Žalmy 109

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.

Salmo de Davi, para o regente: Ó Deus a quem eu louvo, não fiques calado.

2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.

Porque a boca do perverso, e a boca enganadora já se abriram contra mim; falaram de mim com língua falsa.

3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.

E me cercaram com palavras de ódio; e lutaram contra mim sem motivo.

4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.

Fizeram-se contra mim por causa de meu amor; porém eu [me mantenho] em oração.

5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.

Retribuíram o bem com o mal, e o meu amor com ódio.

6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.

Põe algum perverso contra ele, e que haja um acusador à sua direita.

7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.

Quando for julgado, que saia condenado; e que a oração dele seja [considerada] como pecado.

8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.

Sejam os dias dele poucos, e que outro tome sua atividade.

9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.

Sejam seus filhos órfãos, e sua mulher seja viúva.

10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.

E que seus filhos andem sem rumo, e mendiguem; e busquem [para si longe] de suas ruínas.

11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.

Que o credor tome tudo o que ele tem, e estranhos saqueiem seu trabalho.

12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.

Haja ninguém que tenha piedade dele, e haja ninguém que se compadeça de seus órfãos.

13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.

Sejam seus descendentes cortados de vez; [e] que o nome deles seja apagado da geração seguinte.

14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.

Que a perversidade de seus pais seja lembrada pelo SENHOR, e que o pecado de sua mãe não seja apagado.

15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,

[Porém que tais coisas] estejam sempre perante o SENHOR, e corte-se a lembrança deles da terra.

16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.

Porque ele não se lembrou de fazer o bem; ao invés disso, perseguiu ao homem humilde e necessitado, e ao de coração quebrado, para [o] matar.

17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.

Já que ele amou a maldição, então que ela lhe sobrevenha; e já que ele não quis a bênção, que esta se afaste dele.

18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.

E ele seja revestido de maldição, como se lhe fosse sua roupa, como água dentro do seu corpo, e como óleo em seus ossos.

19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.

Que ela seja como uma roupa com que ele se cubra, e como cinto com que ele sempre põe ao seu redor.

20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.

Isto seja o pagamento do SENHOR para os meus adversários, e para os que falam mal contra minha alma.

21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.

Porém tu, Senhor DEUS, me trata [bem] por causa do teu nome; por ser boa a tua misericórdia, livra-me;

22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.

Porque estou aflito e necessitado; e meu coração está ferido dentro de mim.

23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.

Eu vou como a sombra, que declina; estou sendo sacudido como um gafanhoto.

24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.

Meus joelhos estão fracos de [tanto] jejuar; minha carne está magra, sem gordura alguma.

25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.

E eu por eles sou humilhado; quando me veem, sacodem suas cabeças.

26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,

Socorre-me, SENHOR Deus meu; salva-me conforme a tua bondade;

27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.

Para que saibam que esta é a tua mão; e que assim tu a fizeste.

28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.

Maldigam eles, mas bendize tu; levantem-se eles, mas sejam envergonhados; e o teu servo se alegre.

29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.

Que meus adversários se vistam de vergonha, e cubram-se com sua própria humilhação, como [se fosse] uma capa.

30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,

Agradecerei grandemente ao SENHOR com minha boca, e no meio de muitos eu o louvarei;

31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

Porque ele se põe à direita do necessitado, para [o] livrar daqueles que atacam a sua alma.