Lukáš 9
1 I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Yesussaykka tammanne nam77u hawarista issife xeeygidi dayiddanthata kessana malane harggefe pathana mala istas wolqanne Godatethi immides:
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
qassekka Xoossa kawotetha yootanasinne harggizayta pathanas ista kiittidees.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
istaskka “oge bishe guufe woykko, qaraxite woykko, quma woykko miishshe woykko nam77u mayo aykkokka oykki baannas koshshenna.” gides.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
intekka he katamayppe kezana gakanas koyro gelida oona keeththanka gidin heen gam7ite.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
katama asay intena mokki ekkonta ixxikko he katamayppe kezidi intena mokkontaytas markka gidana mala inte tohon diza gudula pittidi kezite gides.
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
istikka Goday gida mala kezidi miishrachcho qaala yootishene hargganchata pathishe dere wurson guttappe gutta yuuyiida.
7 Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
he wode issi issi asati Yanisay hayqqoppe denddides, baggati Elasay kezidi beettides, qasse bagati beni nabetappe issay hayqqoppe dendidees giidi haasa7etiza gish Yuda biitta haariza Herdoossay hessa siyidi hanza miishshan ba wozinan metotettides.
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
9 I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
Herdoossaykka tani iza qoodhe qanxida xamaqiza Yanisay hayqqides, histin iza gish hayssa mala haasa7etishn ta siyizays izi oonee? giidi iza ba ayfera beyana koydees.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
hawarettikka simmidi isti oothidaysa wursi Yesussassi yoottida. izikka ista xalla benara ekkidi Beettesaydda geetettiza poqqethan diza katama bides.
11 Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
gido attin daro asay hessa eridi ista kaallides. izikka ista mokki ekkidi Xoossa kawotetha gish yoottides. qassekka harggefe pathanas bessizayta pathides.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
gadey lem7ishin tamman nam77u hawareti izakko shiiqqidi “nuni dizay baazo biittan gidida gish asay biiddi bees aqana sonne miza miish koyana mala asa moyiza” gida.
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
gido attin izi istas zaaridi “mizaz inte istas immite” gides. istikka nuus ichachu ukeethafenne nam77u moleppe haray ba. ha asas gidiza kath koshikko shamanas besses gida.
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
Yesussaykka bena kaallizayta “asa ichachu tamu ichachu tamu histi shaakki shaakki utisite” gides. heenkka ichachu shi gidana attumma asay dees.
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
Yesussa kaallizaytika Yesussay azazida mala asa wursi utisida.
16 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Yesussaykka ichachu ukeeththanne nam77u molista oykidi pude salo xeellidi Xoossa galatides. izikka ukeetha menithidi asa gathana mala bena kaallizaytas immides.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
asay wurikka miidi kaallides. Yesussa kaallizaytika asappe atidda tammanne nam77u masobe kumeth maaddafe denthida.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
issi gallas Yesussay berkka woossishin iza kaallizayti izara deetes. izikka ista “asay tana oona gizee?” giidi oychchides.
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
istikka izas “issi issi asay xamaqqiza Yanisa bagayti Elasa harati qasse beni nabetappe issay hayqoppe denddidees geetes” gida.
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
izikka ista “intech tana oona geetii?” giidi oychchides. Phexirosaykka “neni Xoossafe kiittetida kirstoosa” giidi zaaridees.
21 A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
Yesussaykka ista hayssa oonaskka yootoppite giidi minnithi yoottidi
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
qassekka asa nay daro waayye ekkanas besses, dere cimatan qeese halaqqataninne Muse woga xaafizaytan ixistanane ista kushen hayqqanasinne hezantho gallassan hayqqpope dendana gides.
23 I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
qassekka wursosi “ba shemppo ashshana giza asi wuri dhaysana, shin ba shempota gish giidi dhaysiza asi ashshana. hessa gish tana kaalana koyiza asi diikko bena kaddo, wurso gallas ba masqqale tookkidi tana kaalo” gides.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
asi alame mule wodhisidi ba shemppo dhaysiko aaza go7ay dizee?
26 Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
oonikka tananinne ta qaalan yeelatikko asa nay ba bonchora, aawa bonchoranne geeshsha kiitanchata bonchora yiza wode tani izan yeelatana.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
ta intes tumu gays hayssan eqqida asappe hayqqanappe sinthan Xoossa kawotethi beyana bagga asati deetes.
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Yesussay hessa gida osppun gallassa malappe guye woossanas zuma bolla kezides. bishe benara Phexirosa, Yanisanne Yaqobe ekki bides.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
izi woosishin iza ayfesoy lametides. iza medhaykka wolqantha mala xoliqidi booxxidees.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
nam77u asati Museynne Elasay izara haasa7ettida.
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
istikka bonchora qonccidi Yerusalemeni polistana diza Yesussa hayqqo gish haasa7ettida.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
Phexirosane izara dizayta deexo dhiskkoy oykkides. istikka dhiskofe beeggidi Yesussa bonchonne nam77u asi izara eqqidayta beydda.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
he nam77u asati Yesussappe shaakketi bishin Phexirosay Yesussa “Godo issi daasse nees, issi daasse Muses issi daasse Elasas oothidi haan dizaakko nuus lo7oshin” gides. gido attin Phexirosay ba gizaysa eronta gides.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
izi hessa haasa7ishin shaaray yiidi ista genthides. shaara giddo gelidi babida.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
shaara giddofekka “tani doorida nay hayssa iza siyite” giza qaalay setettides.
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
qaalay setettida wode Yesussay xalla beettides. Yesussa kaallizayttikka hanidda miishsha wursi ba wozinan oykkida attin oonaaskka yoottibeyitena.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
wontetha gallas isti zuma bolla wodhin daro asay yiidi Yesussara gaagidees.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
he wode asa giddofe issi uray qaala dhoqqu histidi “tamaarisizayso taas issi nay xalla diza gish iza ne xeellana mala ta nena woosays.
39 A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
iza iita ayaanaay oykishin haasa7ay bayndda wasses, qakketishe duunara goppontto kesses, qoho gathidappe guye daro waayisdi agges.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
nena kaallizayti nazappe kessana mala ista ta woosadisi, gido attin kessana dandda7ibeyitenna” gides.
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Yesussaykka istas zaaridi “amanontta ha wode wobe asato tani intenara aydde gakkanaas daanee? intenakka aydde gakanas dandda7anee? naaza ane ha eha!” gides.
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
naazi yishin iita ayaanaay iza boollafe yegin qakkettides. Yesussaykka iita ayaanan seeridi naaza pathidi naaza aawas immides.
43 I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
asaykka wuri Xoossa gitatethan malaletides. izi oothidaysan asay wuri malaletishn Yesussay bena kaallizayta
44 Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“asa nay asa kushen aadhdhidi imistana, intekka ha yoza baloppitte” gides.
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
gido attin izi gizaysi istas gelibeyna. ays giiko isti akekkontta mala yozi istafe geemettides, zaaridikka oychchonta mala babida.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
iza kaallizayti ooni oonappe aadhizakkone ba garsan palametida.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
Yesussaykka ista wozina qofa eridi guutha na ekki yiidi ba matan esidi
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
“ha guutha na ta sunthan ekkizaddey oonikka diikko tana ekkees, tana ekkizaddeyka tana kiitiddaysa ekkees. inte wursofe guutha uray izi wursofe aadhdhes” gides.
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
Yanisaykka “Godo issi uray ne sunthan dayiddanth kesishin beydos. gido attin izi nunara kaalonta gish digganas koydos” gides.
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
“intena ixonta asi wuri inte baga gidida gish diggopite” gides.
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
Yesussay salo biza wodey matida gish Yerusaleme baanas denddidees.
52 I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
izikka sinthethidi ase kiittides. istikka koshiza miish giigissanappe kasetidi Samarya biittan diza issi guta bida.
53 Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
gido attin derey izi Yerusaleme bizayssa erida gish mokki ekkibeyitenna.
54 A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
iza kaallizaytappe Yaqobeyne Yanisay hanzaysa beyidi “Godo Elasay oothoysatho tamay saloppe wodhidi ista dhayso” giidi azazana mala koyay? gida.
55 Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
gido attin Yesussay istakko yuuyiidi “intes ay mala ayaanaay dizakkon erekketii? asa nay yiday asa shemppo ashshanas attin dhaysanas gideenna” giidi ista seerides.
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
isti wurikka hara guta bida.
57 Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
istikka birshin issi asi istakko shiiqidi “tani neni biza wursoso nena ta kaalana” gides.
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Yesussaykka “worikenatas aqqizza olay, kafotas qasse aqqizza kafo keethi dees gido attin asa nas ba hu7e ayssiza soykka baawa” gides.
59 I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
Yesussaykka hinkoysa “tana kaala” gides. he uraykka “Godo ta kasista baada ta aawa moogoo?” gides.
60 I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Yesussaykka “aggagga hayqidayti hayqidayta moogetto, neni gidikko baada Xoossa kawotethaa asas yoota” gides.
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
qassekka hara uray “Godo ta nena kaalana shin koyro so baada ta keeththa asa saro gaada yoo?” gides.
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
gido attin Yesussay “boora kaso oykkidi goyishe guye zaari xellizaddey oonikka Xoossa kawotethas beesena” gides.
