Jób 38

1 Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

Pea naʻe toki folofola ʻa Sihova kia Siope mei he ʻahiohio, ʻo pehē,

2 Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

“Ko hai eni ʻoku ne fakapoʻuliʻi ʻae fakakaukau ʻaki ʻae ngaahi lea ʻoe taʻeʻilo?

3 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

Ko eni, ke ke nonoʻo ho noʻotangavala ʻo ngali mo e tangata; he te u ʻeke kiate koe, pea ke fakamatala mai kiate au.

4 Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

“Naʻa ke ʻi fē koe ʻi heʻeku ʻai ʻae ngaahi tuʻunga ʻo māmani? Fakahā mai, kapau ʻoku ʻiate koe ʻae faʻa ʻilo.

5 Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

Ko hai naʻa ne ai hono ngaahi fuofua ʻo ia, ʻo kapau ʻoku ke ʻilo? Pe ko hai naʻa ne falō ʻae afo ki ai?

6 Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

‌ʻOku fakamaʻu ki he hā ʻa hono ngaahi tuʻunga ʻo ia? Pe ko hai naʻa ne ʻai ʻa hono maka tuliki ʻo ia;

7 Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

‌ʻAia naʻe hiva fiefia fakataha ai ʻae ngaahi fetuʻu ʻoe pongipongi, pea kalanga fakafiefia ai ʻae ngaahi foha kotoa pē ʻoe ʻOtua?

8 Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

“Pe ko hai naʻa ne tāpuni ʻae tahi ʻaki ʻae ngaahi matapā, ʻi heʻene hā mai, ʻo hangē ko ʻene puna mei he manāva?

9 Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

‌ʻI heʻeku ngaohi ʻae ʻao ko e kofu ʻo ia, pea ko e fakapoʻuli matolu ko hono noʻo ʻoʻona.

10 Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

‌ʻO keli hake ʻae potu naʻaku tuʻutuʻuni ki ai, ʻo ʻai ki ai ʻae ngaahi pou mo e matapā.

11 I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

Pea u pehē, ‘Te ke haʻu ki heni, pea ngata ai: pea ʻe lolomi ʻi heni hoʻo ngaahi peau laukau?’

12 Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

“Naʻa ke fekau ki he pongipongi talu hoʻo ngaahi ʻaho; pea pule ki he hengihengi ʻoe ʻaho ke ne ʻilo hono potu:

13 Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

Koeʻuhi ke ne puke ki he ngaahi ngataʻanga ʻoe fonua, koeʻuhi ke tupeʻi mei ai ʻae kakai angahala.

14 Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

‌ʻOku liliu ia ʻo hangē ko e ʻumea ki he fakaʻilonga; pea ʻoku nau tuʻu ʻo hangē ko e kofu.

15 A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

Ka ʻoku taʻofi mei he kau angahala ʻenau maama, pea ʻe fesiʻi ʻae nima māʻolunga.

16 Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

“Naʻa ke hū koe ki he ngaahi matavai ʻoe tahi? Pe naʻa ke ʻeveʻeva ke kumi ʻae loloto?

17 Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

Naʻe toʻo ʻae ngaahi matapā ʻoe mate kiate koe? Pe naʻa ke mamata ʻe koe ki he ngaahi matapā ʻoe malumalu ʻoe mate?

18 Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

Naʻa ke ʻiloʻi ʻae māukupu ʻoe fonua? Fakahā ʻo kapau ʻoku ke ʻilo ia kotoa pē.

19 Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

“Ko e fē ʻae hala ʻoku nofo ai ʻae maama? Pea ko e poʻuli, komaʻa ia ʻae potu ʻoʻona.

20 Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

Koeʻuhi ke ke ʻave ia ki hono ngataʻanga ʻoʻona, pea koeʻuhi ke ke ʻilo ʻae ngaahi hala ki he fale ʻo ia?

21 Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

Kuo ke ʻilo ia, he naʻe fanauʻi koe ʻi he kuonga ko ia? Pe koeʻuhi kuo lahi hono lau ʻo ho ngaahi ʻaho?

22 Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

Naʻa ke hū koe ki he ngaahi faʻoakianga ʻoe ʻuha hinehina? Pe naʻa ke mamata koe ki he ngaahi faʻoakiʻanga ʻoe ʻuha maka,

23 Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

‌ʻAia kuo u tuku ki he kuonga ʻoe fakamamahi, ki he ʻaho ʻoe fekeʻikeʻi mo e tau?

24 Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

‌ʻOku vahevahe fēfeeʻi ʻae maama, ʻaia ʻoku ne tufaki ke mamaʻo ʻae matangi hahake ʻi he fonua?

25 Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

Ko hai kuo ne vaheʻi ʻae tafeʻanga vai ki he mahuohua ʻoe ngaahi vai, pe ko e hala ki he ʻuhila ʻoe mana;

26 Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

Koeʻuhi ke pule ke ʻuha ki he fonua, ʻaia ʻoku ʻikai ʻi ai ha tangata; ki he toafa, ʻaia ʻoku ʻikai ʻi ai ha tangata;

27 Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

Ke fakafiemālie ʻae kelekele lala mo liʻaki; ke fakatupu ʻae moto ʻoe ʻakau vaivai?

28 Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

Ko hai ʻae tamai ʻae ʻuha? Pe ko hai kuo ne fakatupu ʻae ngaahi tulutā ʻoe hahau?

29 Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

Naʻe haʻu ʻae vai fefeka mei he manāva ʻo hai? Pea ko hai naʻa ne fakatupu ʻae falositi hinehina ʻoe langi?

30 Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

Kuo fufū ʻae ngaahi vai ʻo hangē ko e maka, pea kuo fakafefeka ʻae funga ʻoe loloto.

31 Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

“ʻOku ke faʻa puleʻi ʻe koe ʻae ngaahi mālohi melie ʻo Peliatisi, pe vete ʻae ngaahi haʻi ʻo Olioni?

32 Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

‌ʻOku ke faʻa ʻomi ʻe koe ʻa Masaloti ʻi hono kuonga? Pe te ke faʻa fakahinohino ʻa ʻAakitulio mo hono ngaahi foha?

33 Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

‌ʻOku ke ʻiloʻi ʻae ngaahi tuʻutuʻuni ʻoe langi? ʻOku ke faʻa fokotuʻu ʻene pule ki he fonua?

34 Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

“ʻOku ke faʻa hiki hake ʻe koe ho leʻo ki he ngaahi ʻao, koeʻuhi ke ʻufiʻufi ʻaki koe ʻae ngaahi vai lahi?

35 Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

‌ʻOku ke faʻa fekau atu ʻae ngaahi ʻuhila, koeʻuhi ke nau ʻalu, ʻonau pehē kiate koe, ‘Ko kimautolu eni?’

36 Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

Ko hai kuo ne ʻai ʻae poto ki he ngaahi potu ʻi loto? Pe ko hai kuo ne foaki ʻae faʻa ʻilo ki he loto?

37 Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

Ko hai ʻoku faʻa lau ʻae ngaahi ʻao ʻi he poto? Pe ko hai te ne faʻa taʻofi ʻae ngaahi hina ʻoe langi?

38 Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

‌ʻOka tupu ʻo fefeka ʻae efu, pea piki fakataha ʻae tuʻutanga kelekele?

39 Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

“He te ke tuli ʻae meʻakai maʻae laione? Pe fakamākona ʻae fiekaia ʻoe fanga laione mui,

40 Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?

‌ʻOka nau ka tokoto ʻi honau ngaahi ʻana, pea nofo pe ʻo lama ʻi he potu lilo?

41 Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?

Ko hai ʻoku ne tokonaki ʻae meʻakai ki he leveni, ʻoka tangi hono fānganga ki he ʻOtua, ʻi heʻenau hē ko e masiva kai?