Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
[Psalm lun Tulik natul Korah] O God, kut tuh lohng ke insresr sifacna Ma mwet matu lasr elos fahk nu sesr Ke orekma yohk su kom oru nu selos in pacl lalos Ke pacl loeloes somla:
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Ke kom sifacna lusla mwet koluk liki facl selos Ac oakiya mwet lom in acn selos; Ac ke kom kai pac mutunfacl saya Ac oru tuh mutunfacl lom in kapkapak.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
Mwet lom elos tia sruokya acn inge ke cutlass natulos, Elos tia kutangla ke ku lalos sifacna, A ke ku lulap lom, Ac ke kom welulos. Ma inge akkalemye lah kom lungse elos.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Kom tokosra luk ac God luk; Kom sang kutangla nu sin mwet lom,
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Ac ke ku lom kut kutangla mwet lokoalok lasr.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
Nga tia lulalfongi ke mwe pisr nutik Ku ke cutlass nutik in moliyula.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
A kom pa molikutla liki mwet lokoalok lasr Ac kutangulosla su srungakut.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
Kut ac fah kaksakin kom pacl e nukewa Ac sot kulo nu sum nwe tok ma pahtpat.
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Tuh pa inge kom siskutla ac lela tuh in kutangyukla kut; Kom tia sifil wi mwet mweun lasr fahsr nu ke mweun.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Kom tuh oru kut kaingkin mwet lokoalok lasr, Na elos eisla ma lasr tuh in ma lalos.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Ac kom lela tuh in anwuki kut oana sheep; Kom akfahsryekutelik in facl sin mwetsac.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Kom kukakunla mwet lom ke moul na srik Oana elos in ma na pilasr.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Ke mwet tulan lasr liye ma kom oru nu sesr inge, Elos aksruksrukye kut ac isrun kut.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Kom orekut in mwe tafunkas inmasrlon mutanfahl uh; Ac mwet uh usruk sifalos kacsr in aksruksrukye kut.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Akpusiselyeyuk nga pacl nukewa; Ac arulana yohk mwekin luk
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
Ke nga lohng pusren aksruksruk ac kas in akkoluk Lun mwet lokoalok luk, su srungayu.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Ma inge nukewa sikyak nu sesr Kut finne tiana mulkinkomla Ku kunausla wulela su kom oakiya inmasrlosr ac kom.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Kut tiana pilesrekomla; Kut tiana seakos ma sap lom.
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Ne ouinge kom filikuti inmasrlon kosro lemnak; Ac kom siskutla in nien lohsr matoltol.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Kut funu tui ac tila alu nu sin God lasr A kut alu nu sin god saya,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Kom lukun konauk tari, Mweyen kom etu na pwaye nunak lukma lasr.
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Tuh ke sripom, kutu sesr anwuki len nukewa; Orek kut oana sheep su kokola nu ke misa.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
O Leum, ngutalik! Efu kom ku motul? Tukakek! Nikmet siskutla nwe tok!
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Efu kom ku wikla liki kut? Nikmet mulkunla keok ac ongoiya lasr!
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Kut itungyuki nu fin fohk uh; Kut kutangyukla oan infohk uh.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Fahsru ac kasrekut! Molikutla ke lungse kawil lom!
