Lukáš 9
1 I svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali.
Kane Yesu oseluongo ji apar gariyogo kaachiel, nomiyogi nyalo kod teko mar golo jochiende duto kendo chango tuoche,
2 I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné.
kendo noorogi oko mondo giyal pinyruoth Nyasaye kendo chango joma tuo.
3 A řekl jim: Nic nebeřte na tu cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte.
Nowachonegi niya, “Kik utingʼ gimoro ka udhi e wuoth obed luth kata ofuku kata chiemo, kata pesa, kata law machielo miloko.
4 A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte.
Ubed e ot moro amora mudonje, nyaka ua e dalano.
5 A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh svých vyrazte na svědectví proti nim.
Ka ji ok orwakou, to utengʼ buch tiendeu sa ma uwuok e dalagi mondo obednegi ranyisi ni bura oseloyogi.”
6 I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy.
Kamano ne giwuok ma gidhiyo e gwengʼ ka gwengʼ, ka giyalo Injili kendo gichango ji kuonde duto.
7 Uslyšel pak Heródes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, proto že bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých,
Koro Ruoth Herode nowinjo gik moko duto matimore, to noparore, nikech ji moko ne wacho ni Johana osechier oa kuom joma otho.
8 A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal.
Jomoko to ni Elija osefwenyore, to joma moko bende ni achiel kuom jonabi machon osebedo mangima kendo.
9 I řekl Heródes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti.
To Herode nowacho niya, “Johana ne asengʼado wiye, koro ma, to en ngʼa ma awinjo gik ma kamagi kuome?” Kendo notemo mondo onene.
10 Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida.
Ka joote noduogo neginyiso Yesu gima negisetimo. Eka nokawogi modhi kodgi ka gin kendgi giwegi e dala miluongo ni Bethsaida,
11 Zvěděvše pak zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval.
to oganda nowinjo mano kendo ne giluwe. Norwakogi kendo nowuoyo kodgi kuom loch mar pinyruoth Nyasaye, kendo nochango jogo mane dwaro chang.
12 Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte, řekli jemu: Propusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém.
Kar seche moko mag odhiambo Jopuonjre apar gariyo nobiro ire kendo negiwachone niya, “We ogandani owuogi mondo gidhi e mier machiegni kod gwenge mondo giyud chiemo kod kuonde nindo, nikech wan e thim.”
13 I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů?
Yesu nodwoko niya, “Migiuru gimoro gicham un uwegi.” Negidwoko niya, “Wan mana gi makati abich gi rech ariyo kende, makmana ka wanyalo dhi mondo wangʼiew chiemo ne ogandani duto.”
14 Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým. Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti.
Ne nitie ji machwo kanyo ma dirom alufu abich. To nowachone jopuonjrene niya, “Nyisgiuru gibed piny e migepe mag ji madirom piero abich, moro ka moro.”
15 I učinili tak, a posadili se všickni.
Jopuonjre notimo kamano kendo giduto negibedo piny.
16 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, vzhlédl v nebe, a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup.
Bangʼe nokawo makati abichgo gi rech ariyogo nongʼiyo polo malo, kogoyo erokamano kendo nongʼingogi. Eka nomiyogi jopuonjre mondo opog ji.
17 I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů.
Giduto negichiemo mi giyiengʼ, kendo bangʼ chiemo jopuonjre nochoko ngʼinjo mag chiemo mane ji ochamo oweyo okepe apar gariyo mopongʼ.
18 I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové?
Chiengʼ moro kane Yesu lemo kama opondo kendo ne en gi jopuonjrene, nopenjogi niya, “Oganda wacho ni An ngʼa?”
19 A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal.
Negidwoke niya, “Jomoko wacho ni in Johana ja-Batiso, to jomoko wacho ni in Elija to jomoko bende wacho ni in achiel kuom jonabi machon ema osedwogo mobedo mangima kendo.”
20 I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího.
Nopenjogi niya, “To un to uwacho ni an ngʼa?” Petro nodwoke niya, “In Kristo ma wuod Nyasaye.”
21 A on s pohrůžkou jim přikázal, aby toho žádnému nepravili,
Yesu nosiemogi matek mondo kik ginyis, ngʼato angʼata wachni.
22 Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákonníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
Kendo nowacho niya, “Wuod Dhano nyaka yud sand mangʼeny, kendo ibiro kwede gi jodong oganda gi jodolo madongo kod jopuonj chik, bende nyaka nonege kendo chiengʼ mar adek nochiere obed mangima.”
23 I pravil všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne.
Eka nowachonegi duto niya, “Ka ngʼato dwaro luwo bangʼa, to nyaka okwedre owuon kendo otingʼ msalape ndalo duto eka oluwa.
24 Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, tenť ji zachová,
Nimar ngʼatno madwaro reso ngimane, ngimane biro lalne, to ngʼatno mowito ngimane nikech an, abiro rese.
25 Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil, aneb sám sebe zmrhal?
Ere ber ma ngʼato yudo ka piny duto obedo mare, to olalo kata owito ngimane.
26 Nebo kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otcově i svatých andělů.
Ka ngʼato wiye kuot koda kod wechena, Wuod Dhano bende wiye biro kuot kode ka obiro duogo e duongʼ mare kendo e duongʼ mar Wuoro kod mar malaike maler.
27 Ale pravímť vám jistě: Jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až uzří království Boží.
“Awachonu adier ni nitie jomoko mochungʼ buta ka ma ok nokal e tho kapok gineno pinyruoth Nyasaye.”
28 I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil.
Kar ndalo ma dirom aboro bangʼ ka Yesu nosewacho mani, nokawo Petro gi Johana kod Jakobo kaachiel kode kendo negidhiyo malo ewi got mondo gilam.
29 A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
To kane olamo, kit wangʼe nolokore, kendo lepe nolokore marieny ka ler mar mil polo.
30 A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš.
Ji ariyo, Musa gi Elija, nofwenyore e duongʼ maler, ka giwuoyo gi Yesu.
31 Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě.
Negiwuoyo kuom thone, mane koro ochiegni chopo ei Jerusalem.
32 Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a ty dva muže, ani stojí s ním.
Petro kaachiel gi jowadgi ne nindo oingo ahinya, to kane gichiewo maber, negineno duongʼne kod ji ariyo kochungo kode.
33 I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví.
Kane jogo weyo Yesu, Petro nowachone niya, “Jaduongʼ en gima ber mondo wabed ka eri. We mondo wager kiru achiel mari, achiel mar Musa to machielo mar Elija.” (Ne ok ongʼeyo gino mane owacho.)
34 A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak, když onino vcházeli do oblaku.
Kane pod owuoyo, boche polo nobiro apoya moumogi, kendo negiluor kane bor polono noumogi.
35 I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, toho poslouchejte.
Eka dwol moro noa e boche polo, kawacho niya, “Ma e Wuoda, maseyiero; winjeuru.”
36 A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničeho z těch věcí, kteréž viděli.
Kane dwol osewuoyo, negiyudo ni Yesu ni kende. Jopuonjre nokano wachni e kindgi giwegi kendo ne ok ginyiso ngʼato angʼata kuom gik mane giseneno.
37 Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý.
Kinyne, kane gibiro gilor gia e got, oganda maduongʼ noromone.
38 A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, neboť jediného toho mám.
Ngʼat moro e dier oganda noluongo matek niya, “Japuonj akwayi, range wuodani, nikech en nyathina achiel kende.
39 A aj, duch jej napadá, a on i hned křičí, a lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím.
Ndalo duto jachien make kendo ogoyo koko, bende ogoye piny moriere kogwecho, kendo dhoge wuok buoyo. Jachien-no sande kinde duto, kendo ohinye.
40 I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Ne akwayo jopuonjreni mondo oriembe oko, to ne otamogi.”
41 I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás, a snášeti budu vás? Přiveď sem syna svého.
Yesu nodwoko niya, “Yaye, tiengʼ maonge yie kendo mobamni, to nyaka karangʼo ma dabed kodu kendo chandra kodu.” Kel ane wuodi ka.
42 A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel, a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil toho mládence, a navrátil jej otci jeho.
Kata e kindeno mane wuowino ne biro, jachien nogoye piny mi nogwecho marach. To Yesu nochiko jachien marachno mi nochango wuowino, kendo nochiwe ne wuon mare.
43 I děsili se všickni nad velikomocností Božskou. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým:
Kendo giduto ne giwuoro duongʼ mar Nyasaye. Kane ji duto wuoro kuom gigo duto ma Yesu notimo, nowachone jopuonjrene niya,
44 Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské.
“Chikuru itu maber ni gino madwaro nyisou: Wuod Dhano ibiro ndhogi mi keti e lwet ji.”
45 Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A nesměli se ho otázati o tom slovu.
To ne ok giwinjo tiend wachni. Ne opandorenegi, momiyo ne ok gingʼeyo tiende, kendo negiluor mar penje mondo gingʼe tiende.
46 I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl největší.
Mbaka nowuok e kind jopuonjre ni en ngʼa kuomgi manobed maduongʼ moloyo.
47 Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podlé sebe,
Kaka Yesu nongʼeyo parogi, nokawo nyathi matin mokete ochungʼ bute.
48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.
Eka nowachonegi niya, “Ngʼato angʼata morwako nyathi matin-ni e nyinga orwaka, to ngʼama orwaka, orwako jal mane oora. Nimar ngʼat matin mogik kuomu duto en ngʼama duongʼ moloyo.”
49 I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, proto že nechodí s námi.
Johana nowachone niya, “Jaduongʼ, ne waneno ngʼato ka golo jochiende e nyingi kendo ne watemo tame, nikech ok en achiel kuomwa.”
50 I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest.
To Yesu nowacho niya, “Kik utame, nimar ngʼat ma ok mon kodu en jakoru.”
51 I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho zhůru, že on se na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma.
Kane kinde ochopo monego terego malo e polo, Yesu noramo ni nyaka ochop Jerusalem.
52 I poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu připravili.
Eka nooro joote mondo otel nyime odhi e dala jo-Samaria mondo oikne gik moko;
53 Ale nepřijali ho, proto že oblíčej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma.
to ji mane nikanyo ne ok orwake, nikech nodhi Jerusalem.
54 A viděvše to učedlníci jeho Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe, a spálil je, jako i Eliáš učinil?
Kane jopuonjrene ma Jakobo gi Johana ne oneno ma, negipenjo niya, “Ruoth, idwaro ni mondo waluong mach oa e polo obi otiekgi koso?”
55 Ale obrátiv se, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu.
To Yesu nolokore, mokwerogi.
56 Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby spasil. I odešli do jiného městečka.
Bangʼ mano, negidhi e dala machielo.
57 Stalo se pak, když šli, že řekl jemu na cestě jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš.
Kane oyudo giwuotho e yo, ngʼat moro nowachone niya, “Abiro luwi kamoro amora midhiye.”
58 I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
To Yesu nodwoke niya, “Bwe nigi buchegi kendo winy mafuyo e kor yamo nigi utegi, to Wuod Dhano onge gi kamoro amora monyalo kete wiye.”
59 I řekl jinému: Poď za mnou. Ale on řekl: Pane, dopusť mi prvé jíti a pochovati otce mého.
Nowachone ngʼat machielo niya, “Luwa.” To ngʼatno nodwoko niya, “Ruoth, yiena adhi ayik wuonwa mondi.”
60 I dí jemu Ježíš: Nech ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží.
Yesu nowachone niya, “We joma otho oik jogegi motho, to in dhiyo kendo iland wach mar pinyruoth Nyasaye.”
61 I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prvé dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domě mém.
To pod ngʼat machielo moro nowacho niya, “Abiro luwi, Ruoth, to mokwongo, yiena adogi mondo adhi goyo oriti ni joodwa.”
62 Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.
Yesu nodwoko niya, “Ngʼama osemako kwer dhok to pod ngʼiyo chien ok owinjore ni tich mar pinyruoth Nyasaye.”
