Lukáš 9
1 I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Yesu akavakemela vawuliwa vaki kumi na vavili pamonga akavapela makakala na uhotola panani ya mizuka yoha na kulamisa matamu.
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
Kangi akavatuma vahamba vakakokosa Unkosi wa Chapanga na kulamisa vatamu.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
Akavajovela, “Mkotoka kutola chindu chochoha chila mulugendu lwinu ngati ndonga amala lihaku amala chakulya amala mashonga amala kuvya na magwanda gavili pagati yinu.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Nyumba yeyoha yemwiyingila na vavapokili mutama penapo mbaka pemwiwuka pamuji wenuwo,
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
Na vandu ngati vabelili kuvapokela, muwukayi pamuji wenuwo, na pemwiwuka muvakung'undila lububu lwa mumagendelu ginu kuvalangisa kuvya vene vahagwili kubela ujumbi wa Chapanga.”
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
Vawuliwa vakawuka penapo, vakahamba muhijiji na kuvakokosela vandu Lilovi la bwina na kuvalamisa vandu vana matamu.
7 Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Hinu, nkosi Helodi peayuwini mambu goha gegahengiki, akavagaya ndava muni vandu vajovayi, “Yohani Mbatizaji ayukili!”
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
Vangi vakajova Eliya ahumalili na vangi vakajova mwenuyu mmonga wavi vamlota va Chapanga va kadeni vawuyili pamulima.
9 I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
Nambu Helodi akajova, “Ngati Yohani namdumwili mutu, hinu yani mwenuyu mweniyuwana malovi gaki?” Akanogela kumlola.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
Vamitumi vala pavawuyili vakamjovela Yesu goha gavahengili. Yesu akavatola vene, akahamba nawu kuchiyepela kumuji wavaukemela Betisaida.
11 Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
Nambu msambi wa vandu pawamanyili kwa ahambili Yesu vakamlanda. Yesu avapokili, akavajovela malovi ga Unkosi wa Chapanga na kuvalamisa vandu voha vevavi na matamu vakalama.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Lilanga palatumbula kutipama, vawuliwa kumi na vavili vala vakamjovela, “Valagayi vandu vahamba muhijiji na mumigunda ya papipi vakajilondela vyakulya na pandu pa kugona muni petivii palugangatu.”
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
Nambu Yesu akavajovela, “Muvapelayi nyenye chindu chakulya.” Vakamyangula. “Tete tivii na mabumunda mhanu na somba zivili ndu. Manya tihamba tikavagulila vyakulya msambi uwu woha.”
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
Muni vavi vagosi, ngati elufu mhanu. Yesu akavajovela vawuliwa vaki, “Muvajovela vandu vatamayi hikundi ya vandu ngati hamsini hamsini.”
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
Vawuliwa vakakita ngati cha avajovili, vakavatamisa voha.
16 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Yesu akatola mabumunda mhanu na somba zivili zila, akalola kunani, akayimotisa, akayinukula akavapela vawuliwa vaki vavagavanisila vandu.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
Vandu voha valili na kuyukuta. Ndi vakanonga na kumemesa madengu kumi na gavili ga hipandi yeyisigalili.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Ligono limonga Yesu ayupayi kwa Chapanga mwene ndu, na vawuliwa vaki vavi papipi. Ndi, akavakota, “Vandu vijova kuvya nene ndi nayani?”
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
Vene vakamyangula, “Vangi vijova veve Yohani Mbatizaji na vangi vijova Eliya na vangi vijova wa mmonga wa vamlota va Chapanga va kadeni mweayukili.”
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Penapo Yesu akavakota, “Nambu nyenye mwijova kuvya nene ndi yani?” Petili akamyangula, “Veve ndi Kilisitu Msangula mwauhumili kwa Chapanga.”
21 A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
Kangi Yesu akavalagiza na kuvabesa vakotokayi kumjovela mundu yoyoha yula genago.
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Mewa akavajovela, “Mwana wa Mundu iganikiwa kung'ahika neju na kubelelewa na vagogo na Vakulu va Kuteta na vawula va malagizu ga Chapanga geampeli Musa na kukomewa na muligono la datu yati iyuka.”
23 I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Ndi akavajovela vandu voha, “Mundu yoyoha yula mweigana kunilanda na ajibelayi hoti mwene agega msalaba waki magono goha anilandayi.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
Muni mundu mweigana kuugombola wumi waki yati awuyagisa na yoyoha mweauyagisa wumi waki kwa kunilanda nene yati akuusangula.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
Ngati mundu apatili vindu vyoha pamulima apa kuni iyagisa amala kujikomakesa mwene wumi waki, mundu mwenuyo apatili chindu kiki chabwina?
26 Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
Ndava muni mundu yeyoha yula ngati ikola soni kwa nene na mawuliwu gangu, Mwana wa Mundu, yati ikola soni kwa mundu mwenuyo peibwelayi muukulu waki na wa Dadi waki na mitumu va msopi wa kunani kwa Chapanga.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
Chakaka nikuvajovela, vavi vandu vangi penapa yati vifwa lepi changaulola Unkosi wa Chapanga.”
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Magono nane kuhuma Yesu peavajovili malovi genago, ndi Yesu akavatola Petili na Yohani na Yakobo kuhamba nawu kuchitumbi kumuyupa kwa Chapanga.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
Peavili mukuyupa Chapanga, ulolekanu wa pamihu paki pang'anamwiki na nyula zaki zikavya zamsopi na kung'asima neju.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
Bahapo vandu vavili vawonikini kulongela nayu, vandu vene vavi Musa na Eliya,
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
vahumili muukulu, ndi valongela nayu ndava ya lifwa laki, na kukita lihengu lelimalikisila ku Yelusalemu.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
Petili na vayaki vavi mulugono tipi tipi, nambu pavayimwiki vauwene ukulu wa Yesu, vavawene na vandu veayimili nawu vala.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
Pavamlekili, Petili akamjovela Yesu, “Bambu, nilola chabwina tete kutama bahapa! Hinu tijengi tundanda tudatu, chimonga chaku na chingi cha Musa na chingi cha Eliya.” Chakaka mwene nakumanya chavamjovili.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
Petili peajovayi ago, bahapo lihundi likahumila na kuvahulukila ndi lihundi palavahulukili vene vavi na wogohi neju.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
Lwami lukayuwanika mulihundi mula. “Mwenuyu ndi Mwana vangu mwenimuhagwili, mumyuwanila.”
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
Lwami lula Palwayuwanika, Yesu awonakini avi mwene. Vawuliwa vaki vakavya nuu mu mambu genago na lukumbi lwenulo kawaka mundu mwavamjovili. Gevagaweni.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
Chilau yaki Yesu pamonga na vawuliwa vadatu vala vahelelayi kuhuma kuchitumbi kula, vakakonganeka na msambi wa vandu.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
Penapo mundu mmonga akamkemela na kujova, “Muwula! Chondi mhengela lipyana mwana vangu, muni avili ngayuyu mwene!
39 A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
Yuwanila mzuka ukumzangila, na bahapo liywanga, kuni litovesa ligoji na lihuluhulu lihuma mumlomo, na likumung'aisa palukumbi lutali changamleka.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Navayupili vawuliwa vaku vauvinga mzuka wula, nambu nakuhotola.”
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Yesu akayangula, akajova, “Nyenye chiveleku changasadika, na chechiyagili, yati nitama na nyenye na kuvasindimalila mbaka ndali?” Ndi akamjovela mkolo mwana yula, “Mleta mwana waku apa.”
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
Mwana yula peambwelili Yesu, mzuka ukamgwisa pahi na kumsopa ligoji. Nambu Yesu akauhakalila mzuka wula na kumlamisa mwana yula, akampela dadi waki.
43 I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
Vandu voha vakakangasa makakala gakulu ga Chapanga. Vandu pavavi vakona vikangasa ndava ya mambu geagahengili, Yesu akavajovela vawuliwa vaki,
44 Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Muyuwanila bwina malovi aga, Mwana wa Mundu ihamba kusopiwa mumawoko ga vandu.”
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
Nambu vawuliwa vaki vavi nakugamanya malovi gaavajovili muni malovi gala gafiyiki kwavi ndava vakotoka kugamanya. Na vene vavi na wogohi kumkota mana ya malovi ago.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
Vawuliwa va Yesu vakatumbula kukotana veve kwa veve, yani mkulu kuliku voha.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
Yesu amanyili maholo ga mumitima yavi, ndi akamtola mwana mng'enya, akamuvika papipi yaki,
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
na akavajovela, “Mundu mweakumpokela mwana mdebe uyu kwa liina langu, mwenuyo akunipokela nene, na mundu yeyoha yula mweakunipokela nene, akumpokela mweanitumili. Muni mundu mweavi mdebe pagati yinu, ndi mkulu.”
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
Yohani akamjovela Yesu, “Bambu, tikamuweni mundu ivinga mizuka kwa liina laku na tete talingili kumbesa ndava mwene alongosini lepi na tete.”
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
Yesu akavajovela, “Mkotoka kulinga kumbesa, ndava yeyoha mwangatovana na nyenye avi upandi winu.”
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
Lukumbi lwa Yesu palwahegalili lwa kutoliwa kuhamba kunani kwa Chapanga, ndi Yesu akagana neju kuhamba ku Yelusalemu.
52 I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
Na, avatumili vajumbi vamulongolela, vakayingila muchijiji chimonga cha Vasamaliya ndava ya kumtendelekeha bwina kila chindu.
53 Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
Nambu vakolo njinji va penapo nakugana kumpokela Yesu ndava vamanyili ngati Yesu aganili kuhamba ku Yelusalemu.
54 A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
Lukumbi vawuliwa vaki vakina Yohani na Yakobo pavaloli genago, vakajova, “Bambu ugana tilagizayi motu kuhuma kunani kwa Chapanga luvatinyisayi?”
55 Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
Nambu Yesu akavang'anamukila, akavahakalila.
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
Kangi Yesu na vawuliwa vaki vakahamba kuchijiji chingi.
57 Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
Pavagendayi munjila, mundu mmonga akamjovela Yesu, “Yati nikulanda kokoha kula kwewihamba.”
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Yesu akamjovela, “Mahogo gana mbugu za kugona na videge vina chisakanilu nambu mwana wa Mundu avi lepi na pandu pakupumulila.”
59 I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
Yesu akamjovela mundu yungi, “Nilandayi.” Nambu mundu yula akamyangula, “Bambu, nileka hoti nihamba nikamuzika dadi wangu.”
60 I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Nambu Yesu akamyangula, “Valeka vevafwili vavazikayi vevafwili vavi, nambu veve uhamba ukakokosa Unkosi wa Chapanga.”
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
Na mundu yungi akamjovela, “Bambu yati nikukulanda, nambu nikuyupa nikavalaga hoti vandu va kunyumba yangu.”
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
Nambu Yesu akamyangula, “Mundu yeyoha mweikamula ligela kutumbula kulima kuni ilolokesa mumbele, mwenuyo nakuganikiwa muunkosi wa Chapanga.”
