Ezechiel 10

1 I viděl jsem, a aj, na obloze, kteráž byla nad hlavou cherubínů, jako kámen zafirový na pohledění, jako podobenství trůnu se ukázalo nad nimi.

Un es redzēju, un raugi, uz tā izplatījuma pār to ķerubu galvām bija kā safīra akmens, tā kā goda krēsls redzams pār viņiem.

2 Tedy promluviv k muži tomu oděnému rouchem lněným, řekl: Vejdi do prostřed kol pod cherubíny, a naplň hrsti své uhlím řeřavým z prostředku cherubínů, a roztrus po městě. Kterýžto všel před očima mýma.

Un Viņš runāja uz to vīru, kas bija ģērbies audeklī, un sacīja: ej iekšā starp tiem skrituļiem apakš tiem ķerubiem, un pildi savas rokas ar degošām oglēm, kas starp tiem ķerubiem, un kaisi tās pār to pilsētu. Un viņš gāja iekšā priekš manām acīm.

3 (Cherubínové pak stáli po pravé straně domu, když vcházel muž ten, a oblak hustý naplnil síň vnitřní.

Un tie ķerubi stāvēja tam namam pa labo roku, kad tas vīrs iegāja, un padebesis piepildīja iekšēju pagalmu.

4 Nebo když se byla zdvihla sláva Hospodinova s cherubínů k prahu domu, tedy naplněn byl dům tím hustým oblakem, a síň naplněna byla bleskem slávy Hospodinovy.

Tad Tā Kunga godība pacēlās no tiem ķerubiem pie tā nama sliekšņa, un tas nams piepildījās ar padebesi, un tas pagalms bija pilns spožuma no Tā Kunga godības.

5 Zvuk také křídel cherubínů slyšán byl až k té síni zevnitřní jako hlas Boha silného, všemohoucího, když mluví.)

Un to ķerubu spārnu troksni dzirdēja līdz ārējam pagalmam, kā tā visuvarenā Dieva balsi, kad Tas runā.

6 I stalo se, když přikázal muži tomu oděnému rouchem lněným, řka: Vezmi ohně z prostředku kol, z prostředku cherubínů, že všel a postavil se podlé kol.

Un kad Viņš tam vīram, kas ģērbies audeklī, bija pavēlējis un sacījis: ņem uguni no tiem skrituļiem starp tiem ķerubiem, tad viņš gāja iekšā un piestājās pie viena skrituļa.

7 Tedy vztáhl cherubín jeden ruku svou z prostředku cherubínů k ohni tomu, kterýž byl u prostřed cherubínů, a vzav, dal do hrsti toho oděného rouchem lněným. Kterýžto vzal a vyšel.

Tad ķerubs izstiepa savu roku starp tiem ķerubiem pēc tā uguns, kas bija starp tiem ķerubiem, un to ņēma un deva tam vīram rokā, kas bija ģērbies audeklī; tas to ņēma un izgāja ārā.

8 Nebo ukazovalo se na cherubíních podobenství ruky lidské pod křídly jejich.

Un tur parādījās pie tiem ķerubiem tā kā cilvēka roka apakš viņu spārniem.

9 I viděl jsem, a aj, čtyři kola podlé cherubínů, jedno kolo podlé jednoho každého cherubína, podobenství pak kol jako barva kamene tarsis.

Tad es redzēju, un raugi, četri skrituļi bija pie tiem ķerubiem, pie ikkatra ķeruba viens skritulis, un tie skrituļi izskatījās kā turkisa akmeņi:

10 A na pohledění měla podobnost jednostejnou ta kola, jako by bylo kolo u prostřed kola.

Un tie četri bija vienādi pēc izskata, tā kā būtu skritulis iekš skrituļa.

11 Když chodili, na čtyři strany jejich chodili. Neuchylovali se, když šli, ale k tomu místu, kamž se obracel vůdce, za ním šli. Neuchylovali se, když šli.

Ejot tie gāja uz savām četrām pusēm, tie ejot negriezās, bet kurp galva turējās, turp tie gāja pakaļ, tie ejot negriezās.

12 Všecko také tělo jejich i hřbetové jejich, i ruce jejich, i křídla jejich, též i kola plná byla očí vůkol jich samých čtyř i kol jejich.

Un visa viņu miesa un viņu mugura un viņu rokas un viņu spārni un tie skrituļi bija pilni acu visapkārt pie tiem četriem un viņu skrituļiem.

13 Kola pak ta nazval okršlkem, jakž slyšely uši mé.

Tie skrituļi tapa nosaukti viesulis priekš manām ausīm.

14 Čtyři tváři mělo každé. Tvář první tvář cherubínová, tvář pak druhá tvář člověčí, a třetí tvář lvová, čtvrtá pak tvář orličí.

Un ikvienam bija četri vaigi, tas pirmais vaigs bija ķeruba vaigs, un tas otrais vaigs bija cilvēka vaigs, un tas trešais bija lauvas vaigs, un tas ceturtais bija ērgļa vaigs.

15 I zdvihli se cherubínové. To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl u řeky Chebar.

Un tie ķerubi cēlās. Tie bija tie paši dzīvie, ko biju redzējis pie Ķebaras upes.

16 Když pak šli cherubínové, šla i kola podlé nich, a když vznášeli cherubínové křídla svá, aby se pozdvihli od země, neuchylovala se také kola od nich.

Un kad tie ķerubi gāja, tad tie skrituļi gāja viņiem sānis, un kad tie ķerubi savus spārnus pacēla, no zemes uz augšu skriet, tad ir tie skrituļi no viņu sāniem nešķīrās.

17 Když stáli oni, stála, a když se vyzdvihovali, vyzdvihovala se s nimi; nebo duch zvířat byl v nich.

Kad tie stāvēja, tad ir šie stāvēja, un kad tie cēlās, tad ir šie cēlās, jo tā dzīvā gars bija iekš tiem.

18 I odešla sláva Hospodinova od prahu domu, a stála nad cherubíny,

Un Tā Kunga godība gāja nost no tā nama sliekšņa un stāvēja uz tiem ķerubiem,

19 Hned jakž pozdvihli cherubínové křídel svých a vznesli se od země, před očima mýma odcházejíce, a kola naproti nim, a stála u vrat brány domu Hospodinova východní, a sláva Boha Izraelského svrchu nad nimi.

Un tie ķerubi cilāja savus spārnus un pacēlās no zemes uz augšu priekš manām acīm iziedami, un tie skrituļi gāja viņiem sānis; un tie nostājās pie Tā Kunga nama vārtu durvīm pret rīta pusi, un Israēla Dieva godība bija virsū pār viņiem.

20 To jsou ta zvířata, kteráž jsem viděl pod Bohem Izraelským u řeky Chebar, a poznal jsem, že cherubínové byli.

Šie bija tie dzīvie, ko es redzēju apakš Israēla Dieva pie Ķebaras upes, un es nomanīju, tos esam ķerubus.

21 Po čtyřech tvářích měl jeden každý, a po čtyřech křídlích jeden každý; podobenství také rukou lidských pod křídly jejich.

Ikvienam bija četri vaigi un ikvienam bija četri spārni un apakš viņu spārniem bija kā cilvēku rokas.

22 Podobenství pak tváří jejich bylo jako tváří, kteréž jsem byl viděl u řeky Chebar, oblíčej jejich i oni sami. Jeden každý přímo k své straně chodil.

Un viņu vaigi izskatījās kā tie, ko biju redzējis pie Ķebaras upes, šiem un viņiem bija vienāds izskats; un ikviens gāja taisni uz priekšu.