< Príslovia 16 >

1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
hominis est animum praeparare et Dei gubernare linguam
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
omnes viae hominum patent oculis eius spirituum ponderator est Dominus
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
revela Domino opera tua et dirigentur cogitationes tuae
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
universa propter semet ipsum operatus est Dominus impium quoque ad diem malum
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
abominatio Domini omnis arrogans etiam si manus ad manum fuerit non erit innocens
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
misericordia et veritate redimitur iniquitas et in timore Domini declinatur a malo
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
cum placuerint Domino viae hominis inimicos quoque eius convertet ad pacem
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
melius est parum cum iustitia quam multi fructus cum iniquitate
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
cor hominis disponet viam suam sed Domini est dirigere gressus eius
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
divinatio in labiis regis in iudicio non errabit os eius
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
pondus et statera iudicia Domini sunt et opera eius omnes lapides sacculi
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
abominabiles regi qui agunt impie quoniam iustitia firmatur solium
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
voluntas regum labia iusta qui recta loquitur diligetur
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
indignatio regis nuntii mortis et vir sapiens placabit eam
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
in hilaritate vultus regis vita et clementia eius quasi imber serotinus
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
posside sapientiam quia auro melior est et adquire prudentiam quia pretiosior est argento
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
semita iustorum declinat mala custos animae suae servat viam suam
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
contritionem praecedit superbia et ante ruinam exaltatur spiritus
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
melius est humiliari cum mitibus quam dividere spolia cum superbis
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
eruditus in verbo repperiet bona et qui in Domino sperat beatus est
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
qui sapiens corde est appellabitur prudens et qui dulcis eloquio maiora percipiet
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
fons vitae eruditio possidentis doctrina stultorum fatuitas
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
cor sapientis erudiet os eius et labiis illius addet gratiam
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
favus mellis verba conposita dulcedo animae et sanitas ossuum
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
est via quae videtur homini recta et novissimum eius ducit ad mortem
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
anima laborantis laborat sibi quia conpulit eum os suum
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
vir impius fodit malum et in labiis eius ignis ardescit
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
homo perversus suscitat lites et verbosus separat principes
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
vir iniquus lactat amicum suum et ducit eum per viam non bonam
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
qui adtonitis oculis cogitat prava mordens labia sua perficit malum
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
corona dignitatis senectus in viis iustitiae repperietur
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
melior est patiens viro forte et qui dominatur animo suo expugnatore urbium
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
sortes mittuntur in sinu sed a Domino temperantur

< Príslovia 16 >