Lukáš 8
1 I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním.
And after these things Jesus travelled about the cities and the villages, and proclaimed and announced the kingdom of God. And with him were his twelve disciples,
2 I ženy některé, kteréž byl uzdravil od duchů zlých a od nemocí: Maria, kteráž slove Magdaléna, z níž bylo sedm ďáblů vyšlo,
and those women who were healed of infirmities and of unclean spirits, Mary called Magdalena, out of whom went seven demons,
3 A Johanna manželka Chuzova, úředníka Heródesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.
and Joanna the wife of Chusa, Herod's steward, and Susanna, and many others, who ministered to them of their property.
4 Když se pak scházel zástup mnohý, a z měst hrnuli se k němu, mluvil v podobenství:
And when a great multitude was assembled, and people came to him from all the cities, he said, in similitudes:
5 Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podlé cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští zzobali je.
A sower went out to sow his seed: and as he sowed, some fell by the side of the path, and was trodden upon, and a bird devoured it.
6 A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, proto že nemělo vláhy.
And other fell upon a rock, and sprung up forthwith; but, as it lacked moisture, it dried up.
7 Jiné pak padlo mezi trní, a spolu zrostlé trní udusilo je.
And other fell among thorns, and the thorns sprung up with it, and choked it.
8 A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.
And other fell on good and fair ground, and sprung up, and bore fruits, a hundred for one. Having said these things, he cried: He that hath ears to hear, let him hear.
9 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?
And his disciples asked him: what meaneth this similitude?
10 A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.
And he said to them: To you it is given, to know the mysteries of the kingdom of God; but to others, it is spoken in allegories; that, while seeing, they may not see, and while hearing, may not understand.
11 Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.
But this is the similitude: The seed is the word of God.
12 A kteréž padlo podlé cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.
And those by the side of the path, are they that hear the word, and the enemy cometh and taketh the word out of their heart, that they may not believe and live.
13 Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí přijímají slovo, ale ti kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.
And those upon the rock, are they who, when they hear, receive the word with joy: but they have no root in them, and their faith is temporary, and in time of temptation they are stumbled.
14 Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyší, ale po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.
And that which fell among thorns, are those who hear the word, but are choked by cares, and by riches, and by worldly desires, and bear no fruits.
15 Ale kteréž v zemi dobrou, ti jsou, kteříž v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají, a užitek přinášejí v trpělivosti.
And that on good ground, are those who, with a humble and good heart, hear the word, and retain it, and with patience bring forth fruits.
16 Žádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
No one lighteth a lamp, and covereth it with a vessel, or placeth it under a bed, but setteth it upon a light-stand, that all who come in, may see the light of it.
17 Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti, a na světlo vyjíti.
For there is nothing covered, that shall not be uncovered; nor concealed, that shall not be known and become manifest.
18 Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.
Take heed how ye hear: for to him that hath, shall be given; and from him that hath not, shall be taken even what he thinketh he hath.
19 Tedy přišli k němu matka a bratří jeho, ale nemohli ho dojíti pro zástup.
And his mother and his brothers came to him, and they could not speak with him, because of the multitude.
20 I pověděli mu, řkouce: Matka tvá a bratří tvoji stojí vně, chtíce tebe viděti.
And they say to him: Thy mother and thy brothers stand without, and wish to see thee.
21 A on odpověděv, řekl jim: Matka má a bratří moji jsou ti, kteříž slovo Boží slyší a plní je.
And he answered and said: My mother and my brothers, are they who hear the word of God, and do it.
22 Stalo se pak v jeden den, že on vstoupil na lodí i učedlníci jeho. I řekl jim: Přeplavme se přes jezero. I pustili se.
And on a certain day Jesus embarked and sat in a ship, he and his disciples. And he said to them; Let us pass over to the other side of the sea.
23 A když se plavili, usnul. Tedy přišel vítr bouřlivý na jezero, a lodí se naplňovala, tak že v nebezpečenství byli.
And while they were rowing, Jesus fell asleep. And there was a tempest of wind on the sea; and the ship was near to sinking.
24 I přistoupivše, zbudili ho, řkouce: Mistře, Mistře, hyneme. A on procítiv, přimluvil větru a zdutí vod. I spokojili se, a stalo se utišení.
And they came and awaked him, and said to him: Our Rabbi, our Rabbi, we are perishing! And he arose, and rebuked the winds and the agitations of the water; and they ceased, and there was a calm.
25 I řekl jim: Kdež jest víra vaše? Kteřížto bojíce se, podivili se, vespolek řkouce: I kdo jest tento, že i větrům přikazuje i vodám, a poslouchají ho?
And he said to them: Where is your faith? And they being in awe, wondered, and said one to another: Who is this, that commandeth even the winds, and the waves, and the sea; and they obey him?
26 I přeplavili se do krajiny Gadarenské, kteráž jest proti Galilei.
And they rowed on, and came to the country of the Gadarenes, which lieth over against Galilee.
27 A když vystoupil na zemi, potkal jej muž nějaký z města, kterýž měl ďábelství od mnoha časů, a rouchem se neodíval, ani v domě nebýval, ale v hrobích.
And when he went out upon the land, there, met him a man of the city, in whom had been a demon for a long time; and he wore no clothing, and did not reside in a house, but among the tombs.
28 Uzřev pak Ježíše a zkřikna, padl před ním, a hlasem velikým řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Prosím tebe, netrap mne.
And when he saw Jesus, he cried out, and fell down before him, and said, with a loud voice: What have we to do with thee? Jesus, thou Son of the exalted God. I entreat of thee, torment me not.
29 Nebo přikazoval tomu duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, tak že býval ukován řetězy, a v poutech ostříhán, ale on polámaje okovy, býval od ďábelství puzen na poušť.
For Jesus had commanded the unclean spirit, to come out of the man: for, of a long time he had been held captive by him; and he had been bound with chains, and held in fetters; but he had burst the bonds, and had been driven by the demon into the desert.
30 I otázal se ho Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Množství. Nebo bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.
And Jesus demanded of him: What is thy name? And he said to him: Legion: because many demons had entered into him.
And they besought him, not to command them to depart into the abyss. (Abyssos g12)
32 Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.
And there was a herd of many swine grazing on the mountain. And they besought him, that he would permit them to enter the swine. And he permitted them.
33 I vyšedše ďáblové z toho člověka, vešli do vepřů, i hnalo se to stádo prudce s vrchu do jezera, a ztonulo.
And the demons went out of the man, and entered the swine; and the whole herd ran to a precipice, and plunged into the sea, and were strangled.
34 A viděvše pastýři, co se stalo, utekli, a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.
And when the herdmen saw what had occurred, they fled, and told it in the cities and the villages.
35 I vyšli, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.
And the men went out to see what was done. And they came to Jesus, and found the man, out of whom the demons had gone, now clothed, and modest, and sitting at the feet of Jesus; and they were awed.
36 A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest ten vyproštěn, kterýž ďábelství měl.
And they that saw it, related to them in what manner the demoniac was cured.
37 I prosilo ho všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.
And the whole throng of the Gadarenes requested him, that he would depart from them: for great fear had seized them. And Jesus embarked in a ship, and retired from among them.
38 Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:
And the man, from whom the demons had gone out, requested that he might remain with him. But Jesus dismissed him, and said to him:
39 Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.
Return to thy home, and relate what God hath done for thee. And he went away, and proclaimed through all the city what Jesus had done for him.
40 Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.
And when Jesus returned, a great multitude received him; for all were looking for him.
41 A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.
And a man, whose name was Jairus, a chief of the synagogue, fell down at the feet of Jesus, and besought him to enter his house;
42 Nebo měl dceru jedinou, asi ve dvanácti letech, a ta umírala. A když šel, tiskli jej zástupové.
for he had an only daughter, about twelve years old, and she was near dying. And as Jesus went with him, a great multitude pressed upon him.
43 Tedy žena, kteráž nemoc svou trpěla od let dvanácti, a byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,
And a certain woman, whose blood had flowed twelve years, and who had expended all her property among physicians, and could not be cured by any one,
44 Přistoupivši po zadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.
came up behind him, and touched the border of his garment; and immediately the flow of her blood stopped.
45 I řekl Ježíš: Kdo jest, ješto se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
And Jesus said: Who touched me? And when all denied, Simon Cephas and those with him said to him: Our Rabbi, crowds press upon thee and sayest thou, Who touched me?
46 I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že moc ode mne vyšla.
And he said: Some one touched me; for I perceive, that energy hath gone out from me.
47 A viduci ta žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla jemu přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.
And the woman, when she saw that she had not escaped his notice, came trembling, and fell down and worshipped him. And in the presence of all the people, she declared for what cause she had touched him, and that she was instantly healed.
48 A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.
And Jesus said to her: Take courage, my daughter: Thy faith hath given thee life: Go in peace.
49 A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Umřela dcera tvá, nezaměstknávej Mistra.
And while he was speaking, one came from the house of the chief of the synagogue, and said to him: Thy daughter is dead; trouble not the teacher.
50 Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Neboj se, věř toliko, a zdrávať bude.
And Jesus heard it, and said to the father of the maid: Fear not; believe only, and she will live.
51 A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému, než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.
And Jesus came to the house; and he suffered none to go in with him, except Simon, and James, and John, and the father and mother of the maid.
52 Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spí.
And all were weeping and wailing over her. And Jesus said: Weep not; for she is not dead, but sleepeth
53 I posmívali se jemu, vědouce, že umřela.
And they derided him, knowing that she was dead.
54 On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zvolal, řka: Děvečko, vstaň.
And he put every one out, and took her by the hand, and called, and said: Maid, arise.
55 I navrátil se duch její, a vstala hned. I kázal jí dáti jísti.
And her spirit returned, and she instantly arose. And he directed them to give her food.
56 I divili se náramně rodičové její. A on jim kázal, aby žádnému nepravili o tom, co se bylo stalo.
And her parents were astonished: and he charged them to tell no one what had occurred.
