Žalmy 77
1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
Khawsa venawh bawmnaak thoeh doena khy nyng saw; kak awi ngaih aham Khawsa ce khy nyng.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
Kak kawpoek a kyi awh, Bawipa ce sui nyng; khawmthan awh awm ka kut qawi ve thlak kana phyl loet nyng saw ka hqingnaak ing ngaihqep cana awm aham tha na hy.
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
Aw Khawsa, nang ce ni sim khak nyng saw, kang ko; ka poek qu hqet awh ce, kang myihhla ak tha hoet hy.
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
Kamik ve ni tang sak khak tiksaw: awi ka pau kaw a ma lawnaak dyt awh kyi nyng.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
Ak kqymkqawkhqi poek a vat sam nyng saw, ni hu ben awhkaw kumkhqi ce ka poek vat sam lah awh;
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
Khawmthan awhkaw laa ka sakkhqi ce poek hqoet nyng. Kak kawlung ing kak poek hqet awh ce kang myihla ing awi doet hy;
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
Bawipa ing kumqui dyna nik qeng hly nu? Kak khan awh ak kaw am law hly voel nawh nu?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
Amak dyt thai a lungnaak ce ang loet na qeng hly hawh nawh nu? Ak awikam awm plal hly poe hawh nawh nu?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Khawsa ing qeennaak taak aham hilh hly hau hawh nawh hy voei nu? Ak kawsonaak ing a lungqeennaak ce byp hly pe khoep hawh nawh hy voei nu?” ti nyng.
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
Cawhtaw, Vemyihna qeennaak thoeh kawng; Sawsang Soeih awh ak awm tangkut ben awhkaw kumkhqi ce,” tinawh poek nyng.
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
Bawipa a ik-oeih saikhqi ce sim loet kawng nyng saw; oeih, ma nakaw kawpoek kyi ik-oeih na saikhqi ce sim loet vang nyng.
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
Na bibinaak khqi ce poek nyng saw nak thaawm ik-oeih sai ce ak nep na poek kawng nyng.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Aw Khawsa, nang a lawnglamkhqi taw zawziih hy. Ningmih a Khawsamyihna ak awm ikawmyih khawsa nu a awm bai?
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
Nang Khawsa ing ni kawpoek kyi ik-oeihkhqi na sai nawh; thlangkhqi venawh nak thaawmnaak ce ang dang sak.
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
Nak thaawm ban ing nak thlangkhqi, Jacob ingkaw Joseph cadilkhqi ce hul hyk ti.
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
Aw Khawsa, tuikhqi ing ni hu uhy, tuikhqi ing ni hu unawh chawi qu kawlh kawlh uhy; tuihdungkhqi awm thyn hqoeng uhy.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
Cingmaikhqi ing tui hawk unawh, khawnghi ing hum hy; na lakhqi ing huna haina phla hlap hlap hy.
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
Khawhum awi ce khaw na phla nawh, khawkphla ing khawmdek ce vang sak hy; Khawmdek ing tyn nawh thyn hy.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Na lam ce tuicunli dyna awm nawh, na khawleh am dang hlai hy, na cehnaak ce tuinu thingpa anglakawh awm hy.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Nang ing Mosi ingkaw Aaron a kut hawna nawh nak thlangkhqi ce tuu kqeng amyihna sawi hyk ti.
