Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest.
For, as scripture says – “The Gentiles insult God’s name because of you”!
25 Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li zákon plniti; pakli budeš přestupitelem zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním.
Circumcision has its value, if you are obeying the Law. But, if you are a breaker of the Law, your circumcision is no better than uncircumcision.
26 A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku?
If, then, an uncircumcised man pays regard to the requirements of the Law, won’t he, although not circumcised, be regarded by God as if he were?
27 A ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce zákon, zdaliž nepotupí tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi zákona?
Indeed, the person who, owing to his birth, remains uncircumcised, and yet scrupulously obeys the Law, will condemn you, who, for all your written Law and your circumcision, are yet a breaker of the Law.
28 Nebo ne ten jest Žid, kterýž jest zjevně; aniž to jest obřezání, kteréž bývá zjevně na těle;
For a man who is only a Jew outwardly is not a real Jew; nor is outward bodily circumcision real circumcision. The real Jew is the person who is a Jew in soul;
29 Ale ten jest Žid, kterýž vnitř jest Židem, obřezání maje srdečné v duchu, a ne podlé litery; jehož chvála ne z lidí jest, ale z Boha.
and the real circumcision is the circumcision of the heart, a spiritual and not a literal thing. Such a person wins praise from God, though not from people.
