Lukáš 17
1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
Then He said to the disciples: “Things that cause people to fall are bound to come, but woe to him through whom they do come!
2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
It would be better for him if a millstone were hung around his neck and he were thrown into the sea, than that he should cause one of these little ones to fall.
3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
Watch out for yourselves: if your brother sins against you, rebuke him; and if he repents, forgive him.
4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
Even if he sins against you seven times in a day, and seven times in that day returns, saying, ‘I repent,’ you must forgive him.”
5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
The apostles said to the Lord, “Increase our faith.”
6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
So the Lord said: “If you had faith like a mustard seed has, you could say to this mulberry tree, ‘Be uprooted, and be planted in the sea,’ and it would obey you.
7 Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
“And which of you, having a slave plowing or tending sheep, will say to him when he comes in from the field, ‘Come at once and recline to eat’?
8 Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
Will he not rather say to him, ‘Prepare something for me to eat, and gird yourself and serve me until I eat and drink, and afterward you will eat and drink’?
9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
Does he thank that slave because he did the things commanded? I guess not!
10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
So likewise you, whenever you have done everything you were told to do, say, ‘We are unworthy slaves, because we have only done what we were supposed to.’”
11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
Now as He was traveling toward Jerusalem, He went along between Samaria and Galilee.
12 A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
And as He entered a certain village, ten men met Him—being lepers they stood at a distance.
13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
They called out, saying, “Jesus, Master, have mercy on us!”
14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
And paying attention He said to them, “Go and show yourselves to the priests.” It happened that as they went they were cleansed!
15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
Well one of them, when he saw that he was healed, returned, glorifying God with a loud voice;
16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
then he fell on his face at His feet, thanking Him—and he was a Samaritan!
17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
So Jesus reacted by saying: “Were not all ten cleansed? So where are the nine?
18 Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
None were found to return and give glory to God except this foreigner!”
19 I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
Then He said to him, “Get up and go; your faith has made you well.”
20 Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
Now when He was asked by the Pharisees when the Kingdom of God would come, He answered them and said: “The Kingdom of God does not come with observation;
21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
nor will they say, ‘Look, here!’ or ‘Look, there!’ because indeed the Kingdom of God is within you.”
22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
Then He said to the disciples: “Days are coming when you will long to see one of the days of the Son of the Man, and you will not see it.
23 A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
And they will say to you, ‘Look, here!’ or ‘Look, there!’ Do not go along or follow.
24 Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
Because just like the lightning that lights the whole sky when it flashes, so also will the Son of the Man be in His day.
25 Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
But first He must suffer many things and be rejected by this generation.
26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
Also, just as it was in the days of Noah, so will it also be in the days of the Son of the Man.
27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
They were eating, drinking, marrying and being given in marriage, until the day that Noah entered the ark, and the flood came and destroyed them all.
28 A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
Likewise also as it was in the days of Lot; they were eating, drinking, buying, selling, planting, building—
29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
but on the day Lot went out from Sodom, fire and brimstone rained down from heaven and destroyed them all.
30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
Even so will it be in the day when the Son of the Man is revealed.
31 V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
“In that day, he who is on the housetop, and his goods in the house, let him not go down to get them; and likewise he who is in the field, let him not turn back.
32 Pomněte na Lotovu ženu.
Remember Lot's wife!
33 Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
Whoever seeks to save his life will lose it, and whoever ‘wastes’ it will preserve it.
34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
I tell you: on that night there will be two men in one bed; one will be taken and the other left.
35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
Two women will be grinding together; one will be taken and the other left.”
36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
They reacted by saying to Him, “Where, Lord?” He said to them, “Where there is a carcass, there will the vultures also be gathered.”
