Žalmy 94

1 Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.

Dieu des vengeances, Éternel, Dieu des vengeances, fais briller ta splendeur!

2 Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.

Élève-toi, juge de la terre, rends la récompense aux orgueilleux!

3 Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,

Jusques à quand les méchants, ô Éternel, jusques à quand les méchants triompheront-ils?

4 Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?

Jusques à quand tous les ouvriers d'iniquité se répandront-ils en discours insolents et se glorifieront-ils?

5 Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?

Éternel, ils écrasent ton peuple, et ils oppriment ton héritage.

6 Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,

Ils tuent la veuve et l'étranger, et mettent à mort les orphelins.

7 Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?

Et ils disent: L'Éternel ne le voit pas, le Dieu de Jacob n'y prend pas garde.

8 Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?

Prenez garde, vous les plus stupides du peuple! Insensés, quand serez-vous intelligents?

9 Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?

Celui qui plante l'oreille n'entendra-t-il pas? Celui qui forme l'œil ne verra-t-il pas?

10 Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?

Celui qui châtie les nations, ne punira-t-il pas, lui qui enseigne aux hommes la science?

11 Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.

L'Éternel connaît que les pensées de l'homme ne sont que vanité.

12 Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.

Heureux l'homme que tu châties, ô Éternel, et que tu instruis par ta loi,

13 Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.

Pour le mettre à l'abri des jours d'adversité, jusqu'à ce que la fosse soit creusée pour le méchant.

14 Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,

Car l'Éternel ne délaisse point son peuple et n'abandonne point son héritage.

15 Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.

Car le jugement sera conforme à la justice; et tous ceux qui sont droits de cœur le suivront.

16 Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?

Qui se lèvera pour moi contre les méchants? Qui m'assistera contre les ouvriers d'iniquité?

17 Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.

Si l'Éternel n'eût été mon secours, bientôt mon âme eût habité le lieu du silence.

18 Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.

Lorsque j'ai dit: Mon pied a glissé, ta bonté, ô Éternel, m'a soutenu.

19 Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.

Quand j'avais beaucoup de pensées au-dedans de moi, tes consolations ont réjoui mon âme.

20 Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,

Serais-tu l'allié du trône de méchanceté, qui forge des injustices contre la loi?

21 Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?

Ils s'assemblent contre l'âme du juste et condamnent le sang innocent.

22 Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.

Mais l'Éternel est ma haute retraite; mon Dieu est le rocher de mon refuge.

23 Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.

Il fera retomber sur eux leur iniquité, et les détruira par leur propre méchanceté; l'Éternel notre Dieu les détruira.