< Žalmy 3 >

1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Dāvida dziesma, kad tas bēga no sava dēla Absaloma. Ak Kungs! cik daudz manu pretinieku! Daudz, kas ceļas pret mani
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Daudz saka uz manu dvēseli: tai pestīšanas nav pie Dieva.(Sela.)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Bet Tu, Kungs, esi par bruņām ap mani, mana godība un kas paceļ manu galvu.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Es piesaucu To Kungu ar savu balsi, un Viņš mani paklausa no Sava svētā kalna. (Sela)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Es apgūlos un aizmigu, un atmodos, jo Tas Kungs mani uztur
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Es nebīstos no daudz tūkstošiem ļaužu, kas visapkārt pret mani stājās.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Celies, Kungs, glābi mani, mans Dievs, jo Tu visiem maniem ienaidniekiem siti vaigā, Tu bezdievīgiem salauzi zobus.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Pie Tā Kunga ir pestīšana! Tava svētība pār Taviem ļaudīm! (Sela)

< Žalmy 3 >