< Lukáš 9 >

1 I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
He called the twelve together and gave them power and authority over all demons, and to cure diseases.
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
He sent them out to proclaim God’s Kingdom and to heal the sick.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
He said to them, “Take nothing for your journey—no staffs, nor wallet, nor bread, nor money. Don’t have two tunics each.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Into whatever house you enter, stay there, and depart from there.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
As many as don’t receive you, when you depart from that city, shake off even the dust from your feet for a testimony against them.”
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
They departed and went throughout the villages, proclaiming the Good News and healing everywhere.
7 Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Now Herod the tetrarch heard of all that was done by him; and he was very perplexed, because it was said by some that Yochanan had risen from the dead,
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
and by some that Elijah had appeared, and by others that one of the old prophets had risen again.
9 I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
Herod said, “I beheaded Yochanan, but who is this about whom I hear such things?” He sought to see him.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
The emissaries, when they had returned, told him what things they had done. He took them and withdrew apart to a desert region of a city called Bethsaida.
11 Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
But the multitudes, perceiving it, followed him. He welcomed them, spoke to them of God’s Kingdom, and he cured those who needed healing.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
The day began to wear away; and the twelve came and said to him, “Send the multitude away, that they may go into the surrounding villages and farms and lodge and get food, for we are here in a deserted place.”
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
But he said to them, “You give them something to eat.” They said, “We have no more than five loaves and two fish, unless we should go and buy food for all these people.”
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
For they were about five thousand men. He said to his disciples, “Make them sit down in groups of about fifty each.”
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
They did so, and made them all sit down.
16 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
He took the five loaves and the two fish, and looking up to the sky, he blessed them, broke them, and gave them to the disciples to set before the multitude.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
They ate and were all filled. They gathered up twelve baskets of broken pieces that were left over.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
As he was praying alone, the disciples were near him, and he asked them, “Who do the multitudes say that I am?”
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
They answered, “‘Yochanan the Immerser,’ but others say, ‘Elijah,’ and others, that one of the old prophets has risen again.”
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
He said to them, “But who do you say that I am?” Peter answered, “The Messiah of God.”
21 A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
But he warned them and commanded them to tell this to no one,
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
saying, “The Son of Man must suffer many things, and be rejected by the elders, chief priests, and scribes, and be killed, and the third day be raised up.”
23 I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
He said to all, “If anyone desires to come after me, let him deny himself, take up his cross, and follow me.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
For whoever desires to save his life will lose it, but whoever will lose his life for my sake will save it.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
For what does it profit a man if he gains the whole world, and loses or forfeits his own self?
26 Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
For whoever will be ashamed of me and of my words, of him will the Son of Man be ashamed when he comes in his glory, and the glory of the Father, and of the holy angels.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
But I tell you the truth: There are some of those who stand here who will in no way taste of death until they see God’s Kingdom.”
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
About eight days after these sayings, he took with him Peter, Yochanan, and Jacob, and went up onto the mountain to pray.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
As he was praying, the appearance of his face was altered, and his clothing became white and dazzling.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
Behold, two men were talking with him, who were Moses and Elijah,
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
who appeared in glory and spoke of his departure, which he was about to accomplish at Jerusalem.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
Now Peter and those who were with him were heavy with sleep, but when they were fully awake, they saw his glory, and the two men who stood with him.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
As they were parting from him, Peter said to Yeshua, “Master, it is good for us to be here. Let’s make three tents: one for you, one for Moses, and one for Elijah,” not knowing what he said.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
While he said these things, a cloud came and overshadowed them, and they were afraid as they entered into the cloud.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
A voice came out of the cloud, saying, “This is my beloved Son. Listen to him!”
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
When the voice came, Yeshua was found alone. They were silent, and told no one in those days any of the things which they had seen.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
On the next day, when they had come down from the mountain, a great multitude met him.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
Behold, a man from the crowd called out, saying, “Rabbi, I beg you to look at my son, for he is my only born child.
39 A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
Behold, a spirit takes him, he suddenly cries out, and it convulses him so that he foams; and it hardly departs from him, bruising him severely.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
I begged your disciples to cast it out, and they couldn’t.”
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Yeshua answered, “Faithless and perverse generation, how long shall I be with you and bear with you? Bring your son here.”
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
While he was still coming, the demon threw him down and convulsed him violently. But Yeshua rebuked the unclean spirit, healed the boy, and gave him back to his father.
43 I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
They were all astonished at the majesty of God. But while all were marveling at all the things which Yeshua did, he said to his disciples,
44 Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Let these words sink into your ears, for the Son of Man will be delivered up into the hands of men.”
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
But they didn’t understand this saying. It was concealed from them, that they should not perceive it, and they were afraid to ask him about this saying.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
An argument arose among them about which of them was the greatest.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
Yeshua, perceiving the reasoning of their hearts, took a little child, and set him by his side,
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
and said to them, “Whoever receives this little child in my name receives me. Whoever receives me receives him who sent me. For whoever is least among you all, this one will be great.”
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
Yochanan answered, “Master, we saw someone casting out demons in your name, and we forbade him, because he doesn’t follow with us.”
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
Yeshua said to him, “Don’t forbid him, for he who is not against us is for us.”
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
It came to pass, when the days were near that he should be taken up, he intently set his face to go to Jerusalem
52 I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
and sent messengers before his face. They went and entered into a village of the Samaritans, so as to prepare for him.
53 Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
They didn’t receive him, because he was traveling with his face set toward Jerusalem.
54 A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
When his disciples, Jacob and Yochanan, saw this, they said, “Lord, do you want us to command fire to come down from the sky and destroy them, just as Elijah did?”
55 Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
But he turned and rebuked them, “You don’t know of what kind of spirit you are.
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
For the Son of Man didn’t come to destroy men’s lives, but to save them.” They went to another village.
57 Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
As they went on the way, a certain man said to him, “I want to follow you wherever you go, Lord.”
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Yeshua said to him, “The foxes have holes and the birds of the sky have nests, but the Son of Man has no place to lay his head.”
59 I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
He said to another, “Follow me!” But he said, “Lord, allow me first to go and bury my father.”
60 I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
But Yeshua said to him, “Leave the dead to bury their own dead, but you go and announce God’s Kingdom.”
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
Another also said, “I want to follow you, Lord, but first allow me to say good-bye to those who are at my house.”
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
But Yeshua said to him, “No one, having put his hand to the plow and looking back, is fit for God’s Kingdom.”

< Lukáš 9 >