3 Mojžišova 24

1 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

Још рече Господ Мојсију говорећи:

2 Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.

Заповеди синовима Израиљевим нека ти донесу уље маслиново чисто, цеђено, за видело, да жишци горе вазда.

3 Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.

Пред завесом сведочанства у шатору од састанка Арон ће их намештати да горе од вечера до јутра пред Господом вазда законом вечним од колена до колена.

4 Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.

На свећњак чисти намештаће жишке пред Господом вазда.

5 A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.

И узми белог брашна, и испеци дванаест колача, сваки колач да буде од две десетине ефе.

6 A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.

И постави их у два реда, по шест у један ред, на чистом столу пред Господом.

7 Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.

И на сваки ред метни када чистог, да буде за сваки хлеб спомен, жртва огњена Господу.

8 Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.

Сваке суботе нека их поставља свештеник пред Господом вазда узимајући од синова Израиљевих законом вечним.

9 I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.

И биће Аронови и синова његових, који ће јести на месту светом, јер им је светиња над светињама од огњених жртава Господњих законом вечним.

10 Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.

А изађе син једне Израиљке, коме је отац био Мисирац, међу синове Израиљеве, и свади се у логору син жене Израиљке с неким Израиљцем.

11 I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)

И псујући син жене Израиљке похули на име Божије, те га доведоше к Мојсију; а мати му беше по имену Саломита, кћи Давријина, од племена Дановог.

12 A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.

И метнуше га у затвор докле им се каже шта ће чинити с њим по речи Господњој.

13 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

А Господ рече Мојсију говорећи:

14 Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.

Изведи тог псовача напоље из логора, и нека сви који су чули метну руке своје на главу његову, и нека га сав народ заспе камењем.

15 Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.

А синовима Израиљевим кажи и реци: Ко би год похулио Бога свог, носиће грех свој.

16 Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.

Ко би ружио име Господње, да се погуби, сав народ да га заспе камењем; и дошљак и домородац који би ружио име Господње, да се погуби.

17 Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.

И ко убије човека, да се погуби.

18 Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.

А ко убије живинче, нека врати друго, живинче за живинче.

19 Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:

И ко рани ближњег свог, како учини тако да му буде:

20 Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.

Улом за улом, око за око, зуб за зуб; како оштети тело човеку, онако да му се учини.

21 Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.

Ко убије живинче, да врати друго; али ко убије човека, да се погуби.

22 Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

Закон да вам је један, дошљаку да буде као и рођеном у земљи. Јер сам ја Господ Бог ваш.

23 Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

И Мојсије каза синовима Израиљевим, а они изведоше псовача напоље из логора, и засуше га камењем; и учинише синови Израиљеви како Господ заповеди Мојсију.