Józua 4

1 I stalo se, když již všecken národ přešel Jordán, (nebo byl řekl Hospodin k Jozue, řka:

Un kad visi ļaudis bija pārgājuši pār Jardāni, tad Tas Kungs runāja uz Jozua un sacīja:

2 Vezměte sobě z lidu dvanácte mužů, po jednom muži z každého pokolení,

Ņemat sev divpadsmit vīrus no tiem ļaudīm, no ikvienas cilts vienu vīru,

3 A přikažte jim, řkouce: Vezměte sobě odsud z prostřed Jordánu, s místa, na němž stály nohy kněžské nepohnutě, dvanácte kamenů, a vyneste je s sebou, a sklaďte v ležení, v kterémž přes tuto noc pozůstanete),

Un pavēliet tiem sacīdami: paņemiet no šejienes, no Jardānes vidus, kur priesteru kājās stāvējušas, divpadsmit akmeņus un nesiet tos līdz pāri un noliekat tos tai vietā, kur paliksiet par nakti.

4 Že povolav Jozue dvanácti mužů, kteréž k tomu zřídil z synů Izraelských, po jednom muži z každého pokolení,

Tad Jozuas aicināja tos divpadsmit vīrus, ko viņš no Israēla bērniem bija iecēlis, no ikvienas cilts vienu vīru, un Jozuas uz tiem sacīja:

5 I řekl jim Jozue: Jděte před truhlou Hospodina Boha svého do prostřed Jordánu a vezměte sobě každý kámen jeden na rameno své, vedlé počtu pokolení synů Izraelských,

Noejat Tā Kunga, sava Dieva, šķirsta priekšā Jardānes vidū un paņemat ikkatrs vienu akmeni uz saviem pleciem pēc Israēla bērnu cilšu skaita.

6 Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otců svých, řkouce: K čemu jsou vám ti kamenové?

Lai šī ir zīme jūsu starpā, kad jūsu bērni pēclaikā vaicās, sacīdami: kas tie jums par akmeņiem?

7 Odpovíte jim, že se rozdělily vody Jordánské před truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla přes Jordán, rozdělily se vody Jordánské), i zůstávají kamenové tito na památku synům Izraelským až na věky.

Tad jums būs uz tiem sacīt: tādēļ, ka Jardānes ūdens ir izsīcis priekš Tā Kunga derības šķirsta; kad tas gāja caur Jardāni, tad Jardānes ūdens izsīka. Tā lai šie akmeņi Israēla bērniem ir par piemiņu mūžam.

8 I učinili synové Izraelští tak, jakž přikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenů z prostředku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé počtu pokolení synů Izraelských, a přinesli je s sebou na první stanoviště, a tu je složili.

Un Israēla bērni darīja, kā Jozuas tiem bija pavēlējis, un ņēma no Jardānes vidus divpadsmit akmeņus pēc Israēla bērnu cilšu skaita, kā Tas Kungs uz Jozua bija runājis, un tos pārnesa līdz mājas vietā, un tos tur nolika.

9 Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.

Jozuas uzcēla arī divpadsmit akmeņus pašā Jardānes vidū, kur priesteru, derības šķirsta nesēju, kājas bija stāvējušas, un tie tur ir līdz šai dienai.

10 Kněží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostřed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž přikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl přikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a přešli.

Un tie priesteri, kas to šķirstu nesa, stāvēja Jardānes vidū, kamēr viss bija izdarīts, ko Tas Kungs Jozuam bija pavēlējis, uz tiem ļaudīm runāt, pēc visa, ko Mozus Jozuam bija pavēlējis; un tie ļaudis steidzās un gāja pāri.

11 Když pak již přešel všecken lid, přešla také truhla Hospodinova i kněží, an lid na to hledí.

Un kad tie ļaudis bija pārgājuši, tad Tā Kunga šķirsts gāja pāri un tie priesteri ļaužu priekšā.

12 Přešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpořádaní před syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš.

Rūbena bērni un Gada bērni un Manasus puscilts apbruņoti gāja Israēla bērnu priekšā, kā Mozus uz tiem bija runājis.

13 Okolo čtyřidcíti tisíců oděných bojovníků šlo před Hospodinem k boji na roviny Jericha.

Pie četrdesmit tūkstošu apbruņotu karavīru gāja karā Tā Kunga priekšā Jērikus klajumos.

14 V ten den zvelebil Hospodin Jozue před očima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho.

Tai dienā Tas Kungs Jozua paaugstināja visa Israēla acīs, un tie viņu bijās, tā kā tie bija Mozu bijušies visas viņa mūža dienas.

15 Mluvil pak Hospodin k Jozue, řka:

Un Tas Kungs runāja uz Jozua un sacīja:

16 Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.

Pavēli tiem priesteriem, kas derības šķirstu nes, lai tie izkāpj no Jardānes.

17 I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu.

Tad Jozuas tiem priesteriem pavēlēja un sacīja: izkāpiet no Jardānes.

18 Když pak vystupovali kněží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostřed Jordánu, jakž jen vytrhli kněží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly předce jako i prvé ve všech březích svých.

Un kad tie priesteri, kas Tā Kunga derības šķirstu nesa, izkāpa no Jardānes vidus, un kad priesteru kājas nāca sausumā, tad Jardānes ūdens griezās atpakaļ savā vietā un pārplūda kā papriekš visur savos krastos.

19 Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne měsíce prvního, položili se v Galgala k straně východní Jericha;

Bet pirmā mēneša desmitā dienā tie ļaudis no Jardānes izkāpa un apmetās Gilgalā, Jērikum pret rītiem.

20 A dvanácte kamenů těch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala.

Un Jozuas uzcēla Gilgalā tos divpadsmit akmeņus, ko tie no Jardānes bija paņēmuši.

21 A mluvil k synům Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otců svých, řkouce: Co ti kamenové znamenají?

Un viņš runāja uz Israēla bērniem sacīdams: kad jūsu bērni turpmāk saviem tēviem vaicās un sacīs: kas tie par akmeņiem?

22 Oznámíte synům svým a díte: Po suše přešel Izrael Jordán tento.

Tad jums būs stāstīt saviem bērniem un sacīt: Israēls ir gājis pa sausumu caur šo Jardāni.

23 Nebo vysušil Hospodin Bůh váš vody Jordánské před tváří vaší, až jste přešli, jakož učinil Hospodin Bůh váš moři Rudému, kteréž vysušil před tváří naší, až jsme přešli,

Jo Tas Kungs, jūsu Dievs, Jardānes ūdenim jūsu priekšā ir licis izsīkt, tiekams jūs bijāt pārgājuši, kā Tas Kungs, jūsu Dievs, bija darījis niedru jūrā; tai Viņš arī lika izsīkt mūsu priekšā, tiekams bijām gājuši cauri.

24 Aby poznali všickni národové země ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.

Lai visas zemes tautas atzīst Tā Kunga roku, ka tā ir stipra, lai jūs bīstaties To Kungu, savu Dievu, visu mūžu.