Žalmy 106

1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.

Hallelujah! Bekennet Jehovah, denn Er ist gut, denn Seine Barmherzigkeit ist in Ewigkeit.

2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?

Wer kann aussagen die Machttaten Jehovahs, kann hören lassen all Sein Lob?

3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.

Selig, die das Recht halten und Gerechtigkeit tun alle Zeit!

4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,

Gedenke mein, Jehovah, mit dem Wohlgefallen für Dein Volk, und suche mich heim mit Deinem Heil.

5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.

Daß ich sehe das Gute Deiner Auserwählten, daß ich fröhlich sei in der Fröhlichkeit Deiner Völkerschaften, mich rühme mit Deinem Erbe.

6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.

Wir sündigten mit unseren Vätern, wir haben Missetat, Ungerechtigkeit begangen.

7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.

Unsere Väter in Ägypten begriffen Deine Wunder nicht, gedachten nicht Deiner vielen Barmherzigkeit, und sie widersetzten sich am Meer, am Meere des Schilfs.

8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.

Er aber rettete sie um Seines Namens willen, um Seine Macht kund zu tun.

9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.

Und Er bedrohte das Schilfmeer, und es trocknete aus, und Er ließ sie durch Abgründe gehen wie durch die Wüste.

10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.

Und Er rettete sie aus des Hassers Hand, und aus des Feindes Hand erlöste Er sie.

11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.

Und Wasser bedeckten ihre Dränger, nicht einer blieb von ihnen übrig.

12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,

Und sie glaubten an Seine Worte, sie sangen Sein Lob.

13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;

Eilig hatten Seine Werke sie vergessen, warteten nicht auf Seinen Ratschluß.

14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.

Und es gelüstete sie in der Wüste ein Gelüste, und sie versuchten Gott im Wüstenland.

15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.

Und Er gab ihnen ihr Erbetenes, sandte aber Magerkeit in ihre Seele.

16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,

Und sie eiferten wider Mose in dem Lager, wider Aharon, den Heiligen Jehovahs.

17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.

Die Erde tat sich auf und verschlang Dathan und überdeckte Abirams Gemeinde.

18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.

Und es brannte Feuer in ihrer Gemeinde, und die Flamme entflammte die Ungerechten.

19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.

Am Choreb machten sie ein Kalb und beteten das Gußbild an,

20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,

Und sie vertauschten ihre Herrlichkeit mit dem Vorbilde eines Ochsen, der das Kraut frißt.

21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.

Sie vergaßen des Gottes, Der sie gerettet, Der in Ägypten Großes tat.

22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.

Wunder im Lande Cham, Furchtbares an dem Meere des Schilfs.

23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.

Und Er sagte, Er wollte sie vernichten, wenn Mose, Sein Auserwählter, nicht vor Ihm vor den Riß gestanden wäre, um Seinen Grimm vom Verderben zurückzuwenden.

24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.

Und sie verschmähten das begehrte Land, sie glaubten Seinem Worte nicht.

25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.

Und sie beschwerten sich in ihren Zelten, und hörten nicht auf Jehovahs Stimme.

26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,

Und Er hob Seine Hand auf wider sie, sie zu fällen in der Wüste.

27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.

Und ihren Samen unter die Völkerschaften fallen zu lassen, und sie in die Länder zu zersprengen.

28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.

Und sie klammerten sich an Baal-Peor und aßen die Opfer der Toten.

29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,

Und reizten Ihn durch ihr Tun, daß eine Plage ausbrach unter ihnen.

30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.

Und Phinechas stand da und schlichtete, und der Plage ward Einhalt getan.

31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.

Und ihm ward es zur Gerechtigkeit gerechnet ins Geschlecht und Geschlecht in Ewigkeit.

32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.

Und sie reizten zur Entrüstung am Wasser Meribah, und es war übel mit Mose um ihretwillen.

33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.

Denn sie erbitterten den Geist ihm, und es entfuhr seinen Lippen.

34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,

Sie vernichteten die Völker nicht, wie Jehovah zu ihnen gesprochen hatte,

35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,

Und vermengten sich mit den Völkerschaften und lernten ihr Tun;

36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.

Und sie dienten ihren Götzenbildern und sie wurden ihnen zum Fallstrick.

37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.

Und sie opferten den Dämonen ihre Söhne und Töchter.

38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.

Und sie vergossen unschuldig Blut, das Blut ihrer Söhne und ihrer Töchter, die sie den Götzenbildern Kanaans opferten, und das Land ward durch Blut entheiligt.

39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.

Und sie verunreinigten sich durch ihre Werke, und buhlten durch ihr Tun.

40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.

Und es entbrannte Jehovahs Zorn wider Sein Volk, und Sein Erbe ward Ihm zum Greuel.

41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,

Und Er gab sie in der Völkerschaften Hand, und ihre Hasser herrschten über sie.

42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.

Und ihre Feinde unterdrückten sie, und sie wurden unter ihre Hand gebeugt.

43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.

Viel Male errettete Er sie, doch sie widersetzten sich in ihrem Ratschlusse, und schwanden dahin in ihrer Missetat.

44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.

Und Er sah ihre Drangsal, wie Er ihren Angstschrei hörte.

45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,

Und Er gedachte ihnen an Seinen Bund, und es gereute Ihn nach Seiner vielen Barmherzigkeit.

46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.

Und Er ließ sie Erbarmen finden vor allen, die sie gefangen führten.

47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.

Rette uns, Jehovah, unser Gott, und bringe uns zusammen aus den Völkerschaften, auf daß wir bekennen den Namen Deiner Heiligkeit und preisen Dein Lob.

48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.

Gesegnet sei Jehovah, der Gott Israels, von Ewigkeit und zu Ewigkeit! und alles Volk spreche: Amen. Hallelujah!