Lukáš 9
1 I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
THEN calling his twelve disciples, he gave them power and authority over all devils, and to cure diseases.
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
And he sent them to preach the kingdom of God, and to heal the sick.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
And he said to them, Take nothing for the journey, neither staffs, nor satchel, nor bread, nor money, nor have two coats each.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
And into whatsoever house ye enter, there abide, and thence go out.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
And whosoever shall not receive you, when ye go out of that city, shake off the dust from your feet, for a testimony against them.
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
And they went forth, and passed through the villages, preaching the gospel, and performing cures everywhere.
7 Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Then Herod the tetrarch heard of all things that were done by him; and he was in much distraction of mind, because it was said by some, that John was risen from the dead:
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
and of some that Elias had appeared; and of others, that one of the ancient prophets was risen again.
9 I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
And Herod said, John I beheaded; but who is this, of whom I hear such things? And he sought to see him.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
And when the apostles returned, they told him what they had done. And taking them, he withdrew privately into a desert place belonging to the city called Bethsaida.
11 Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
But when the multitudes knew it, they followed him and receiving them, he spake to them concerning the kingdom of God, and healed those who had need of a cure.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Now the day began to decline: and the twelve coming to him, said, Dismiss the multitude, that going away into the villages and farms round about, they may lodge and find provision; for here we are in a desert place.
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
Then he said unto them, Give ye them to eat. And they said, We have no more than five loaves, and two fishes; unless we go somewhere and buy provisions for all this multitude:
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
for there were about five thousand men. Then said he to his disciples, Make them sit down by fifties each in companies.
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
And they did so: and they made them all sit down.
16 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
And taking the five loaves, and the two fishes, looking up to heaven, he blessed them, and brake, and gave to the disciples to set before the multitude.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
And they did all eat, and were filled; and there were taken up of the fragments which were more than enough for them, twelve baskets.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
And it came to pass, as he had been praying in retirement, his disciples were with him, and he asked them, Who do the multitudes say that I am?
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
And they answering said, John the Baptist; but some Elias; and others, that one of the old prophets is risen again.
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
And he said to them, But who do ye say that I am? Then Peter answering said, The Messiah of God.
21 A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
And strictly charging them, he commanded, that they should tell no man this:
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
saying, The Son of man must suffer many things, and be rejected by the elders, and chief priests, and scribes, and be put to death, and on the third day rise again.
23 I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
And he said unto them, If any man will come after me, let him deny himself, and take up his cross daily, and follow me.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
For whosoever would preserve his life shall lose it; but whosoever would lose his life for my sake, shall preserve it.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
For what advantage hath a man in gaining all the would, if he destroy himself, or be punished with the loss of life?
26 Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
For whosoever shall be ashamed of me and of my words, of him shall the Son of man be ashamed, when he cometh in his own glory, and his father’s, and of the holy angels.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
And I tell you of a certainty, there are some of those who stand here, who shall not taste death, till they see the kingdom of God.
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
And it was about eight days after these discourses, that taking Peter, and John, and James, he went up into a mountain to pray.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
And it came to pass, as he was at prayer, that the appearance of his countenance was altered, and his raiment white and refulgent.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
And, lo! two men conversed with him, who were Moses and Elias:
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
who appeared in glory, and mentioned his departure, which he was ready to accomplish at Jerusalem.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
But Peter and they who were with him were weighed down with sleep: but when they awoke, they beheld his glory, and the two men who were standing with them.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
And it came to pass, as they were departing from him, Peter said unto Jesus, it is well that we are here, and we will make three tents, one for thee, and one for Moses, and one for Elias; not knowing what he said.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
And as he was thus speaking, a cloud came and overshadowed them: and they were afraid as they were entering into the cloud.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
And a voice came out of the cloud, saying, This is my beloved Son; hear him.
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
And when the voice ceased, Jesus was found alone. And they held their peace, and told no man in those days a word of the things which they had seen.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
And it came to pass, on the next day, when they came down from the mountain, a great multitude met him.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
And, behold, a man from among the multitude cried out aloud, saying, Master, I pray thee, look upon my son; for he is my only begotten.
39 A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
And, behold! a spirit taketh him, and suddenly he crieth out, and convulseth him, with foaming; and bruising him, with difficulty retires from him.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
And I besought thy disciples that they would cast him out, and they could not.
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Then Jesus answering, said, O faithless and perverse generation! how long shall I be with you, how long shall I bear with you? bring hither thy son.
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
And while he was yet approaching the devil threw him down, and violently convulsed him. Then Jesus rebuked the unclean spirit, and cured the child; and restored him to his father.
43 I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
And they were all struck with amazement at the mighty power of God. And while they were all wondering at the things which Jesus did, he said to his disciples,
44 Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
Keep ye these sayings in your ears; for the Son of man shall be betrayed into the hands of men.
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
And they understood not that declaration, and it was hid from them, that they should not comprehend its meaning: and they were afraid to ask him concerning that saying.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
Then a dispute sprang up among them, which of them should be the greatest.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
But Jesus knowing the reasoning of their hearts, took a little boy, and set him by his side,
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
and said unto them, Whosoever shall receive this little child in my name, receiveth me; and whosoever receiveth me, receiveth Him that sent me: for he who is the least among you all, he shall be great.
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
Then John addressing him said, Master, we saw one casting out devils in thy name, and we forbad him, because he followed not with us.
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
And Jesus said to him, Forbid him not; for he that is not against us, is for us.
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
And it came to pass, as the days hastened to their period when he should be received up to glory, that he resolutely set his face to go to Jerusalem;
52 I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
and sent messengers before his face; and they advancing entered into a Samaritan village, to make preparation for him.
53 Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
And they would not admit him, because his face was directed to Jerusalem.
54 A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
And when the disciples James and John saw it, they said, Lord, wilt thou that we command fire to come down from heaven and destroy them, just as Elias did?
55 Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
And turning to them, he reproved them, and said, Ye know not what spirit ye are of:
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
for the Son of man came not to destroy men’s lives, but to preserve them. And he proceeded to another village.
57 Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
And it came to pass, as they were walking on the road, a certain person said to him, Lord, I will follow thee whithersoever thou goest.
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
And Jesus Said to him, The foxes have holts, and the birds of the air, nests, but the Son of man hath not where to lay his head.
59 I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
And he said to another, Follow me. And he said, Lord, permit me first to return home, and put my father in his grave.
60 I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
And Jesus said unto him, Leave the dead to bury their own dead, but go thou, preach the kingdom of God.
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
Then said another, I will follow thee, Lord, but give me leave first to bid adieu to those at my house.
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
But Jesus said unto him, No man laying his hand on the plough, and looking to the things left behind, is fit for the kingdom of God.
