Lukáš 9
1 I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Then He called the Twelve together and gave them power and authority over all the demons, and to cure diseases;
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
and He sent them to proclaim the Kingdom of God and to heal the sick.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
And He said to them: “Take nothing for the journey—neither staffs nor knapsack nor bread nor money, neither have two tunics apiece.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Whatever house you enter, stay there, and depart from there.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
But as many as do not receive you, when you depart from that town, shake off even the dust from your feet as a testimony against them.”
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
So they set out and went around, village by village, evangelizing and healing everywhere.
7 Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Now Herod the tetrarch heard of all the things being done by Him; and he was perplexed, because it was said by some that John had risen from the dead,
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
and by some that Elijah had appeared, and by others that one of the ancient prophets had arisen.
9 I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
But Herod said, “John I beheaded; so who is this about whom I hear such things?” And he started trying to see Him.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
When the Apostles returned they reported to Him all that they had done. Then He took them and withdrew privately to a deserted place belonging to a town called Bethsaida.
11 Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
But the crowds, being aware, followed Him. So He received them and started speaking to them about the Kingdom of God, and He cured those who needed healing.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Now when the day began to decline, the Twelve approached and said to Him, “Dismiss the crowd, so that they may go to the surrounding villages and their farms, lodge and find food; because we are in a deserted place here.”
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
But He said to them, “You feed them!” So they said, “We have no more than five loaves and two fish—unless we go and buy food for all this crowd”
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
(there were about five thousand men). But He said to His disciples, “Make them recline in groups of fifty!”
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
They did so, making them all recline.
16 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Then He took the five loaves and the two fish, and looking up to heaven He blessed and broke them, and gave them to the disciples to set before the multitude.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
So they all ate and were filled, and twelve baskets of the pieces they left were taken up.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Now it happened, as He was alone praying, that the disciples joined Him, and He questioned them, saying, “Who do the crowds say I am?”
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
In answer they said, “John the Baptizer, but others say ‘Elijah,’ while others that one of the ancient prophets has arisen.”
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Then He said to them, “But you, who do you say that I am?” In answer Peter said, “The Christ of God!”
21 A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
But He strictly warned and commanded them to tell this to no one,
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
saying, “The Son of the Man must suffer many things, and be rejected by the elders and chief priests and scribes, and be killed, and the third day be raised up.”
23 I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Then He said to everyone: “If anyone desires to come after me, let him deny himself and take up his cross, and follow me.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
Because whoever desires to ‘save’ his life will waste it, but whoever ‘wastes’ his life for my sake, he will save it.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
Further, what is a man profited if he gains the whole world, yet wastes or forfeits his very self?
26 Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
Yes, whoever is ashamed of me and of my words, the Son of the Man will be ashamed of Him, whenever He comes in the glory—His, and the Father's, and of the holy angels.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
However, I tell you truly: there are some standing here who will certainly not taste death until they see the Kingdom of God!”
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Now about eight days after these words, it happened that He took along Peter and John and James and went up on the mountain to pray.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
And as He prayed, the appearance of His face became different, and His clothing dazzling white.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
And then, two men started talking with Him, who were Moses and Elijah;
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
they appeared in glory and were explaining His ‘departure’, that He was about to bring to fruition in Jerusalem.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
Now Peter and those with him were heavy with sleep; but becoming fully awake, they saw His glory, and the two men who stood with Him.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
Then it happened: as they were parting from Him, Peter said to Jesus: “Master, it is good for us to be here” and “Should we make three shelters: one for you, and one for Moses, and one for Elijah?”—not knowing what he was saying.
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
But as he was saying this a cloud came and overshadowed them; and they became afraid as they entered the cloud.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
And a Voice came out of the cloud, saying: “This is my beloved Son. Listen to Him!”
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
When the Voice had ceased, Jesus was found alone. (They kept quiet and told no one in those days any of the things they had seen.)
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
Now it happened on the next day, when they came down from the mountain, that a large crowd met Him.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
And then, a man from the crowd called out, saying: “Teacher, I beg you, look upon my son, for he is my only begotten.
39 A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
And oh, a spirit seizes him and he suddenly screams, and it convulses him with foaming, and it hardly departs from him, destroying him!
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
And I begged your disciples to cast it out, but they could not.”
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Then in answer Jesus said: “O unbelieving and perverse generation, how long shall I be with you and put up with you (pl)? Bring your (sg) son here!”
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
But while he was still coming the demon threw him down and convulsed him. Then Jesus rebuked the unclean spirit, healed the child, and gave him back to his father.
43 I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
Everyone was amazed at the majesty of God. But while all were marveling at all the things which Jesus did, He said to His disciples,
44 Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Let these words sink into your ears, because the Son of the Man is about to be betrayed into the hands of men.”
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
But they did not understand this saying; indeed it was concealed from them, in order that they should not perceive it; and they were afraid to ask Him about it.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
Then an argument started among them as to which of them would be the greatest.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
So Jesus, perceiving the reasoning of their heart, took a little child and had him stand beside Him,
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
and said to them: “Whoever receives this little child in my name receives me; and whoever receives me receives Him who sent me. Further, he who is least among all of you, he will be great.”
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
Then John reacted by saying, “Master, we saw someone casting out demons in your name, and we forbade him because he does not follow with us.”
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
So Jesus said to him, “Do not forbid, because he who is not against us is for us.”
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
Now it happened, as the days for His Ascension approached, that He set His face to go to Jerusalem,
52 I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
and He sent messengers ahead of Him. And as they went, they entered a village of the Samaritans, so as to prepare for Him.
53 Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
But they did not receive Him, because He was heading for Jerusalem.
54 A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
Well, when His disciples, James and John, saw this, they said, “Lord, do you want us to call fire down from heaven and consume them, just like Elijah did?”
55 Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
But He turned and rebuked them saying: “You do not know of what sort of spirit you are.
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
Further, the Son of the Man did not come to destroy men's lives, but to save.” And they went to another village.
57 Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
Now as they journeyed on the road, it happened that someone said to Him, “Lord, I will follow you wherever you go.”
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
So Jesus said to him, “The foxes have dens and the birds of the air have nests, but the Son of the Man has no place to lay His head.”
59 I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
Then He said to another, “Follow me!” But he said, “Lord, permit me first to go and bury my father.”
60 I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Jesus said to him, “Let the dead bury their own dead, but you go and proclaim the Kingdom of God.”
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
And another also said, “I will follow you, Lord, but first allow me to bid farewell to those who are at my house.”
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
But Jesus said to him, “No one who puts his hand to ‘the plow’ and looks back is suitable for the Kingdom of God.”
