< Matouš 16 >

1 I přistoupivše farizeové a saduceové, pokoušejíce, prosili ho, aby jim znamení s nebe ukázal.
Nimb’ama’e mb’eo o Fariseo naho Tsadokeo han­tsaka fañahy aze, hanolora’e viloñe boak’ andindiñe ao.
2 On pak odpovídaje, řekl jim: Když bývá večer, říkáte: Jasno bude, nebo se červená nebe.
Hoe ty natoi’ Iesoà: Ry soa­miatrekeo, Ie hariva, anoe’areo ty hoe: Kanao mena i like­rañey, hazava ty hamaray,
3 A ráno: Dnes bude nečas, nebo se červená zasmušilé nebe. Pokrytci, způsob zajisté nebe rozsouditi umíte, znamení pak časů těchto nemůžete?
ie maraindray, hoe nahareo: Ho avy anito i orañey fa milodolodo i like­rañey. Ie fohi’ areo o fañè ty tarehe’ i likerañeio, akore te tsy rendre’ areo ty lili’ o sà-o.
4 Národ zlý a cizoložný znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, než toliko znamení ono Jonáše proroka. A opustiv je, odšel.
Mipay viloñe ty tariratse tsereheñe toy, fe tsy hitoloram-biloñe naho tsy ty vilo’ i Jona mpitoky; vaho nisitake re, nienga mb’eo.
5 A plavivše se učedlníci jeho přes moře, zapomenuli vzíti chleba.
Ie nivotrake añ’olon-driake eo t’i Iesoà le hoe re amo mpiama’eo, Halankaño mofo, vaho nijon-dakañe mindre amo mpiama’eo, fe nihaliño o mpiama’eo ty hivaty mofo.
6 Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského.
7 Oni pak rozjímali mezi sebou, řkouce: Nevzali jsme chleba.
8 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co to rozjímáte mezi sebou, ó malé víry, že jste chlebů nevzali?
le hoe t’ Iesoà am’iereo: Ino ty itsakorea’areo te tsy nivaty mofo?
9 Ještě-liž nerozumíte, ani nepamatujete na těch pět chlebů a na pět tisíců, a kolik jste košů nazbírali?
Tsy tiahi’ areo hao i mofo limey naho i lahilahy efats’ arivo rey vaho ty hamaro’ o mozete nisisao?
10 Ani na těch sedm chlebů, a na čtyři tisíce, a kolik jste košů nazbírali?
ndra i mofo fito’ indaty efats’arivo rey, naho ty hamaro i haron-kiseñe rinambe’areo rezay?
11 I kterakž nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě, abyste se varovali kvasu farizejského a saducejského?
Aa le maharendreha te tsy mofo sotra i vinolakoy fe inao ty itaroñako: Itaò ty sata’ o Fariseo naho Tsadokeo.
12 Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů.
Aa le napota’iareo te tsy ty lalivay mofo i nitsarae’ey, fa ty fañanara’ o Fariseoo naho o Tsadokeo.
13 Přišed pak Ježíš do krajin Cesaree Filipovy, otázal se učedlníků svých, řka: Kým praví lidé býti mne, Syna člověka?
Ie nandoake an-tane Siria naho an-tane’ Filofe añe t’i Iesoà, le hoe ty ontane’e amo mpiama’eo: Ino ty saontsie’ ondatio ahy?
14 A oni řekli: Někteří Janem Křtitelem, jiní pak Eliášem, jiní pak Jeremiášem, aneb jedním z proroků.
Le hoe iereo ama’e: Ty ila’e: i Jaona Mpandipotse; ty ila’e, i Elia; vaho ty ila’e, i Jere­mia’ ndra ty raike amo mpitokio.
15 I dí jim: Vy pak kým mne býti pravíte?
Aa hoe t’i Iesoà tam’ iereo: Ia ka ty anoe’ areo ahy?
16 I odpověděv Šimon Petr, řekl: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého.
Tinoi’ i Simona ty hoe: Ihe i Norizañey, Anak’ Andrianañahare veloñe nivotrake ami’ty voatse toy.
17 A odpovídaje Ježíš, řekl mu: Blahoslavený jsi Šimone, synu Jonášův; nebo tělo a krev nezjevilo tobě, ale Otec můj, kterýž jest v nebesích.
Hoe t’i Iesoà tama’e: Haha rehe Simona Ana’ i Jaona amy te tsy nofotse naho lio ty nampibentatse ama’o fa t’i Raeko andindìñe ao.
18 I jáť pravím tobě, že jsi ty Petr, a na téť skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou jí. (Hadēs g86)
Hoe raho ama’o: Vongam-bato rehe, naho haoreko ami’ty lamilamy toy ty anjombam-pitalahoako. ze tsy hahafitroara’ o lalam-bein-tsikeokeokeo. (Hadēs g86)
19 A tobě dám klíče království nebeského. A což bys koli svázal na zemi, budeť svázáno i na nebi; a což bys koli rozvázal na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Le hatoloko azo i lahin-dakilem-pifehean-dikerañey; ze fehè’o an-tane atoy le fa nifeheñe an­dindìñe ao, vaho ze hahà’o an-tane atoy le fa nihahàñe andindìñ’ao.
20 Tedy přikázal učedlníkům svým, aby žádnému nepravili, že by on byl ten Ježíš Kristus.
Hinatahata’e amy zao o mpiama’eo ty tsy hita­lily am’ondatio te ie i Norizañey.
21 A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpěti od starších a předních kněží a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Namototse nampalange amo mpiama’eo amy zao t’Iesoà t’ie tsy mahay tsy homb’e Ierosaleme mb’eo hijale ami’ty hatsivokara’ ty maro boak’ amo mpisoroñeo naho amo roandria’ ondatio ampara’ te havetrake, f’ie hatroatse ami’ty andro faha-telo.
22 I odved ho Petr, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nikoli nestane se tobě toho.
Natola’ i Petera le nendaha’e ami’ty hoe: Lonike te ho lavits’ Azo izay, Talè
23 Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdi za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš těch věcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské.
Nitolike t’i Iesoà, le nitala­hara’e naho nanao ty hoe: Soike, ty mpañìnje, ko zehare’o; tsy haoñe’o ty tsaran’ Añahare, fa o reha’ ondatio.
24 Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
Le hoe t’i Iesoà amo mpi­ama’eo: Ze te hañorik’ ahy, soa re te hitety vatañe, hijiny i hatae ajaley, toe hamoe aiñe, vaho hañorik’ ahy.
25 Nebo kdož by chtěl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Ze te handrombake ty fiai’e ro hamoe aze ty amako, fe ze mamoe ty havelo’e ami’ty voatse toy ty amako ro handrombake aze ho ami’ty havelo’ ty voatse ho avy.
26 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, své pak duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?
Ino ty tombo’e ho a ondatio te fonga azo’e ty voatse toy, vaho mamoe’ay kitro katroke? Fampitsalohañe soa ho a ondatio hao ty hahazoa’e o raha momoke henaneo, hanolora’e ty fiai’e hizakà’ i tsikeokeokey?
27 Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdáž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho.
Fa hitotsake atoy i Anan’ Añaharey ami’ty engen-dRae’e an-dindiñe ao rekets’ o anjeli’eo hanambe ondatio sindre ty amo sata’eo.
28 Amen pravím vám: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří Syna člověka, přicházejícího v království svém.
Eka! to t’itaroñako te, tsy handia havilasy o ila’e mijohañe etoañe, ampara’ te isa’ iareo mitots­ake eo i Anak’ Andrianañaharey am-pifehea’ey ao.

< Matouš 16 >