Žalmy 71

1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

Tot U neem ik mijn toevlucht, o Jahweh; Laat mij toch nooit beschaamd komen staan.

2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

Bevrijd en verlos mij door uw genade, Hoor mij aan, en kom mij te hulp.

3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

Wees mij een veilige, altijd toegankelijke rots; Gewaardig U, mij te helpen, want Gij zijt mijn toevlucht en schuts!

4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

Mijn God, red mij uit de hand van den boze, Uit de vuist van tyran en verdrukker.

5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

Want Gij, o Heer, zijt mijn hoop, Van kindsbeen af mijn vertrouwen, o Jahweh;

6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

Ik steunde op U van de moederschoot af, Reeds vóór mijn geboorte waart Gij mijn beschermer. In U heb ik altijd gejubeld,

7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

Zodat ik velen een voorbeeld kon zijn. Gij zijt mijn machtige toevlucht geweest,

8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

Mijn mond bleef vervuld van uw lof; Zo heb ik uw glorie bezongen, Uw heerlijkheid iedere dag!

9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

Verstoot mij niet, nu ik oud ben; Verlaat mij niet, nu de kracht mij ontzinkt.

10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

Want mijn vijanden houden al beraad over mij, En die mijn leven belagen, smeden samen hun plannen.

11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

Ze zeggen: "God heeft hem verlaten; vervolgt en grijpt hem; Want er is niemand, die hem kan redden!"

12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

O God, blijf niet ver van mij af; Mijn God, kom mij spoedig te hulp!

13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

Laat schaamte en schande hen treffen, Die mijn leven belagen; Hoon en smaad hen bedekken, Die mijn ongeluk zoeken.

14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

Maar ìk wil standvastig vertrouwen, En al uw glorie blijven verkonden:

15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

Mijn mond zal uw gerechtigheid melden, En altijd uw heil, want ik ken er geen maat van;

16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

Ik zal de machtige daden des Heren verhalen, Jahweh, uw gerechtigheid roemen, de uwe alleen!

17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

Gij hebt mij van jongsaf geleid, o mijn God, En tot nu toe heb ik uw wonderen verkondigd;

18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

Wil mij ook thans, nu ik oud ben en grijs, Toch nimmer verlaten, o God; Dan zal ik dit geslacht uw arm doen kennen, Heel het komend geslacht uw kracht.

19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

Uw rechtvaardigheid reikt tot de hemel, o God; Want Gij hebt grote dingen gedaan: wie is U gelijk, o mijn God!

20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

Wel liet Gij mij veel smarten en rampen verduren, Maar Gij zult mij nu doen herleven,

21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

Mij optrekken uit de diepten der aarde, Nog meer mij verhogen, en troosten.

22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

Dan zal ik op harpen U danken voor uw trouw, o mijn God; U, Israëls Heilige, op de citer bezingen.

23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

Mijn lippen zullen bij mijn lofzangen jubelen, Met mijn ziel, die Gij hebt verlost;

24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.

Ook mijn tong zal iedere dag uw rechtvaardigheid melden, Als schaamte en schande hen treffen, die mijn ongeluk zochten!