Jób 20
1 Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
Then Zophar the Naamathite made answer and said,
2 Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
For this cause my thoughts are troubling me and driving me on.
3 Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
I have to give ear to arguments which put me to shame, and your answers to me are wind without wisdom.
4 Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
Have you knowledge of this from early times, when man was placed on the earth,
5 Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
That the pride of the sinner is short, and the joy of the evil-doer but for a minute?
6 Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
Though he is lifted up to the heavens, and his head goes up to the clouds;
7 Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
Like the waste from his body he comes to an end for ever: those who have seen him say, Where is he?
8 Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
He is gone like a dream, and is not seen again; he goes in flight like a vision of the night.
9 Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
The eye which saw him sees him no longer; and his place has no more knowledge of him.
10 Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
His children are hoping that the poor will be kind to them, and his hands give back his wealth.
11 Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
His bones are full of young strength, but it will go down with him into the dust.
12 A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
Though evil-doing is sweet in his mouth, and he keeps it secretly under his tongue;
13 Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
Though he takes care of it, and does not let it go, but keeps it still in his mouth;
14 Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
His food becomes bitter in his stomach; the poison of snakes is inside him.
15 Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
He takes down wealth as food, and sends it up again; it is forced out of his stomach by God.
16 Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
He takes the poison of snakes into his mouth, the tongue of the snake is the cause of his death.
17 Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
Let him not see the rivers of oil, the streams of honey and milk.
18 Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
He is forced to give back the fruit of his work, and may not take it for food; he has no joy in the profit of his trading.
19 Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
Because he has been cruel to the poor, turning away from them in their trouble; because he has taken a house by force which he did not put up;
20 Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
There is no peace for him in his wealth, and no salvation for him in those things in which he took delight.
21 Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
He had never enough for his desire; for this cause his well-being will quickly come to an end.
22 Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
Even when his wealth is great, he is full of care, for the hand of everyone who is in trouble is turned against him.
23 By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
God gives him his desire, and sends the heat of his wrath on him, making it come down on him like rain.
24 Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
He may go in flight from the iron spear, but the arrow from the bow of brass will go through him;
25 Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
He is pulling it out, and it comes out of his back; and its shining point comes out of his side; he is overcome by fears.
26 Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
All his wealth is stored up for the dark: a fire not made by man sends destruction on him, and on everything in his tent.
27 Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
The heavens make clear his sin, and the earth gives witness against him.
28 Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
The produce of his house is taken away into another country, like things given into the hands of others in the day of wrath.
29 Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
This is the reward of the evil man, and the heritage given to him by God.
