Józua 9

1 To když uslyšeli všickni králové, kteříž bydlili za Jordánem, na horách i na rovinách, a na všem břehu moře velikého naproti Libánu: Hetejský, Amorejský, Kananejský, Ferezejský, Hevejský a Jebuzejský,

Pea naʻe hoko ʻo pehē, ko e ngaahi tuʻi ʻaia naʻe ʻi he potu mai ni ʻo Sioatani, ʻi he ngaahi moʻunga, mo e ngaahi teleʻa, pea ʻi he ngaahi potu kotoa pē ʻoe tahi lahi ʻoku hangatonu atu ki Lepanoni, ko e kau Heti, mo e kau ʻAmoli, mo e kau Kēnani, mo e kau Pelesi, mo e kau Hevi, mo e kau Sepusi, ʻi heʻenau fanongo ai;

2 Sebrali se spolu, aby bojovali proti Jozue a proti Izraeli jednomyslně.

Naʻa nau fakakātoa fakataha ʻakinautolu, kenau tauʻi loto taha pē ʻa Siosiua, mo ʻIsileli.

3 Ale obyvatelé Gabaon uslyšavše, co učinil Jozue Jerichu a Hai,

Pea ʻi he fanongo ʻae kakai ʻo Kipione ki he meʻa kuo fai ʻe Siosiua ki Seliko, pea mo ʻAi,

4 Učinili i oni chytře. Nebo odšedše, ukázali se, jako by zdaleka poslové byli, a vzali pytle staré na osly své, a kožené láhvice vinné vetché, zedrané a zzašívané,

Naʻa nau fai fakakākā, ʻonau ʻalu ʻo fai ʻo hangē ko ha kau tangata talafekau ʻakinautolu, ʻo ʻai ʻae ngaahi kato motuʻa ki heʻenau fanga ʻasi, mo e ngaahi hina uaine, kuo motuʻa, mo mahae, kuo nonoʻo ʻo ʻoposi:

5 Obuv také starou a splácenou na nohy své, též šaty otřelé na sebe; a všecken chléb, kterýž sobě na cestu vzali, vyschlý byl a zdrobený.

Mo e ngaahi topuvaʻe motuʻa kuo monomono ki honau vaʻe, pea ʻai mo e ngaahi kofu motuʻa kiate kinautolu: pea ko e ma kotoa pē ʻo honau ʻoho naʻe mōmoa mo tuʻungafulufulua.

6 I šli k Jozue do ležení v Galgala, a řekli jemu i mužům Izraelským: Z země daleké jsme přišli, protož nyní učiňte s námi smlouvu.

Pea naʻa nau ʻalu kia Siosiua ʻi he ʻapitanga ʻi Kilikali, ʻonau pehē kiate ia, pea ki he kau tangata ʻo ʻIsileli, “Kuo mau haʻu mei he fonua mamaʻo: pea ko eni te tau alea mo kimoutolu.”

7 Tedy odpověděli muži Izraelští k Hevejským: Snad u prostřed nás vy bydlíte, i kterakž bychom s vámi učinili smlouvu?

Pea naʻe pehē ʻe he kau tangata ʻIsileli ki he kau Hevi, “Naʻa ko e kakai ʻoku tau nonofo ni ʻakimoutolu; pea ʻe fēfē ʻemau lea ke lelei mo kimoutolu?”

8 Ale oni odpověděli Jozue: Služebníci tvoji jsme. Jimž řekl Jozue: Kdo pak jste, a odkud jste přišli?

Pea naʻa nau tala kia Siosiua, “Ko hoʻo kau tamaioʻeiki ʻakimautolu. Pea pehē ʻe Siosiua kiate kinautolu, “Ko hai ʻakimoutolu? Pea kuo mou haʻu mei fē?”

9 Odpověděli jemu: Z země velmi daleké přišli služebníci tvoji ve jménu Hospodina Boha tvého; nebo jsme slyšeli pověst jeho a všecky věci, kteréž činil v Egyptě,

Pea naʻa nau pehē kiate ia, “Kuo haʻu hoʻo kau tamaioʻeiki mei he fonua mamaʻo, ko e meʻa ʻi he huafa ʻo Sihova ko ho ʻOtua: he kuo mau fanongo ki hono ongoongo, mo ia kotoa pē naʻa ne fai ʻi ʻIsipite.

10 A všecko, což učinil dvěma králům Amorejským, kteříž bydlili za Jordánem, Seonovi, králi Ezebon, a Ogovi, králi Bázan, kterýž byl v Astarot.

Mo ia kotoa pē naʻa ne fai ki he ongo tuʻi ʻoe kau ʻAmoli, ʻakinaua naʻe ʻi he kauvai ʻe taha ʻo Sioatani, kia Sihoni ko e tuʻi ʻa Hesiponi, pea kia Oki ko e tuʻi ʻo Pesani, ʻaia naʻe ʻi ʻAsitelote.

11 I řekli nám starší naši a všickni obyvatelé země naší těmito slovy: Nabeřte sobě potravy na cestu, a jděte jim vstříc, a rcete jim: Služebníci vaši jsme, protož nyní učiňte s námi smlouvu.

Ko ia naʻe lea ai ʻemau kau mātuʻa mo e kakai kotoa pē ʻo homau fonua, ʻo pehē, Toʻo ʻae meʻakai ki homou fononga, pea ʻalu ʻo fakafetaulaki kiate kinautolu, pea mou pehē kiate kinautolu, Ko hoʻomou kau tamaioʻeiki ʻakimautolu: ko ia fokotuʻu hoʻomou fekau kiate kimautolu.

12 Totoť jest chléb náš; horký jsme na cestu vzali z domů svých v ten den, když jsme vyšli, abychom k vám šli, a hle, nyní již vyschl a zdrobil se.

Ko ʻemau ma ni naʻa mau toʻo mafana pe mei homau ngaahi fale ko homau ʻoho ʻi he ʻaho naʻa mau haʻu ai he mau hoko kiate kimoutolu; ka ko eni, vakai, kuo mōmoa ia, pea kuo tuʻungafulufulua.

13 A tyto kožené láhvice vinné nové byly, když jsme je naplnili, a již hle, potrhané jsou; tolikéž tento oděv náš a obuv naše zvetšela, pro přílišnou cesty dalekost.

Pea ko e ngaahi hina ni ʻoe uaine, ʻaia naʻa mau fakafonu, ʻoku foʻou; pea vakai, kuo nau mahae: pea ko ʻemau ngaahi kofu ni, mo e ngaahi topuvaʻe kuo hoko ʻo motuʻa ko e mae ʻi he fononga lōloa ʻaupito.”

14 I přijali to muži ti z pokrmů jejich, a úst Hospodinových neotázali se.

Pea naʻa nau toʻo ʻenau meʻakai, pea naʻe ʻikai tenau fehuʻi ʻi he fofonga ʻo Sihova.

15 A učinil s nimi Jozue pokoj, a všel s nimi v smlouvu, aby jich při životu zanechal; také i knížata shromáždění přísahu jim učinili.

Pea naʻe fai ʻae fakalelei ʻe Siosiua mo kinautolu, ʻo alea mo kinautolu, koeʻuhi ke tuku kenau moʻui: pea naʻe fuakava kiate kinautolu ʻae houʻeiki ʻoe fakataha.

16 Po třech pak dnech, po té smlouvě s nimi učiněné, uslyšeli, že by velmi blízko jich byli, a že by u prostřed nich bydlili.

Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene ʻosi mai ʻae ʻaho ʻe tolu, hili ʻenau fai ʻae lea mo kinautolu, naʻa nau fanongo, tā ko e vāofi pe ʻakinautolu, pea ʻoku nau nofo ofi kiate kinautolu.

17 Jdouce tedy synové Izraelští, přitáhli k městům jejich třetího dne; města pak jejich byla Gabaon a Kafira a Berot a Kariatjeharim.

Pea naʻe fononga ʻae fānau ʻa ʻIsileli, ʻo hoko atu ki honau kolo ʻi hono tolu ʻoe ʻaho. Pea ko ʻenau ngaahi kolo, ko Kipione, mo Kifila, mo Piheloti, mo Kesa-Sialimi.

18 Ale nezbili jich synové Izraelští, proto že přísahu jim učinili knížata shromáždění skrze Hospodina Boha Izraelského. A reptalo všecko shromáždění proti knížatům.

Pea naʻe ʻikai teʻia ʻakinautolu ʻe he fānau ʻa ʻIsileli, ko e meʻa ʻi he houʻeiki ʻoe kakai naʻa nau fuakava kiate kinautolu ʻia Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli. Pea naʻe lāunga ʻae kakai kotoa pē koeʻuhi ko e houʻeiki.

19 Tedy řekla všecka knížata všemu shromáždění: My jsme jim přísahu učinili skrze Hospodina Boha Izraelského, protož nyní nemůžeme se jich dotknouti.

Ka naʻe lea ʻae houʻeiki kotoa pē ki he kakai, “Kuo ʻosi ʻemau fuakava kiate kinautolu ʻia Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli: ko ia ʻoku ʻikai totonu ke mau ala kiate kinautolu.

20 Toto jim učiníme: Zanecháme jich při životu, aby nebylo na nás rozhněvání pro přísahu, kterouž jsme jim učinili.

Te tau fai ʻae meʻa ni kiate kinautolu; tuku pe kenau moʻui, telia naʻa ʻiate kitautolu ʻae houhau, ko e meʻa ʻi he fuakava ʻaia kuo tau fai kiate kinautolu.

21 Řekli jim knížata i to: Nechť jsou živi a drva sekají, a vodu nosí všemu shromáždění. I přestali na tom, jakož jim mluvila knížata.

Pea naʻe tala ʻe he houʻeiki kiate kinautolu, Tuku kenau moʻui; kae hoko ʻakinautolu ko e kau tā fefie mo e kau ʻutu vai ki he kakai kotoa pē,” ʻo hangē ko e lea ʻae houʻeiki kiate kinautolu.

22 Povolal jich pak Jozue a mluvil k nim, řka: Proč jste nás podvedli, řkouce: Velmi jsme dalecí od vás? A vy u prostřed nás bydlíte.

Pea naʻe fekau ʻe Siosiua kenau haʻu, pea naʻe lea ia kiate kinautolu, ʻo pehē, “Ko e hā kuo mou kākā ai kiate kimautolu, ʻo pehē, ʻOku mau mamaʻo, ʻaupito meiate kimoutolu; kae tā ʻoku tau nonofo mo kimoutolu?

23 Protož nyní zlořečení jste, a nepřestanou z vás služebníci, a kteříž by dříví sekali a vodu nosili do domu Boha mého.

Pea ko eni, ʻoku malaʻia ʻakimoutolu, pea ʻe ʻikai fakatauʻatāina hamou tokotaha mei he pōpula, ka ko e kau tā fefie mo e kau ʻutu vai ʻakimoutolu ki he fale ʻo hoku ʻOtua.”

24 Kteříž odpovídajíce Jozue, řekli: Za věc jistou oznámeno bylo služebníkům tvým, kterak přikázal Hospodin Bůh tvůj Mojžíšovi služebníku svému, dáti vám zemi tuto, a vyhladiti všecky obyvatele země této před tváří vaší; protož strachovali jsme se vás, bojíce se za životy své před vámi, a učinili jsme to.

Pea naʻa nau lea kia Siosiua ʻo pehē, “Ko e meʻa ʻi he fakahā ki hoʻo kau tamaioʻeiki, ʻae fekau ʻe Sihova ko ho ʻOtua kia Mōsese ke foaki kiate kimoutolu ʻae fonua kotoa pē, pea ke mou fakaʻauha ʻae kakai kotoa pē ʻoe fonua mei homou ʻao, ko ia naʻa mau manavahē lahi ai koeʻuhi ko ʻemau moʻui koeʻuhi ko kimoutolu, pea ko ia kuo mau fai ai ʻae meʻa ni.

25 A hle, nyní v ruce tvé jsme; cožť se dobrého a spravedlivého vidí učiniti s námi, to učiň.

Pea ko eni, vakai, ʻoku mau ʻi ho nima: ke ke fai kiate kimautolu ʻaia ʻoku matamatalelei mo totonu kiate koe.”

26 I učinil jim tak, a vysvobodil je z rukou synů Izraelských, aby jich nepobili.

Pea naʻa ne fai ia kiate kinautolu, ʻo fakahaofi ʻakinautolu mei he nima ʻae fānau ʻa ʻIsileli, pea naʻe ʻikai te ne tāmateʻi ʻakinautolu.

27 A ustanovil je Jozue v ten den, aby dříví sekali a vodu nosili všemu shromáždění, i k oltáři Hospodinovu, až do tohoto dne, na místě, kteréž by vyvolil.

Pea naʻe ngaohi ʻakinautolu ʻe Siosiua ʻi he ʻaho ko ia ko e kau tā fefie, mo e kau ʻutu vai ki he kakai ʻoe fakataha, pea ki he feilaulauʻanga ʻo Sihova, ʻio, ʻo aʻu mai ki he ʻaho ni, ʻi he potu ko ia te ne fili.